1. Počítač a mnohé, co s ním souvisí

1.1 Hardware

Průvodce studiem

Podkapitola je věnovaná "pevným" částem počítače. Jak říká jeden vtip: hardware je ta část počítače, do které můžete kopnout, když nefunguje software. Podkapitolu můžete přečíst celou jedním dechem jako zdařilý horor nebo si vybírat jednotlivé části podle menu. Jak je libo.

CÍLE PODKAPITOLY

Cílem je získat představu o jednotlivých pojmech výpočetní techniky. Po prostudování podkapitoly budete umět vysvětlit podstatu uvedených klíčových slov, která jsou uvedena v každé jednotlivé části této podkapitoly.

ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU

Na přečtení i s prostudováním postačí hodina čistého času. Po prostudování každé jednotlivé položky (zvláště položka "Základní jednotka počítače" je poměrně hutná) alespoň krátce pohlédněte z okna nebo se projděte kolem svého počítače.

1.1.1 Základní jednotka počítače

KLÍČOVÁ SLOVA ODDÍLU

Základní deska, ROM a operační paměť RAM, mikroprocesor, HDD, FDD, CD, karta, slot, port, chladič, zdroj, desktop, tower, UPS, laptop (notebook), palmtop (PDA, handheld).

Základní jednotka počítače je velmi úhledná plechová krabice, ze které trčí zdánlivě chaoticky všelijaké kabely. Pokud nakoukneme pod povrch krytu krabice, zahlédneme teprve ten pravý "chaos". Co je tedy obsahem základní jednotky počítače?

Obr. 1-1 Otevřená základní jednotka počítače

• Základní deska
• Řadič
• Operační paměť
• Mikroprocesor
• Pevný disk (Harddisk - HDD)
• Karty
• Mechaniky (FDD, CD-ROM)
• Chladič
• Zdroj
• Porty
• Kryty
• Záložní zdroj - UPS

Základní deska (motherboard)

Základní deska počítače je deska, která je plná kovových cestiček, dírek pro různé čudlíky a destiček, které mají nožičky a vypadají jako podivný hmyz.

Kovové cestičky jsou spoje, které propojují součástky počítače umístěné na desce, dírky pro čudlíky jsou "sloty", do kterých je možné umístit další součástky (například posílit paměť) a broučci jsou již zmíněné paměti, baterie, procesor, ....

Odborníci poznají již podle stavby základní desky maximální možnou výkonnost počítače.

Obr. 1-2 Základní deska počítače

Zpět na části počítače

Řadič

Je zařízení na základní desce, které slouží k zajištění komunikace procesoru a ostatních zařízení vně i uvnitř základní jednotky počítače. Na kapacitě a "průchodnosti" řadiče závisí výkonnost počítače.

Zpět na části počítače

Operační paměť

V zásadě existují dva druhy paměti - ROM a RAM.

ROM (Read Only Memory) je (dle anglického názvu) paměť, která je jen pro čtení. Obsahuje data, která jsou používána počítačem při práci a do této paměti nelze nic přidávat. Data v paměti zůstanou, i když je počítač vypnutý.

RAM (Random Access Memory) je (dle anglického názvu) paměť s náhodným přístupem. Je využívána jako místo k ukládání mezivýpočtů. RAM může být dynamická (DRAM), kdy je nutné její obsah stále obnovovat nebo statická (SRAM), která je schopna svůj obsah udržet, anebo SDRAM - paměť, která spojuje vlastnosti obou.

Dalším typem paměti, která se nachází uvnitř počítače je Cache (čti "keš"). Je to paměťový systém procesoru a slouží k vyrovnávání rychlosti procesoru a paměti.

Posledním typem paměti, o které si povíme několik slov, je CMOS - paměť napojená na vnitřní baterii počítače (baterie je obvykle malý váleček zakomponovaný do základní desky) a tato paměť skladuje a spravuje nezbytné informace o konfiguraci počítače.

Obr. 1-3 Operační paměť RAM

Zpět na části počítače

Mikroprocesor

Mikroprocesor (nebo jen procesor) je brouček umístěný na základní desce. Je to duše (mozek) počítače, který zpracovává veškeré výpočty. Je vyroben z křemíkové destičky, na které je velké množství různých spojů. Procesor pracuje v určité frekvenci, která se udává v MHz (megaherz) a v současné době i v GHz (gigaherz). Platí, že čím je větší frekvence, tím je procesor výkonnější, protože dokáže zvládnout více výpočtů za kratší dobu.

Nebudu zde uvádět příklady, protože vývoj jde tak dopředu, že pokud v květnu popíši poslední model procesoru, v prosinci už to bude dějepis středověku.

Obr. 1-4 Mikroprocesor Intel Pentium

Zpět na části počítače

Pevný disk (Hard disc - HDD)

Pevný disk je zařízení trvale uložené v základní jednotce počítače (pokud se nejedná o výměnný pevný disk, který se zasouvá do základní jednotky obdobně, jako se zasouvá autorádio do přístrojové desky). Uvnitř vypadá pevný disk jako sada kovových CD s gramofonovou jehlou. Data, programy a soubory se na disk ukládají magnetickým záznamem. Záznam se zachovává i po vypnutí počítače. Kapacita disku (jeho velikost) se udává v GB (gigabyte - čti gigabajt) a platí 1 GB = 2 na 30 B = 1 073 741 824 B. Možná vás trochu překvapí, že přípona kilo, mega, giga nejsou násobky tisíce, ale je to způsobeno tím, že počítač nepracuje v desítkové soustavě, ale ve dvojkové, proto zná pouze číslice 0 a 1. Takže uvnitř počítače buď proud prochází nebo neprochází, místo na pevném disku je zmagnetizováno nebo není, atd. I jednotky kapacity paměti se počítají ve dvojkové soustavě a kilo (k, 1000) neznamená 10 na třetí, ale 2 na desátou (1024).

Obr. 1-5 Pevný disk

Zpět na části počítače

Karty

Mariášek nebude!

Karty uvnitř základní jednotky počítače jsou destičky, na kterých jsou tištěnými spoji spojené různé součástky. Karty se umisťují do slotů, což jsou místa pro zasouvání vnitřních přídavných zařízení, nebo mohou být již uložené v základní desce. Součástí karet je i výstup ven z počítače, prostřednictvím různých zásuvek. Záleží na charakteru karty.

Síťová karta se používá pro zapojení počítače do místní sítě. Jako výstup je použita zásuvka, do které se vkládá síťový kabel.

Zvuková karta slouží v počítači k záznamu, úpravě a reprodukci zvuku. Výstupem ze zvukové karty jsou konektory pro sluchátka, reproduktory, mikrofon, atd.

Videokarta je zařízení pro reprodukci a úpravu obrazu. Na videokartu je možné připojit videokameru nebo video a prostřednictvím karty zpracovat záznam. TV karta může prostřednictvím antény (na kterou se může připojit) přijímat a zpracovávat televizní signál. Potom je možné při práci s počítačem sledovat v malém okně na monitoru televizní program.

Nesmíme zapomenout na grafickou kartu. Ta je velmi důležitá, zvláště, když chceme pracovat s obrázky a 3D editory.

Modemová karta, která je k vidění u notebooků a počítačů v domácnosti. Zprostředkovává spojení počítače prostřednictvím telefonní sítě s "okolním světem". Místo modemové karty je možné použít externí (vnější) modem (viz oddíl 1.1.5).

Obr. 1-6 Grafická karta

Zpět na části počítače

Mechaniky (FDD, CD-ROM)

FDD (floppy disc, mechanika pružných disků, neboli mechanika pro disketu). Tato mechanika se nachází na většině vyráběných počítačů. Disketa jako taková už ustupuje ze slávy. Kapacita diskety je 1,44 MB, což není mnoho, a jako nosiče dat nebo zálohovací médium jsou hodně nespolehlivé. Mechanika pružných disků je ale velmi užitečná při zavádění systému do počítače, při řešení havarijních situací, zavirování počítače, atd.

CD mechanika. Na počítači vypadá jako vysouvací "držák na kafe", ale nedoporučuji mechaniky takto týrat. Stejně nic neudrží a snadno se pod hrnkem s kávou zlomí :-). Do CD mechaniky se vkládají kompaktní disky (CD).

Obr. 1-7 Mechanika pružných disků a CD - ROM

CD-ROM je mechanika, která CD pouze čte. Dala by se přirovnat k video přehrávači, který také neumí obraz nahrát. Také součást názvu ROM (Read Only Memory - paměť pouze ke čtení) vypovídá o funkci zařízení.

CD-RW je mechanika, která umí data na CD médium i zaznamenat. Jedná se o zařízení běžně nazývané "vypalovačka". RW znamená rewritable - znovu přepisovatelný. Pro záznam je ale nutné použít zvláštní média a je nutné mít zapisovací software.

DVD - je zařízení známé z domácího kina. Záznam je neskutečně kvalitní a kapacita média je fantastická. I DVD se může stát součástí počítače a dnes je snadné získat i záznamové zařízení DVD a média pro záznam DVD jsou poměrně dostupná.

Média pro mechaniky

Disketa. O disketě již bylo uvedeno, že není spolehlivým médiem pro zálohování dat a že má malou kapacitu. Na disketu velikosti 3,5" se vejde 1,44 MB dat. Pro představu - jedna nějaká opravdu kvalitní barevná fotografie nebo 3-4 běžné barevné fotografie nebo cca 10 sekund videa.

CD - kompaktní disk. Zvukové CD nebo datové CD se liší pouze svým obsahem. Technologie výroby je stejná pro oba typy CD. Kapacita média je buď 650 MB (což odpovídá 74 minutám záznamu zvuku) nebo 700 MB (80 minut záznamu zvuku).

CD-RW je přepisovatelné CD. Kapacita médií je stejná jako u čistých nepřepisovatelných CD. U obou médií je uvedena možná rychlost zápisu. Pozor! Na "pomalé vypalovačce" nejde použít "rychlé CD-RW".

DVD je podobné tvarem a velikostí CD, ale rozdílná je kapacita média, vnitřní struktura povrchu, která obsahuje dvě vrstvy, a u tohoto média se data ukládají na obě strany kotouče. Na standardní DVD je možné zapsat 4,7 GB dat. V případě, že vlastníme DVD zapisovač, můžeme si zálohovat pěknou řádku dat.

Zpět na části počítače

Chladič

Chladič je zařízení, které zabraňuje přehřívání součástek. Některá zařízení nemají chladič vždy (například grafická karta), ale procesory je mají vždy, aby bylo zaručeno zachování jejich provozní teploty. Větrací otvory, které se nacházejí na základní jednotce počítače, se nesmějí zakrývat, ani není vhodné jednotku zabudovávat těsně do nábytku.

Velký ventilátor v zadní části základní jednotky ochlazuje zdroj.

Obr. 1-8 Chladič na procesoru

Zpět na části počítače

Zdroj

Počítač (pokud nefunguje na baterie) potřebuje být při práci zapojen do elektrické sítě. Elektřina je hybná síla, která počítá, porovnává, zpracovává data, prochází nebo neprochází, magnetizuje nebo nemagnetizuje. Přímo ze sítě vede kabel do zdroje počítače, kde se proud transformuje pro potřeby výpočetní techniky. V případě manipulace se základní jednotkou počítače je nutné odpojit počítač ze sítě, abychom předešli úrazu.

Zpět na části počítače

Porty

Vznešené jméno pro dírky umístěné v zadní části základní jednotky počítače. Česky řečeno - brány. Skrze porty jsou napojena vstupní a výstupní zařízení nebo přídavná zařízení.

LPT - paralelní port. Je to největší brána ze všech. Delší štěrbina s množstvím dírek pro kolíčky. Většinou je to prostředník pro tiskárnu, skener, externí ZIP - drive (viz oddíl 1.1.8 Modem).

COM - sériový port. Je kratší než paralelní port, ale vypadá obdobně. Slouží opět k připojení externích zařízení . Nejčastěji na něj bývá připojen modem (viz oddíl 1.1.6).

USB - port, který nefunguje na principu "kolíčků". Je to docela malý vstup, asi tak 1 cm x 0,5 cm. V současné době přebírá velké množství funkcí ostatních portů a spousta zařízení se v dnešní době vyrábí právě pro tento port.

PS/2 - vstup pro myš a klávesnici, nahrazuje dříve používané porty - pětikolíkovou zástrčku pro klávesnici a sériový port pro myš.

Obr. 1-9 Porty

Obr. 1-10 Konektory - koncovky kabelů

Zpět na části počítače

Kryty a typy počítače

Kryt počítače nemá vliv na jeho funkci nebo možnost jeho upgradu (čti apgrejdu: upgrade = zvýšení technické kvality počítače nebo nainstalování vyšší verze softwaru). Rozeznáváme dva různé typy:
Desktop - je "krabice uložená naležato". Obvykle se umísťuje pod monitor. Základní deska je uvnitř umístěná vodorovně.
Tower (čti taur) a jeho modifikace (midi, mini, full, atd.) - je "krabice uložená nastojato". Základní deska je uvnitř umístěna svisle.

Obr. 1-11 Typy krytů počítače tower a desktop

Dalšími typy počítačů jsou:

• Přenosný počítač - notebook, laptop. Jsou to kompaktní počítače, které lze složit jako kufřík.

  
  

  Obr. 1-12 Ukázka přenosného počítače

• Kapesní počítač - PDA, handheld, palmtop. Má velikost A5 a obvykle barevný LCD displej (viz oddíl 1.1.2 Monitor). Celá plocha funguje na principu dotykového displeje. Některé typy obsahují i klávesnici, jiné aktivují obrázek klávesnice na ploše a ovládají se speciální "tužkou". Některé mají vnitřní funkci na převod psaného písma do digitální podoby, takže si píšeme poznámky jako bychom psali tužkou do bloku a do kapesního počítače se ukládá digitální psaný záznam.

  
  

  Obr. 1-13 Kapesní počítač - PDA

Zpět na části počítače

UPS - záložní zdroj

Toto zařízení sice nenalezneme v základní jednotce počítače, ale úzce s počítačem souvisí. Záložní zdroj (UPS) se umísťuje mezi počítač a zásuvku elektrické sítě. Kromě toho, že omezí vlivy kolísání sítě a působí jako předpěťová ochrana (například proti úderu blesku do budovy), je zásobárnou energie v případě výpadku proudu. Čas, kdy záložní zdroj dodává energii běžícímu počítači, se různí podle kvality a kapacity tohoto zařízení. Jiné UPS budeme pořizovat do domácnosti, kdy má záložní zdroj zaručit, že neztratíme rozpracovaný soubor, jiný záložní zdroj použijeme u serveru (uzlovému počítači počítačové sítě), který musí běžet nepřetržitě.

Obr. 1-14 Záložní zdroj - UPS

Zpět na části počítače

---

KONTROLNÍ OTÁZKY

1. Seřaďte podle standardní velikosti (nebo výšky) tato zařízení: desktop, laptop, PDA, tower.

2. Umíte vyjmenovat 3 různé porty? Víte jak vypadají a k čemu slouží?

3. Je pro počítač nutný pevný disk?

4. Která fyzikální veličina popisuje kvalitu mikroprocesoru?

5. V jakých jednotkách se udává kapacita počítačových paměťových zařízení?

6. Kolik je kilo-, mega-, giga- v případě, že vyjadřují kapacitu počítačových zařízení?

7. Umíte vyjmenovat aspoň 3 různé karty použité v základní jednotce počítače?

8. Víte co znamená HDD, FDD, CD-ROM, CD-RW?

9. Co je to UPS?

10. Jaký je rozdíl mezi RAM a ROM?

Je libo odpovědi?

---

Na začátek oddílu

---

Na začátek kapitoly

PRŮVODCE STUDIEM

Opravdu jste všechno přečetli na jeden zátah? A znáte odpovědi na všechny otázky? Nyní se protáhněte a běžte alespoň na 5 minut od počítače. Pokud neumíte odpovědět na nějakou otázku, určitě se vraťte ke kapitole. Ale raději až po odpočinku.

1.1.2 Monitor

KLÍČOVÁ SLOVA

Monitor, výstupní zařízení, displej, LCD, frekvence, grafika, odezva.

Monitor je výstupní zařízení počítače, což znamená, že zpracovává výsledky práce počítače = signály vedou z počítače ven do tohoto zařízení. Pro funkci počítače není nezbytně nutný. Například průmyslové počítače nemusí nutně monitor mít a jako výstup může sloužit tiskárna. Na monitoru (displej, screen: čti skrín) se zobrazují výstupní informace a tím je zajištěna zpětná vazba s uživatelem. V zásadě rozeznáváme dva druhy monitorů - klasický a LCD.

Obr. 1-15 Klasický monitor a LCD

S černobílými monitory se dnes již málokdy setkáme. Pokud ano, tak jako výstupní zařízení serveru (uzlový nebo také řídící počítač), kdy nepotřebujeme pro nastavení a administrativu žádnou výkonnou grafiku.

Klasický typ monitoru je poměrně rozměrný a je to zdroj škodlivého záření. Dnešní monitory již mají snížené vyzařování směrem k uživateli. Kmitočet (frekvence) obrazovky je důležitým ukazatelem kvality monitoru. Je lépe nastavit vysoký kmitočet, protože pomalé blikání monitoru působí nepříjemně a nevydržíme dlouho pracovat. Součástí návodu pro používání monitoru bývají i instrukce ohledně umístění a nastavení jasu a kontrastu obrazovky pro pohodlnou a bezpečnou práci. S typem monitoru souvisí i grafická karta počítače. Obé by mělo být kompatibilní. Při koupi počítače si rozhodně necháme poradit zkušenými počítačovými odborníky.

Dalším typem monitoru je LCD, což je Liquid Crystal Display = displej z tekutých krystalů. Tento typ monitoru má několik výhod: nebliká, neprodukuje škodlivé záření a nezabírá mnoho místa. Je třeba si dát pozor na délku odezvy, protože při dlouhé odezvě se rychlý pohyb rozmazává. Cena LCD je vyšší, ale asi stojí za to si připlatit. Stejně jako u dalších zařízení výpočetní techniky i zde jdou ceny neustále dolů.

Významným klasifikačním prvkem monitorů je jejich velikost. Udává se velikost úhlopříčky displeje (zobrazovací plochy) v palcích (14", 15", 17", 19", 21", 23"). Platí, že pokud máme například 15" LCD, tak velikostí téměř odpovídá 17" klasickému monitoru. Je to z toho důvodu, že klasický monitor je tvořen skleněnou baňkou s tlustou stěnou, na okrajích displeje dochází k zakřivení obrazu a tímto není celá plocha displeje plně využita.

---

KONTROLNÍ OTÁZKY

1. Proč je monitor výstupní zařízení?

2. Jaká je funkce monitoru?

3. Umíte vyjmenovat dva různé typy monitorů a popsat jejich základní rozdíly?

Chcete řešení?

---

Na začátek oddílu

1.1.3 Klávesnice

ENTER, funkční klávesy, numerická klávesnice, CAPS LOCK, Back space, Space Bar, DEL, INSERT, Home, End, Page Up, Page Down, ESC, TAB, Shift, CTRL, ALT, Print Screen, Scroll Lock, Pause.

Klávesnice je důležité vstupní zařízení počítače. Signály vedou z tohoto zařízení do počítače a jeho prostřednictvím s počítačem komunikujeme. V dobách, kdy se běžně nepoužívala myš, měla klávesnice velmi důležitou roli. Ještě dnes v některých DOSovských aplikacích (viz kapitola 2) se pro ovládání programu používají výhradně klávesy. V případě, že nemáme rádi chaos různých šňůr, můžeme si pořídit bezdrátovou klávesnici, pomocí které můžeme ovládat počítač až na vzdálenost několika metrů.

Obr. 1-16 Klávesnice počítače

Uložení kláves bývá standardní. Některé klávesnice mívají uložení kláves do půlkruhu a řady kláves jsou rozděleny pro pravou a levou ruku. Význam kláves (které písmeno se pod kterou klávesou skrývá) je možné navolit. Běžně užíváme českou klávesnici. Rozložení kláves odpovídá rozložení na psacím stroji. Velká písmena se píší pomocí současného stisknutí levé nebo pravé klávesy Shift. Stejně se píší i číslice, v případě, že nepoužijeme numerickou klávesnici na pravé straně klávesnice. Aktivací klávesy CAPS LOCK dosáhneme trvalého psaní velkých písmen. Aktivace klávesy je avizována rozsvícením kontrolního světla v pravém horním rohu klávesnice. Pomocí CAPS LOCK lze psát i písmena s háčky a čárkami, včetně velkého písmena Ů. Nad klávesou CAPS LOCK se nachází klávesa TAB, pomocí které se aktivuje v textových editorech tabulátor a v nadstavbách operačních systémů nebo ve formulářích a tabulkách přepínají kurzor do dalšího pole.

Protože klávesnice může být buď QWERTY nebo QWERTZ (to je sled písmen v levé horní řadě klávesnice, hlavní rozdíl mezi anglickou a českou klávesnicí), snažíme se pro hesla nepoužívat písmena Y a Z, protože nevidíme co píšeme a nemusíme znát nastavení zrovna používané klávesnice.

Obvykle je možné přepínat klávesnici na anglickou zpravidla jednou z kombinací kláves: ALT + SHIFT, CTRL + SHIFT nebo CTRL + SHIFT + ALT (+ znamená, že uvedené klávesy stiskneme naráz). V systému WINDOWS se zvolení klávesnice projeví v pravém dolním rohu displeje, kdy se v dolní liště objeví v malém šedém obdélníčku buď CS (česká) nebo EN (anglická).V případě volby anglické klávesnice nelze psát písmena s háčky a čárkami a i další klávesy dostávají jiný význam. Někdy je to výhodnější, zvláště při programování.

Mezerník známe z psacího stroje. Anglicky se nazývá Space Bar. Pomocí něj vynecháváme mezery mezi slovy a někdy má v některých aplikacích speciální funkci (viz obrázek 2-23 v 2.kapitole)

Back space je také klávesa známá z psacího stroje, kdy vrací psací hlavu o jedno místo zpět. Na počítačové klávesnici klávesa funguje jako prostředek smazání znaku vlevo od kurzoru (je to blikající místo na ploše displeje, kde se právě aktuálně počítač nachází a kam bude vpisovat na klávesnicic vyťukávané znaky).

Obr. 1-17 Klávesnice - levá část

Tímto končí podobnost s psacím strojem a podíváme se na klávesy, které z psacího stroje neznáme:

ENTER (RETURN): vstup

Nejdůležitější klávesa. Slouží k odeslání příkazu do počítače nebo k potvrzení příkazu nebo volby. V textovém editoru klávesa začíná nový odstavec.

ESC: Escape - únik.

V dřívějších aplikacích (DOS) bylo stisknutí klávesy ESC spolehlivým prostředkem k ukončení běhu programu. V některých aplikacích dosud tato klávesa ruší předchozí volbu nebo příkaz.

F1 - F12: Funkční klávesy

Jejich funkce je v každé aplikaci jiná. Většinou klávesa F1 vyvolá nápovědu, ale není to pravidlem.

CTRL: Control

Tato klávesa se vyskytuje 2x - vlevo a vpravo. Často figuruje v kombinacích takzvaných "horkých kláves", kdy se pomocí CTRL + další klávesy aktivuje nějaký příkaz.

NAPŘÍKLAD

• CTRL + C = kopíruj
• CTRL + V = vlož

ALT:

Také tato klávesa se vyskytuje po obou stranách klávesnice, ale levý a pravý ALT mají mírně odlišnou funkci.

Pravý ALT = ALT Gr v kombinaci s jinými klávesami generují v systému WINDOWS méně obvyklé znaky.

NAPŘÍKLAD

• ALT Gr + V = @
• ALT Gr + C = &

ALT Gr je možné nahradit současným stiskem levé klávesy ALT + CTRL.

Dostáváme se do pravé části tohoto vstupního zařízení. Zde se nachází numerická klávesnice.

Obr. 1-18 Numerická klávesnice

Ta se aktivuje pomocí klávesy Num Lock, která je v levém horním rohu numerické klávesnice a její aktivace je signalizována rozsvícením kontrolky v pravém horním rohu. Numerická klávesnice se skládá z kláves, které reprezentují číslice, početní operace + , -, *, / , desetinnou čárku a ENTER. V případě, že numerická klávesnice není aktivována, klávesy 2, 4, 6 a 8 slouží jako kurzorové klávesy.

Kurzorové klávesy se nacházejí v oblasti mezi levou a pravou částí klávesnice a to ve spodní části této oblasti. šipky znázorňují směr, kterým tyto klávesy posunují kurzor.

Insert je klávesa, která může mít v různých aplikacích různou funkci. V textových editorech zpravidla řídí a přepíná režim vkládání nebo přepisu.

Delete (DEL) je klávesa, která maže znak vpravo od kurzoru nebo označený objekt.

"Teplý start"

Kombinace kláves CTRL + ALT +DEL spouští takzvaný "teplý start", který spouští restart počítače. Od systému WINDOWS NT tato kombinace aktivuje okno s možnostmi ukončení úloh, přepnutí, vypnutí systému, vypnutí počítače.

Home je klávesa, která souvisí s počátkem. V textovém editoru umisťuje kurzor na začátek řádku, v kombinaci s klávesou CTRL dokonce na začátek souboru.

End je naopak klávesa, která souvisí s koncem.

Page Up je klávesa, která přemístí kurzor o "stránku" nahoru.

Page Down je klávesa, která přemístí kurzor o "stránku" dolů.

Print Screen = "tiskni obrazovku" je klávesa, jejímž použitím a následným užitím grafického editoru "vyfotíme" obsah obrazovky.

Pause - stiskem této klávesy můžeme přerušit běh některých programů.

VYZKOUŠEJTE SI

Pohlédněte na nejbližší klávesnici.

Zavřete oči a namátkou položte prst na nějakou klávesu. Víte, co tato klávesa znamená nebo kdy se používá?

Zopakujte tento postup alespoň pětkrát a snažte se vystřídat všechny oblasti klávesnice.

Pokud vždy všechno víte, jste OK a zasloužíte si sladkou odměnu. Navrhuji, abyste si vzali něco dobrého k snědku.

Pokud nevíte, dejte si pauzu i tak a pak se k podkapitole vraťte.

Na začátek oddílu

---

1.1.4 Myš

KLÍČOVÁ SLOVA

Mechanická myš, optická myš, bezdrátová myš, tlačítka, kolečko.

Obr. 1-19 Třítlačítková mechanická myš s kolečkem, běžný pohled, pohled zdola a rozložená myš

Hodná myška nekouše. Naopak!

Pokud jste někdy zkoušeli ovládat počítač pouze klávesnicí, víte o čem mluvím. Tedy píšu. Myš je opět vstupní zařízení počítače. Pomocí myši se orientujeme na ploše počítače zobrazené na monitoru, zvláště, když používáme operační systém vyšší než DOS.

Klasická myš má levé a pravé tlačítko, přičemž levé zpravidla označuje objekty, otevírá požadované složky a soubory a pravé tlačítko vyvolává další nabídky. V různých aplikacích se funkce tlačítek mohou lišit. Některé aplikace požadují a využívají prostřední, třetí tlačítko myši. To bývá u novějších typů nahrazeno kolečkem. Kolečko je velice užitečným nástrojem pro prohlížení souborů a Internetu.

Mechanická myš používá k přenosu pohybu myši gumovou kuličku, která má tendenci se špinit. Tato starost odpadá v případě optické myši. Ta nemá žádné zbytečné otvory a pronikání nečistot do útrob zařízení je méně snadné.

Optická myš pracuje na principu snímání pohybu optickými prostředky, má ploché "bříško" bez kolečka a prosvítá z ní červené světýlko.

Myš může být bezdrátová. Potom nemá žádný "ocásek".

KONTROLNÍ OTÁZKY:

1. Je myš vstupní nebo výstupní zařízení?

2. Jak poznáme, že myš je optická?

3. Poznáte bezdrátovou myš?

Něco nevíte?

---

PRŮVODCE STUDIEM

Tentokrát určitě všechno víte. Pokud ne, vraťte se zpět na začátek oddílu "Myš"

Na začátek oddílu

Myslím, že přestávku ještě nepotřebujete a jistě si se zájmem počtete o tiskárnách.

---

1.1.5 Tiskárna

KLÍČOVÁ SLOVA

Jehličková, inkoustová (bublinková), laserová, velkoformátová.

Tiskárna patří mezi výstupní zařízení a k trvalému zaznamenání zpracovaných dat. Podle způsobů tisku rozeznáváme tři druhy tiskáren:

• Jehličková tiskárna pracuje na principu úderů jehliček přes barvicí pásku. V podstatě je to princip psacího stroje, jenom jsou písmenka a různé tvary tvořené soustavou bodů. Tento způsob tisku je hlučný a pomalý a v dnešní době již ustupuje do pozadí.
• Inkoustová (bublinková) tiskárna používá k tisku inkoustový cartridge (čti kártridž). Často bývá tiskárna pracující na tomto principu barevná. Tisk není příliš hlučný, je rychlejší než předchozí typ, pořizovací náklady nejsou příliš dramatické, ale provoz není nejlevnější.
• Laserová tiskárna tiskne přesně a kvalitně. Uvnitř tiskárny je silonový válec. Laser nabije válec a prášek z toneru se přichytí právě na ta místa, která reprezentují písmo nebo obrázek. Válec přenese prášek na papír a potom je prášek pecí zapečen do papíru. Tisk je tichý a rychlý a nerozmáčí ho voda. Pořizovací náklady jsou sice vyšší, ale provoz je díky vysoké kapacitě tonerů relativně levný. Laserové tiskárny se většinou používají černobílé. Existují i barevné laserové tiskárny, ale pořizovací náklady jsou poměrně vysoké.

Obr. 1-20 Druhy tiskáren - jehličková, inkoustová, laserová

Tiskárny dále dělíme podle formátu:

Nejmenší formát tiskárny je A4. Tiskárny tohoto formátu jsou samozřejmě nejlevnější.

Tiskárny vyššího formátu se zpravidla používají inkoustové, protože laserové tiskárny vyššího formátu jsou zatím poměrně nákladné.

Plotr je velkoformátová tiskárna s velikostí tisku až do formátu A0+ (nebo v podstatě libovolný rozměr, který je omezen pouze šířkou a délkou role). Plotr, který funguje na principu inkoustové tiskárny, vypadá trochu jako mandl. Kdysi se používal plošný plotr, který měl určitý maximální formát a ke kreslení používal upnutá rýsovací pera, která byla uchycena na ramenech v podobě průvodičů.

Obr. 1-21 Velkoformátová tiskárna - plotr

KONTROLNÍ OTÁZKY:

1. Jakou byste si pořídili tiskárnu v případě, že potřebujete tisknout větší množství dokumentů formátu A4?

2. Jaké zařízení použijete k tisku výkresu formátu A1?

3. Jakou doporučíte tiskárnu pro domácí použití?

Něco není jasné? Tak se vraťte na začátek oddílu nebo se podívejte SEM

---

Na začátek oddílu

PRŮVODCE STUDIEM

Možná bude stačit dlouhý pohled z okna. V případě, že je tma, alespoň se na židli protáhněte.

---

1.1.6 Modem

KLÍČOVÁ SLOVA

Modem, přenosová rychlost, telefonní síť, provider (čti provajdr).

Chceme-li brouzdat Internetem, používat elektronickou poštu nebo přes počítač faxovat a nemáme jinou možnost než telefonní linku, potřebujeme náš počítač spojit se světem prostřednictvím modemu - vstupně výstupního zařízení (interní modem=modemová karta - viz oddíl 1.1.1.). Kromě toho musíme být registrovaní u nějakého providera (čti provajdra=poskytovatel Internetu), který umožní zapojení do sítě. Kvalita modemu se pozná podle přenosové rychlosti a ta se pohybuje o 14 do 56 kb/s (kb/s je kilobit za sekundu, nepleťte si bytem - bajtem! Jednotka je opět vyjádřena mocninou 2.). Čím je větší rychlost, tím je větší komfort prohlížení Internetu. Největší problém používání modemu je cena telefonních poplatků. Spojení se světem nebo vášeň zvaná chat (čti čet = "pokec", elektronická konverzace na Internetu nebo prostřednictvím speciálních programů) nás může přijít na pěkné peníze.

K ZAPAMATOVÁNÍ

Narazili jsme zde na pojem bit a nemáte si jej plést bytem!

BIT - (čti bit) nejmenší jednotka informace. Je to ano nebo ne, 1 nebo 0, plný nebo prázdný, ...

BYT - (čti bajt) skládá se z osmi bitů, je to jednotka kapacity paměti.

KONTROLNÍ OTÁZKY:

1. Co je to chat?

2. Umíte vysvětlit pojem provider?

3. Lze přes modem zasílat elektronickou poštu?

Odpovědi naleznete ZDE

---

PRŮVODCE STUDIEM

Poradili jste si s otázkami? Věřím, že snadno. Rychle si dočtěte tři poslední oddíly a dejte si dlouhou pauzu. Třeba až do dalšího dne.

---

Na začátek oddílu

---

1.1.7 Přídavná paměť

KLÍČOVÁ SLOVA

USB disk, ZIP mechanika

Již bylo zmíněno, že disketa je nespolehlivý a málo kapacitní prostředek pro uchovávání dat. Proto se vymýšlely jiné prostředky pro zálohu dat.

ZIP mechanika může být vnitřní (interní) nebo vnější (externí) a používá se k uchování, záloze nebo přenosu dat. Médiem pro zapisování dat je zařízení, které vypadá jako tlustá disketa, má kapacitu 100 MB (nebo 250 MB), je poměrně drahé, přenos dat je zdlouhavý a vyžaduje přítomnost ZIP mechaniky všude tam, kam chceme data přenést.

USB disk je zařízení malých rozměrů (vypadá jako tužka), které se zasouvá do USB portu. Jeho kapacita je různá od 32 MB do 512 MB ( a možná i více). Bylo k vidění zařízení kombinované s přehrávačem MP3, což je hudba, která je ve velmi malém formátu. USB disk se dá použít všude tam, kde je USB port, přenos je snadný a pohodlný a USB disk velmi dobře vypadá zavěšený na krku. :-)

Obr. 1-22 USB disk

KONTROLNÍ OTÁZKA:

Použití které přídavné paměti je pohodlnější a bezpečnější - diskety nebo USB disku?

Odpověď naleznete ZDE

---

PRŮVODCE STUDIEM

A šup na další oddíl.

---

Na začátek oddílu

---

1.1.8 Skener

KLÍČOVÁ SLOVA

Rozlišení, pixel, snímání, digitalizace obrazu, multifunkční zařízení.

Pokud máme nádhernou papírovou fotografii a strašně ji chceme použít jako tapetu na svém počítači (podkladový obrázek, který je znázorněn na monitoru), musíme použít skener, vstupní zařízení, které zdigitalizuje obraz. Podle rozlišení, kterého je skener schopen, se obraz skládá z jednotlivých bodů (pixelů) a tyto jsou převedeny do číslicové (digitální) podoby.

Skenery dělíme podle způsobu snímání.

Jednak může být skener plošný, potom záleží na velikosti skeneru. Formát A4 není problémem, skenery formátu A3 jsou již dražší. Existují i skenery formátu A0, ale ty se vyskytují na speciálních pracovištích, které se profesionálně zabývají grafikou a tiskem.

Dalším typem skeneru je úzké zařízení podobné válci, kterým obrázek projde a je průběžně snímán.

Tužkový skener vypadá jako tužka, kterou přejíždíme text. Některé tužkové skenery jsou schopny "čtený" text převádět přímo do textového editoru.

Obr. 1-23 Skenery plošný a tužkový

V dnešní době lze pohodlně pořídit multifunkční zařízení, které kombinuje funkce tiskárny, skeneru, kopírky, faxu.

Obr. 1-24 Ukázka multifunkčního zařízení

KONTROLNÍ OTÁZKA:

Umíte vyjmenovat dvě zařízení kancelářské techniky, která používají princip skeneru?

Odpověď naleznete ZDE

---

PRŮVODCE STUDIEM

Ještě jeden oddíl a bude pauzička!

---

Na začátek oddílu

---

1.1.9 Kamera

KLÍČOVÁ SLOVA

videokamera, web kamera.

Obr. 1-25 Jednoduchá počítačová kamera a web kamera

Nevím, zda je nutné vysvětlovat pojem videokamera. Je to zařízení, které je schopno zaznamenávat děj pomocí obrazu a zvuku. Existují kamery analogové nebo digitální a liší se způsobem ukládání záznamů. Počítačová kamera bývá nejčastěji umístěná na monitoru, je připojená k počítači a svému uživateli slouží k zprostředkování videokonference, což je spojení s jiným účastníkem hlasem i obrazem. Plynulost přenášeného obrazu závisí na přenosové rychlosti.

Web kamera je optické zařízení zapojené na web server a neustále přenáší obraz na Internet. Může se používat jako hlídací zařízení v místnostech. Příkladem může být použití web kamer na FAST. Pokud máte možnost připojení na Internet, podívejte se na adresy:

http://www.fast.vsb.cz/webcam2.htm

http://www.fast.vsb.cz/webcam3.htm

KONTROLNÍ OTÁZKA:

U tohoto oddílu žádné kontrolní otázky nebudou, protože bez kamer můžeme žít, ale bez odpočinku ne. Takže alou od počítače. Už toho musíte mít dost. A nechci vás tu do zítřka vidět. (Nebojte, neuvidím. Tak mocná ta výpočetní technika není :-) )

---

Na začátek oddílu

---

Na začátek kapitoly

---

---

1.2 Sítě

RYCHLÝ NÁHLED DO PROBLEMATIKY PODKAPITOLY

Podkapitola má pouze informační charakter a není příliš rozsáhlá. Pokud máte zájem o práci s počítačovou stanicí, která není napojená na žádnou síť a ani nehodláte používat Internet, je pro vás tato podkapitola nadbytečným luxusem, který ovšem v žádném případě neuškodí.

CÍLE PODKAPITOLY

Po prostudování podkapitoly byste měli poznat, zda je počítač připojen do sítě a co z toho pro vás plyne. Podkapitola podává přehled o druzích sítí a budete umět vysvětlit všechna klíčová slova.

KLÍČOVÁ SLOVA

Počítačová síť, LAN, WAN, Internet, Intranet, metal, optika, rádiový signál, Blootooth, WI-FI, HUB, SWITCH, RACK, uzel, server.

Jak vidíte, klíčová slova vypadají značně hrozivě, ale není třeba se ničeho obávat. Nejde o život. :-)

---

Napřed si povězme, co si představit pod pojmem počítačová síť. Jedná se o vzájemné propojení uzlů (serverů, počítačů, ...) prostřednictvím drátů, optického vlákna nebo bezdrátově, stejně jak se v pavučině kříží vlákna v uzlech. Ne nadarmo se Internetu někdy říká anglickým slovem "web" = pavučina. Řídící počítač sítě nebo podsítě - server (čti servr) je "šéfem" ostatních počítačů v síti, obsahuje značné množství dat, která jsou v rámci sítě distribuována dle uživatelských práv. Uživatelská práva jsou pro různé uživatele různá. Nejvyšší práva má správce sítě - supervisor (čti supervajzr).

Podle rozsahu a dosahu počítačové sítě rozeznáváme základní tři typy sítí:

• LAN (Local Area Network) - lokální síť. Je nejméně rozsáhlá. Pokud někdy pracujete v počítačové učebně, rozhlédněte se. Uvidíte část LAN!
• WAN (Wide Area Network) - široká síť. Má větší počet uzlů, zasahuje na větší území. Můžeme si například představit pokrytí celého města.
• Internet - World Wide Web (=WWW - celosvětová pavučina) - je celosvětová síť. Máte-li připojení k Internetu, ihned se můžete elektronicky spojit s opačným koncem světa (viz kapitola 6).

Dalším rozlišovacím znakem sítě je způsob vzájemného propojení.

Metal - nejběžnější způsob zapojení sítí - po "drátech".

Optika - jedná se o kabel s optickým vláknem, který se ukládá do země. Má největší dosah signálu ze všech možných způsobů šíření (tedy aspoň zatím!). Stejným termínem se označuje i spojení bezdrátové, kdy se laserový paprsek navede z vysílače do přijímače.

Rádiový signál - zde se je nositelem dat rádiový signál. Podle dosahu a frekvenci rádiového signálu rozeznáváme další technologie. Používá se například mikrovlnné pojítko, které vypadá trochu jako satelit. Je schopné propojit celou instituci (LAN) do širší sítě a ještě k tomu přenášet telefonické hovory. Nevýhodou je, že signál není nejrychlejší a kvalita přenášeného signálu závisí na elektromagnetických, rádiových a optických podmínkách. Poslední dobou se často můžeme setkat s pojmem WI-FI (Wireless Fidelity = bezdrátová věrnost). Jedná se opět o propojení sítí rádiovým signálem a to buď v rámci budovy nebo v rámci města. Dosah signálu ale není příliš velký (do 4km, lépe je počítat se stovkami metrů) a i zde jsou nutné směrové antény. S kvalitou signálu je to jako u mikrovlnného pojítka. Určitě jste již slyšeli o technologii Blootooth (čti "blů tůt". Angličtináři vědí, že v překladu to znamená "modrý zub"). Zde se jedná o propojení zařízení rádiovým signálem, ale dosah je pro jednu, dvě místnosti, kdy není nutné zakopávat o dráty a například mít počítač spojený s tiskárnou, notebookem, atd. pomocí této technologie.

Propojení zařízení infraportem. Zde se sice nejedná přímo o síť, ale tuto technologii zmíníme. Pokud máte mobilní telefon vybaven infraportem, víte, o čem je řeč. V podstatě je zde drát nahrazen na stejném principu, na jakém pracuje ovládač televize. Tomu odpovídá i dosah zařízení a vždy je nutný optický kontakt mezi zařízeními.

UPOZORNĚNÍ

Vždy, když chcete nějaké zařízení zapojit do sítě jakéhokoliv druhu, je nutné každé zařízení vybavit příslušnou technologií (síťovou kartou, kartou, která umí zpracovat signály Blootooth, WI-FI, atd.)!

JEŠTĚ JEDEN POJEM

Chci vysvětlit a zdůraznit pojem Intranet (neplést s pojmem Internet!).

Intranet v podstatě JE Internet, ale není přístupný všem uživatelům celosvětové sítě, ale pouze v rámci nějaké instituce. Obvykle obsahuje informační a organizační podporu instituce.

PŘÍKLAD SÍTĚ

Vysvětlení LAN na příkladu počítačové učebny

Přistupte k počítači v počítačové učebně a podívejte se na zadní stranu počítače. Vidíte několik vycházejících drátů. Jeden má koncovku podobnou telefonnímu drátu, ale je trochu větší (umělá hmota, obdélníkový průřez a pojistka proti vypadnutí kabelu). Tento drát vede do zdi, kde je zásuvka podobná jako na zadní straně počítače. Je možné, že mezi koncem drátu a zdí je ještě jedno zařízení - plochá krabice, kam se sbíhají dráty ze všech zařízení. Ta krabice se nazývá SWITCH (čti svič) nebo HUB (čti hab). Ale toto zařízení už opravdu musí být zapojené do zásuvky ve zdi. Aby byla síťová zásuvka funkční, musí být aktivovaná správcem sítě. Pro přehled při aktivaci jsou zásuvky pojmenované. Jméno najdeme nad každou zásuvkou (například P8/11). Tím pátrací akce v této místnosti končí a dál už mi musíte věřit.

Od zásuvky ve stěně místnosti vede kabel až do zařízení zvané SWITCH nebo HUB (ano, stejná zařízení jsme mohli najít v učebně. A jsou tady zas!), ve kterých se nacházejí stejně pojmenované zásuvky jako v místnostech. SWITCHe a HUBy jsou umístěné ve velké skleněné skříni, kterou důvěrně nazýváme RACK (čti rek). Příslušné zásuvky se aktivují propojením kabelem s aktivním prvkem. V RACKu bývá i zařízení pro zasíťování telefonních linek, případně i další zařízení a je dobré, pokud jsou tato zařízení jištěna UPS (záložní zdroj. Vzpomínáte?) Do RACKu tedy vede pěkně tlustý svazek drátů a za jeho dveřmi je zdánlivě chaotická změť kabelů. Ale vše má své místo a přísnou logiku. Všechny SWITCHe a HUBy jsou vzájemně propojeny a nakonec vedou z RACKu dva dráty a to do serveru a do zařízení, které tento RACK propojí dále do sítě.

Softwarově to vypadá tak, že na počítači v učebně "vidíme" pod pojmem "Okolní počítače" server, ostatní počítače LAN a prostřednictvím našeho serveru i další servery.

KONTROLNÍ OTÁZKY:

Vlastně se jedná o úkol. Vraťte se, prosím, ke klíčovým slovům a jedno po druhém si přečtěte a pokuste se vybavit, co každé znamená. Pokud si nedokážete zapamatovat některé pojmy, nevadí. Bez těchto znalostí se dá žít dost dobře. Telefon také používáme a nezajímá nás cesta a osud drátu, který z přístroje vede.

---

Na začátek podkapitoly

---

Na začátek kapitoly

---

---

1.3 Software

RYCHLÝ NÁHLED DO PROBLEMATIKY PODKAPITOLY

Podkapitola má informační charakter a není příliš rozsáhlá. Opět se jedná o vysvětlování pojmů používaných v souvislosti s výpočetní technikou. Můžete číst vše nebo přeskakovat z pojmu na pojem. Pokud máte přehled o všech klíčových slovech, můžete tuto podkapitolu přeskočit.

CÍLE PODKAPITOLY

Podkapitola vysvětlí obsah slov používaných v souvislosti se softwarem. Měli byste umět vysvětlit všechna klíčová slova.

ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU

Čtení celé podkapitoly by nemělo zabrat více než 10 minut.

KLÍČOVÁ SLOVA

Operační systém, tools, editory, databáze, tabulkový procesor, multimedia, demo verze, freeware, shareware, crack, programovací jazyk .

1.3.1 Operační systém

Operační systém je programové vybavení, které vytváří jednotné prostředí pro uživatele i pro softwarové aplikace. Operační systém zprostředkovává komunikaci mezi uživatelem a aplikačním programem tak, aby se uživatel nemusel zabývat posloupností vnitřních příkazů a operací, které probíhají uvnitř počítače a také se uživatel nemusí starat o to, která zařízení se v který moment aktivují. Operační systém MS - DOS (viz kapitola 2) vznikl z DR - DOS (systém od firmy Digital Research. Byl zakoupen firmou MicroSoft, upraven a distribuován do celého světa). Dosud MS -DOS tvoří základ operačních systémů WINDOWS až do verze 98 (WINDOWS 3.0 - 3.11., 95, 98). Windows NT, 2000, XP - na rozdíl od předcházejících OS nepracují pod DOSem. Kromě operačních systémů firmy MicroSoft existují alternativní systémy., které mají značnou oblibu zvláště u skalních odpůrců této firmy. Jedná se o operační systém LINUX (varianta systému UNIX). Používání těchto alternativ má své výhody i nevýhody.

1.3.2 Tools

Tools (čti tůls) znamená "nástroje". Tyto nástroje dávají uživateli do rukou prostředky ke správě systémových zařízení. Pokud používáme operační systém WINDOWS, najdeme systémové nástroje aktivací tlačítka START v levém dolním rohu obrazovky. Z nabídky vybereme Programy, poté Příslušenství a odtud Systémové nástroje. Zde nalezneme užitečné příkazy jako: Defragmentace disku - tento příkaz umí uspořádat data uložena na disku tak, aby používání těchto dat zabralo co nejméně času. Vyčištění disku - nástroj k zefektivnění činnosti počítače. Na disku prověří všechna ukládací místa a případné poškozené soubory upraví nebo odstraní. Zálohování - příkaz, který můžeme použít k ochraně dat.

Na začátek oddílu

1.3.3 Editory

Do pojmu editory patří programy pro psaní nebo kreslení. WORD je textový editor, tedy program pro psaní, úpravu a tisk textu, který může obsahovat obrázky, tabulky nebo vzorce. Možná znáte tyto textové editory: T602, AmiPro, TECH, atd.

Grafické editory jsou programy, které umožňují kreslení, editaci a tisk výkresů. Obrázky, které jsou vytvářeny pomocí grafických editorů, jsou vektorové. Tyto editory se označují jako CAD z anglického Computer Aid Drawing (čti komjůtr eid dróvin) = kreslení pomocí počítače. Nejrozšířenějším grafickým editorem je AutoCAD, jehož ovládání je náplní dalšího modulu - Systém podpory projektování - AutoCAD. AutoCAD má své nadstavby, které umožní přímé vytváření prostorových prvků - takzvané kreslení ve 3D. 3D označuje prostor - 3 dimenze (rozměry). Kreslení ve 2D je kreslení plošné - v rovině. Mezi 3D editory patří Allplan, ArchiCAD, CADKON, ADT (Architecture Desktop), MicroStation, atd. Editorů je samozřejmě více, ale já se schválně zmiňuji pouze o těch, které máte možnost studivat na FAST VŠB - TUO. :-)

Na začátek oddílu

1.3.4 Databáze

Databázové systémy (database systems) jsou programy ke zpracování dat ve formátu databázových souborů. Slouží k hromadnému zpracování dat evidence, kartotéky, účetnictví. Tento princip bývá jedním z pilířů různých informačních systémů. Databáze můžeme přirovnat ke kartotéce a na stejném principu i fungují. Zakládáme-li databázi, nejprve si musíme rozmyslet, které údaje budeme sledovat na "kartotečním lístku" a tato data obecně předdefinovat. Například: pokud si povedeme databázi svých obchodních partnerů, určitě zde budou takové položky jako jméno instituce, adresa (ulice, číslo, město, PSČ), kontaktní osoba (nebo osoby), telefon, e-mail, www stránka, druh činnosti, atd. Jednotlivé "kartoteční lístky" lze vyvolávat pomocí zadání prioritních údajů. Například si necháme vybrat instituce podle druhu činnosti nebo podle místa působení nebo zadáme kombinaci obou požadavků. Toto povídání je pouhý hrubý nástin pojmu databáze, protože tomuto tématu lze věnovat samostatný kurz.

Na začátek oddílu

1.3.5 Tabulkový procesor

Tímto názvem bývá označován software, po spuštění na první pohled jako tabulka vypadá. Pracovní plocha je rozdělena do buněk, které jsou uspořádány do sloupců a řádků. Software je schopen pracovat s údaji v buňkách a to mohou být slova, čísla, vzorce (výpočty), funkce, datum, jednotky času, atd. Spolupráce člověka a tabulkového procesoru se tedy neomezuje na práci s čísly, ale umí řadit slova, vybírat z množství dat podle zadaných požadavků, provádět odhady a prognózy, kreslit grafy, plánovat, řešit úlohy z technické praxe, prostě je toho mnoho. Nehledě na to, že tabulkový procesor může výborně sloužit ke shromažďování dat pro jiné aplikace.

Na začátek oddílu

1.3.6 Multimedia

To, že počítač umí člověka pobavit a uzmout mu značnou část drahocenného času, nemusím asi zdůrazňovat. Vždyť mnohé technologie (grafika, animace, video, zvuk) jsou zdokonalovány hlavně pro větší požitek z počítačových her. Jistě vás nepřekvapí, že je možné na počítači poslouchat hudbu, sledovat filmy, televizní vysílání, nechat si kontrolovat výslovnost cizích slov prostřednictvím mikrofonu. V dnešní době si vybavujeme počítače reproduktory, mikrofonem a kamerkou, protože je snadné komunikovat na dálku se zvukem a živým obrazem. Říká se tomu "videokonference". Možnosti videokonference se neustále rozšiřují a zařízení, která umožňují přenos, se neustále zdokonalují. Počítače lehce pronikly do filmového průmyslu a počítačové animace zvyšují požitek z filmů. Výroba filmů si vyžádala některé další vynálezy v oblasti výpočetní techniky. Například byl vyvinut 3D skener, který je schopen nasnímat prostorový obraz krajiny, budovy, věci, člověka, ....Obraz potom není pouhá fotka, ale mění svou perspektivu podle úhlu pohledu. I v tomto okamžiku, kdy píši tento text, se určitě ve světě multimediálních schopností počítače objevily další nové možnosti jejich využití. Věřím, že v dohledné době několika let budou záběry "pokrokové komunikace" ze starých futuristických sci-fi filmů již dávno překonány běžnou realitou.

Na začátek oddílu

1.3.7 Šíření SW

Podle způsobu šíření dělíme aplikační programy do čtyř skupin:

• Běžný obchodní artikl - software - bývá licencován, to znamená má svou vlastní jakoby "poznávací značku", která je uvedena na instalačním médiu (disketa nebo CD, kde se nachází program nebo instalace programu) nebo na zvláštním certifikátu. Tato "poznávací značka" je vlastně kódem, který se v určitém místě instalace vkládá do programu. Někdy je software ošetřen takzvaným hardwarovým klíčem. Je to obvykle oboustranně průchodná zástrčka, která se umisťuje na paralelní port. V této zástrčce jsou vloženy instrukce pro program, že může pracovat. Tímto způsobem je zajištěno, že se příslušný software dá používat pouze na jedné stanici. V případě "síťové licence" bývá licence (nebo hardwarový klíč) umístěná na serveru. V tom případě je možné software instalovat třeba na všechny počítače v LAN, ale je možné naráz spustit jen licencí omezený počet aplikací. Součástí softwaru bývá i manuál, což je v podstatě návod k použití, informace o instalaci a kontakty pro radu při problémech.
• Demo verze je bezplatně šířený software, který slouží k seznámení s programem a k jeho propagaci. Bývá to buď ostrá verze programu, která je časově omezená nebo neumožňuje vytvářet výstup nebo to bývá jen "ochutnávka", která se často používá při propagaci her a obsahuje pouze základní úroveň. DEMO bývá dodáváno bezplatně nebo za cenu nosiče nebo bývá k dispozici ke stažení na Internetu.
• Shareware (čti šérvér) (dalo by se říci - "stínová verze") je jedna z možných podob DEMO. Šíří se obdobně a má omezení oproti ostré verzi. Obvykle je to omezení časové nebo na počet spuštění programu. Pokud chce uživatel program trvale používat, musí si program koupit a obratem na něj získá na licenci.
• Freeware (čti frívér) je volně a bezplatně šířený software. Autor tohoto softwaru dává svůj produkt k volnému užívání. Je možné jej stáhnout z Internetu a libovolně používat. Ovšem tento program nesmí být prodáván a používán ke komerčním účelům.
• Crack (čti krek) je slangové označení nezákonně upraveného softwaru a rovná se krádeži. V podstatě se jedná o softwarovou úpravu programu, která nepožaduje licenci nebo nahrazuje licenční kód vlastním kódem nebo podprogramem. Používání cracku je nezákonné a může uživatele dostat do křížku se zákonem, případně do vězení. A to nehovořím o crackování samotném a o šíření a distribuci takto upraveného softwaru.
• Ať máme pranýř hanby kompletní, zmíníme se ještě o slangovém pojmu "hack" (čti hek). V překladu to znamená zásek, průnik. Hacker (čti hekr) je člověk, který umí neoprávněně pronikat do chráněných systémů. Obvykle to bývá průnik zvenčí a hacker umí obejít bezpečnostní opatření systému. Jak? To nevím. Nejsem hacker! :-)

Na začátek oddílu

1.3.8 Programovací jazyk

Vlastní aplikace - software - je vlastně sledem nul a jedniček. Jak se v tomto chaosu vyznat? Pokud by člověk měl "mluvit" na této vlně dvojkové soustavy, daleko by se asi nedostal. Proto programátoři, což jsou tvůrci programů, používají programovací jazyk, který při tvorbě programu zprostředkovává komunikaci mezi člověkem a počítačem. Člověk píše programovacím jazykem a pro počítač je tento "text" překládán do srozumitelného toku nul a jedniček. Při tvorbě programu je důležité nejprve vědět CO chceme, aby software dělal a na co reagoval a JAK. Chování programu se potom popíše prostřednictvím algoritmů, což je sled činností a rozhodování, které se během programu musejí vykonat. Algoritmus je poté přeložen prostřednictvím programovacího jazyka do konečné podoby softwaru. Uveďme si příklady programovacích jazyků: Pascal, Fortran, Visual Basic, C++.

ÚKOL K ZAMYŠLENÍ

Vraťte se, prosím, ke klíčovým slovům a pokuste se vybavit, co znamenají. Myslím, že v podkapitole o softwaru to nebude takový problém jako u hardwaru. Pokud přece, opět nevadí. Ke všem pojmům se můžete kdykoliv vrátit a osvěžit si v paměti jejich význam.

---

Na začátek oddílu

---

Na začátek kapitoly

---

---

SHRNUTÍ 1. KAPITOLY

Tato úvodní kapitola Vás měla za úkol uvést do předpokoje světa výpočetní techniky. Zatím po Vás ani nikdo nechtěl, abyste podávali důkazy o pečlivém studiu! Vědomosti získané četbou této kapitoly jsou sice užitečné, ale konkrétní práci s počítačem Vás zatím tato kapitola neučila.

Ovšem po absolvování této kapitoly již přece jen něco umíte:

• Víte, co je počítač, z čeho se skládá a jaká zařízení se k němu dají přidat.
• Víte, že propojením více počítačů vznikne počítačová síť, víte CO je to síť a máte představu o fungování sítě.
• Máte představu o typech softwaru a znáte typy šíření softwaru.

KONEC 1 KAPITOLY