2. Základy zobrazování staveb

RYCHLÝ NÁHLED DO PROBLEMATIKY KAPITOLY

  • Požadavky na kreslení půdorysů
  • Požadavky na kreslení řezů
  • Požadavky na kreslení pohledů
  • Zásady kreslení výkresů v různých měřítcích

CÍLE KAPITOLY

Po úspěšném a aktivním absolvování této KAPITOLY

  • Budete:
  • znát různé způsoby zobrazení
  • znát zásady zakreslování v různých měřítcích
  • umět vykreslovat různá zobrazení stavebních objektů
  • umět popisovat a označovat různé prvky a konstrukcePožadavky na označování, popisování a legendy
  • Získáte:
  • schopnost orientace ve výkresech stavebních objektů
  • Budete schopni:
  • zakreslit různé stavební prvky, konstrukce a objekty v různých měřítcích
  • vytvářet legendy a tabulky specifikací

ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU

Celkový doporučený čas k prostudování kapitoly je 90 minut.

KLÍČOVÁ SLOVA KAPITOLY

Zásady, výkres, půdorys, řez, průřez, pohled, tloušťka čar, legenda, specifikace, odkaz, popis

PRŮVODCE STUDIEM 2

V této kapitole bude probrána látka, která se přímo týká zásad zobrazovaní stavebních prvků, konstrukcí a objektů na výkresech v různých zobrazení a v různých měřítcích.

2.1 Zobrazování objektů

Přehled metod promítání a jejich geometrické vztahy stanoví ČSN EN ISO 5456-1.

2.1.1 Metody promítání

Stavební objekty se zobrazují pravoúhlým promítáním na několik průměten ČSN EN ISO 5456-2 jako průměty myšlených řezů (půdorysy, svislé řezy) a jako pohledy, popř. jejich kombinace.

Podle potřeby se objekty zobrazují též prostorově, např. axonometrickým promítáním podle ČSN EN ISO 5456-3, středovým promítáním podle ČSN EN ISO 5456-4 apod.

2.1.2 Půdorysy

Půdorysy se zobrazují:

  • jako pravoúhlé průměty myšlených vodorovných řezů objektem na půdorysnu
  • jako pohledy shora na zobrazovanou konstrukci (např. půdorysy výkopů, základů, střech)

Roviny myšlených vodorovných řezů se vedou tak, aby bylo možné jimi zobrazit co možná nejvíce konstrukcí, otvorů a objemů v jejich charakteristickém tvaru, velikosti a poloze i jejich provozní souvislosti v rámci zobrazovaného podlaží.

Řezové roviny pro zobrazení půdorysu podlaží se zpravidla vedou:

  • asi v jedné třetině výšky podlaží (nad úrovní parapetu), nebo
  • u objektů o několika úrovních v rámci jednoho podlaží asi 1m nad zobrazovanou úrovní, nebo
  • u objektů bez rozlišování podlaží (např. u věžových objektů) ve stanovených a na výkresech svislých řezů vyznačených výškových intervalech, nebo
  • u schodišť a šikmých ramp viz. zde

Zobrazované podlaží je v objektu s podlažím vymezeno:

  • u běžného podlaží – vrchním lícem nosné konstrukce stropu podlaží nižšího a vrchním lícem konstrukce stropu zobrazovaného podlaží (viz. obrázek 46a)
  • u nejnižšího podlaží vícepodlažních objektů – vrchním lícem vodorovné hydroizolace a vrchním lícem konstrukce stropu zobrazovaného podlaží (viz. obrázek 46b)
  • u nejvyššího podlaží vícepodlažních objektů – vrchním lícem nosné konstrukce stropu podlaží nižšího a vrchním lícem nosné střešní konstrukce bez střešního pláště (viz. obrázek 46c a 46d)
  • u jednopodlažního objektu – vrchním lícem vodorovné hydroizolace a vrchním lícem nosné střešní konstrukce bez střešního pláště (viz. obrázek 46e)

Obr. 46 Obrázek 46a-e

Půdorys se může doplnit dílčími sklopenými (vkreslenými) průřezy, zobrazenými podle ČSN ISO 128-40. Pro vkreslení sklopeného průřezu se obraz půdorysu zpravidla nepřerušuje.

2.1.3 Svislé řezy

Svislé řezy se zobrazují jako průměty myšlených svislých řezů objektem na nárysnu. Rovina myšleného svislého řezu se nevede v podélném směru tyčovými prvky (sloupy, trámy, průvlaky apod.).

Řezová rovina pro zobrazení svislého řezu se vede zpravidla schodištěm, a to tak, aby poskytla možnost co nejúplnějšího zobrazení schodiště. Řezová rovina pro zobrazení svislého řezu se může podle potřeby v prostoru zalamovat (viz. obrázek 47), nesmí však vzniknout nelogický a nesouvislý obraz. Poloha svislé řezové roviny se kreslí a označuje do půdorysu podle ČSN ISO 128-40 a ČSN ISO 128-23.

Obr. 47 Obrázek 46a-e

2.1.4 Pohledy

Pohledy na průčelí objektu, popř. na jiné části (předměty) objektu, se zobrazují podle ČSN EN ISO 5456-2 a ČSN ISO 128-30.

Pro jednotlivá průčelí objektu se doporučuje používat názvy světových stran, k nimž jsou průčelí obrácena (například POHLED OD JIHU, POHLED ZÁPADNÍ).

2.2 Kreslení výkresů v měřítku 1:200 a menším

2.2.1 Výkresy v měřítku 1:500

Výkresy zpracovávané v měřítku 1:500 (popř. menším) mají zpravidla určit celkovou koncepci stavebního objektu, jeho prostorové a dispoziční řešení, popř. další architektonické charakteristiky a provozní souvislosti.

Pokud je třeba pro tento účel zobrazit stavební objekt v měřítku 1:200 dodržují se zásady kreslení platné pro výkresy v měřítku 1:500.

Stavební objekt se v půdorysech a ve svislých řezech kreslí schématicky. Svislé i vodorovné konstrukce zobrazené v řezu se kreslí velmi tlustou plnou čarou bez ohledu na jejich skutečný rozměr. Hrany viditelných obrysů konstrukcí zobrazených v pohledu se kreslí tenkou plnou čarou.

2.2.2 Výkresy v měřítku 1:200

Výkresy zpracovávané v měřítku 1:200 mají zpravidla určit provozní zásady, architektonické řešení, celkové dispoziční a konstrukční charakteristiky. Jsou zpravidla podkladem pro územní řízení a pro zpracování dalších stupňů projektové dokumentace.

Pokud je třeba pro tento účel zobrazit stavební objekt v měřítku 1:500 nebo 1:100, dodržují se zásady kreslení platné pro výkresy v měřítku 1:200.

V půdorysech a v řezech (vodorovných i svislých) se kreslí

  1. obrysy konstrukcí zobrazených v pohledu – schematicky tenkou plnou čarou
  2. obrysy konstrukcí zobrazených v řezu, a to těmito variantami:
    1. schematickým obrysem tenkou plnou čarou a plocha řezu se vyčerní (viz. obrázek 48a), nebo
    2. schematickým obrysem tlustou plnou čarou a plocha v řezu se šrafuje (viz. obrázek 48b), nebo
    3. schematickým obrysem velmi tlustou plnou čarou a plocha v řezu se nevyčerní ani nešrafuje(viz. obrázek 48c)

Obr. 48 Obrázek 48a-c

Schodiště a šikmé rampy se kreslí:

a) v půdorysu (viz. obrázek 49)

  1. místo průniku řezové roviny schodištěm, které překonává celou výšku podlaží – tenkou plnou čarou napříč schodišťovým ramenem
  2. viditelné hrany stupňů a obrysy schodišťových ramen pod řeznou rovinou – tenkou plnou čarou
  3. viditelné obrysy schodišťových ramen nad řeznou rovinou – tenkou čerchovanou čarou
  4. výstupní čára schodišťového ramene – tenkou plnou čarou

Obr. 49 Obrázek 49

b) ve svislém řezu (viz. obrázek 50)

  1. ramena schodiště i podesty zobrazené v řezu – schematicky bez zakreslení stupňů a plocha konstrukce zobrazená v řezu se zpravidla vyčerní
  2. ramena schodiště, popř. i podesty zobrazené v pohledu – schematicky obrysem dvěma tenkými plnými čarami (bez zakreslení stupňů)
  3. zábradlí – schematicky obrysem tenkou plnou čarou

Obr. 50 Obrázek 50

Půdorys a svislý řez šikmou rampou se kreslí schematicky obdobně jak bylo popsáno výše (viz. obrázek 51)

Obr. 51 Obrázek 51

Otvory a výplně otvorů v konstrukci se zobrazují zjednodušeně (konstrukce výplní otvorů se nezakreslují). Otvory (bez ohledu na skutečný tvar a jiné úpravy) se zakreslují s rovným ostěním i překladem a s lícovaným parapetem

Otvory a výplně otvorů se kreslí:

  1. v půdorysu
    1. ostění zobrazené v řezu – schematicky obrysem a konstrukce zobrazené v řezu se zpravidla vyčerní (viz. obrázek 52)
    2. půdorysný průmět nadpraží (překladu) – tenkou plnou čarou (viz. obrázek 52), u dveří a vrat lze i vynechat (viz. obrázek 54)
    3. otevírání dveří a vrat – podle obrázku 54 a nebo 54b, popř. podle tabulky 6, způsob otevírání lze i vynechat (viz. obrázek 54c)
  2. ve svislém řezu
    1. konstrukce zobrazené v řezu – schematicky obrysem a konstrukce zobrazené v řezu se zpravidla vyčerní
    2. viditelné vnější hrany – tenkou plnou čarou (viz. obrázek 53)

Obr. 53 Obrázek 53

Obr. 53 Obrázek 53

Obr. 54 Obrázek 54

Obr. 54 Tabulka 6

Prostup podlahou a stropem pod zobrazovaným podlažím (popř. stropem zobrazovaného podlaží) a obrys výklenku (vybrání) v podlaze se kreslí značkami podle tabulky 7

Obr. 54 Tabulka 7

2.3 Kreslení výkresů v měřítku 1:100 a 1:50

2.3.1 Zásady kreslení

Základní pravidla pro kreslení pohledů stanoví ČSN ISO 128-30, pro kreslení řezů a průřezů ČSN ISO 128- 40 a pro zobrazování ploch v řezech a průřezech ČSN ISO 128-50

Typy čar a jejich použití pro jednotlivé druhy zobrazení na výkresech stavebních objektů stanoví ČSN ISO 128-23.

V půdorysech a v řezech (vodorovných i svislých) stavebními objekty se kreslí:

  1. obrysy konstrukcí, které protíná řezová rovina:
    1. velmi tlustou plnou čarou v případě, kdy se materiál konstrukce zobrazené v řezu graficky neoznačí (nešrafuje)
    2. tlustou plnou čarou v případě, kdy se plocha zobrazená v řezu graficky označí (šrafuje) podle zásad ČSN 01 3406, vnější obrysy konstrukcí (ve styku se vzduchem) se mohou i v těchto případech zvýraznit velmi tlustou plnou čarou (viz. obrázek 55)
  2. obrysy a hrany konstrukcí viditelných pod (za) řezovou rovinou – tlustou plnou čarou.
  3. obrysy konstrukcí zakrytých jinou konstrukcí pod (za) řezovou rovinou – tlustou čárkovanou čarou.
  4. obrysy a hrany konstrukcí nad řezovou rovinou:
    1. viditelné obrysy tlustou čerchovanou čarou
    2. zakryté obrysy tlustou čerchovanou čarou se dvěma tečkami
  5. rozhraní různých materiálů vícevrstvých konstrukcí, které protíná řezová rovina, popř. viditelné pod (za) řezovou rovinou – tlustou plnou čarou
  6. konstrukce výplní otvorů, schody apod. – tlustou plnou čarou

Obr. 55 Obrázek 55
Poznámka: ČSN ISO 128-23:2004 dovoluje pro zobrazování konstrukcí podle bodu b) c) e) f) alternativní způsob kreslení, a to buď tenkou čarou, nebo tlustou čarou. Pro účely výše zmiňované ČSN 01 3420 se pro zobrazování na výkresech stavebních objektů v měřítku 1:100, 1:50 a 1:20 a větším, a na situačních výkresech úpravy terénu, přednostně použila alternativa kreslení tlustou čarou.

Ve sklopených průřezech vkreslených do základního obrazu, se obrysy konstrukcí zobrazených v řezu i rozhraní různých materiálů kreslí tenkou plnou čarou. Jednotlivé druhy materiálů se graficky značí dle ČSN 01 3406.

V pohledech stavebních objektů se viditelné obrysy konstrukcí (popř. rozhraní různých materiálů) kreslí tlustou plnou čarou.

Vztažné přímky modulové sítě se v půdorysech, popř. ve svislých řezech, kreslí tenkou čerchovanou čarou zakončenou kroužkem, do kterého se vepíše písmenné a číselné označení. Písmenné označení (latinou velkou abecedou) se uvádí v pořadí zdola nahoru a číselné označení (arabskými číslicemi) se uvádí v pořadí zleva doprava (viz. obrázek 56).

Obr. 56 Obrázek 56
Poznámka: ČSN ISO 128-23:2004 dovoluje pro zobrazování konstrukcí podle bodu b) c) e) f) alternativní způsob kreslení, a to buď tenkou čarou, nebo tlustou čarou. Pro účely výše zmiňované ČSN 01 3420 se pro zobrazování na výkresech stavebních objektů v měřítku 1:100, 1:50 a 1:20 a větším, a na situačních výkresech úpravy terénu, přednostně použila alternativa kreslení tlustou čarou.

2.4 Kreslení výkresů v měřítku 1:20 a větším

2.4.1 Zásady kreslení

Výkresy v měřítku 1:20 a větším zobrazují zejména ty podrobnosti stavebních konstrukcí na výkresech stavebních objektů, které nelze jednoznačně zobrazit ve výkresech uvedených výše.

V půdorysu, v řezu (vodorovném i svislém) v průřezu, popř. i v pohledu se konstrukce kreslí:

  1. podle příslušných technických norem pro kreslení konstrukcí a výrobků v jednotlivých oborech (zejména ČSN 01 3483,01 3489, ČSN 01 3610) nebo:
  2. obrysy konstrukcí, které protíná řezová rovina:
    1. velmi tlustou plnou čarou v případě, kdy se materiál konstrukce zobrazené v řezu graficky neoznačí (nešrafuje)
    2. tlustou plnou čarou v případě, kdy se plocha zobrazená v řezu graficky označí (šrafuje) podle zásad ČSN 01 3406, vnější obrysy konstrukcí (ve styku se vzduchem) se mohou i v těchto případech zvýraznit velmi tlustou plnou čarou (viz. obrázek 55)

Zásady pro kreslení výrobních výkresů prefabrikovaných stavebních dílců stanoví ČSN EN ISO 7437

Výkresy v měřítku 1:20 a větším se kótují v základních rozměrech podle zásad uvedených v kapitole 1.8 Kótování.

Zásady pro kreslení výrobních výkresů prefabrikovaných stavebních dílců stanoví ČSN EN ISO 7437

Výkresy v měřítku 1:20 a větším se kótují v základních rozměrech podle zásad uvedených v kapitole 1.8 Kótování.

2.5 Popisování

Popis na výkresu musí být čitelný a po případném zmenšení, například při reprodukci, přetisku apod. Nejmenší velikost písma se volí podle požadavků podle Tabulky 1.

2.5.1 Základní pravidla

  1. popisy výkresů stavebních objektů se mají psát písmem kolmým a to písmem velké abecedy (pokud je technickými normami předepsán určitý způsob psaní, například mm, MPa, kPa, musí se tento způsob popisu dodržet i na výkresech, tak jak je uvedeno v podkapitole 1.5.1 Popisy výkresů. Způsob psaní na výkresu se nestanoví (lze psát od ruky, podle šablonky, nebo prostřednictvím CAD systémů).
  2. pro označování na výkresech se mají používat arabské číslice
  3. popisy nesmí obsahovat zkratky slov, kromě normalizovaných zkratek a zkratek vysvětlených v témže výkrese, kde se použije
  4. popisy se mají umístit rovnoběžně s dolním okrajem výkresu. Pokud nelze toto umístění dodržet, orientují se popisy podle podkapitoly 1.1.3 Umístění zobrazení a popisů na výkrese tak, aby je bylo možno číst ve směru do dolního nebo pravého výkresu.

2.6 Označení odkazů

Pro označování odkazů na jednoduchých odkazových čarách dle podkapitoly 1.8.9 Zásady pro odkazové čáry se mají přednostně používat:

  1. čísla psané arabskými číslicemi, kromě čísla 0 (například 1, 21, 201)
  2. písmena velké abecedy (kromě písmen l, O, R, Q, X)
  3. kombinace písmen latinské abecedy a čísel (například A2, T67, VZT67)

Na výkresech (obrazech) se odkazuje těmito způsoby:

  1. na řezy, průřezy, pohledy a podrobnosti – podle zásad uvedených v podkapitole 1.8.9 Zásady pro odkazové čáry obrázek 27
  2. na části výrobků (konstrukcí) – pozicemi na odkazové čáře kreslené podle podkapitoly 1.8.9 Zásady pro odkazové čáry obrázek 27
  3. na legendu, seznam podrobností, na seznam stavebních úprav, na výpis výrobků a prací – na odkazové čáře kreslené podle podkapitoly 1.8.9 Zásady pro odkazové čáry obrázek 30 a 32
  4. na identifikační značku (například na značku betonového výrobku)

Poznámka: Za identifikační značku (na výrobku) se podle ČSN 01 3409 považuje údaj (grafický, písmenný, číselný) charakterizující výrobek, například název, číslo dávky, pořadové číslo, datum zhotovení apod.

2.7 Označení podlaží

Jednotlivá podlaží stavebních objektů se na výkresech označují takto (obrázek 57):

  • druhé podzemní podlaží 02
  • první podzemní podlaží 01
  • první nadzemní podlaží 1
  • druhé nadzemní podlaží 2
  • třetí nadzemní podlaží 3

Obr. 57 Obrázek 57

2.8 Označení prostoru a místností

Jednotlivé prostory (místnosti) v podlažích a na výkresech (obrazech) mají označovat takto:

  • číselně – podle následujícího odstavce, nebo
  • slovně (název) – například: KUCHYŇ, SKLAD popř.
  • kombinací číselného a slovního označení – například 3.22 SKLAD

Při stavebních změnách (rekonstrukce, adaptace, modernizace) lze zachovat číslovaní prostorů (místností) podle výkresů skutečného stavu stavebního objektu.

Čísly, psanými arabskými číslicemi, se jednotlivé prostory (místnosti) označují takto:

  • u jednopodlažních objektů (budov) pořadovým číslem místnosti – například: 1, 3, 87, 102
  • u několikapodlažních (budov) se před pořadovým číslem místnosti uvede číslo a oddělí tečkou, přitom pořadová čísla prostorů (místností) ve všech podlažích musí mít stejný počet míst – například:
    • pro 1. nadzemní podlaží: 1.01až 1.99, nebo 1.001až 1.999
    • pro 10. nadzemní podlaží: 10.01až 10.99, nebo 10.001až 10.999

Je-li prostor (místnost) na výkresu nebo obrazu označen jen číselně, musí se název prostoru (jeho) určení uvést v legendě.

Nově vzniklé místnosti se od sebe rozliší připsáním písmen abecedy za pořadové číslo, například: 167A, 167B.

Při dodatečném sloučení dvou prostorů (při změnách) do jednoho nového se ponechává nově vzniklému prostoru číselné označení obou původních prostorů, například: 235, 236.

2.9 Označení ploch

Plochy (plošný obsah) jednotlivých částí objektu (místností apod.) se uvádějí na výkresech kreslených v měřítku 1:100 a větším (v půdorysu, v legendě apod.) v m2 s přesností na dvě desetinná místa s připsáním značky jednotky, například 67,87 m2.

2.10 Označení stavebních úprav

  • zdravotní instalace - ZT
  • ústřední vytápění - UV
  • vzduchotechnická zařízení - VZ
  • elektrické rozvody - EL
  • strojní vybavení stavebního objektu - ST
  • výrobně.technologická zařízení - TE

2.11 Legenda

V legendě se na výkresu zpravidla uvádí:

  • vysvětlení grafických nebo písmenných, nebo písmenných zkratek použitých na výkresu;
  • údaje, které nelze vepsat do obrazu (např. popis účelu místností)

Legendu lze sloučit i se specifikací výrobků a prací například se specifikací druhů podlah a úprav povrchů stěn i stropů.

Legenda se má sestavovat do tabulky, kde v prvním sloupci se musí uvést odkaz vepsaný do obrazu, tj. odkaz podle něhož se údaje v legendě vyhledávají, v souladu se 2.6 Označení odkazů.

Příklady legend a specifikací jsou uvedeny na obrázcích 58- 60

Obr. 58 Obrázek 58

Obr. 59 Obrázek 59

Obr. 60 Obrázek 60

2.12 Specifikace výrobků

Ve specifikaci výrobků a prací (dřívější názvy „výpis”, „popis”, „výkaz”) se uvádějí zejména technické vlastnosti a způsoby provedení konstrukcí nebo částí stavebního objektu, které nelze jednoznačně určit z výkresů (obrazů). Specifikace obvykle doplňuje nebo nahrazuje podrobnosti.

Specifikace se umísťuje:

  • na samostatném výkresovém listu formátu A4 nebo A3 v základní poloze, nebo
  • na výkresovém listu spolu se zobrazením, ke kterému specifikace přísluší, zpravidla tehdy, vztahuje-li se specifikace pouze k tomu výkresu, na kterém je umístěna

Specifikace, zpracovávané na samostatných výkresových listech, musí mít popisová pole. U specifikace zpracované na několika listech řazených za sebou, lze u druhého a dalšího listu použít pole zkrácené (například jen s údaji o stavbě, o obsahu specifikace, a s archivním číslem listu.

Specifikace se člení na záhlaví a na pole, která se mohou dále členit na řádky a sloupce.

Záhlaví se zpravidla umísťuje:

  • ve specifikaci zpracovávané na samostatných listech nahoře – obrázek 61
  • ve specifikaci umístěné na výkresovém listu spolu se zobrazením dole (nad popisovým polem) – obrázek 62

Obr. 61 Obrázek 61

Obr. 62 Obrázek 62

V poli specifikace se jednotlivé údaje zapisují v řádcích vždy směrem od záhlaví takto:

  • u specifikací zpracovávaných na samostatných listech od záhlaví dolů
  • u specifikací umístěných na výkresovém listu spolu se zobrazením (nad popisovým polem) od záhlaví směrem nahoru
  • Ve specifikacích se mají v jednotlivých sloupcích uvádět údaje v tomto pořadí:
  • odkaz na výrobek shodný s odkazem v obrazu
  • značka výrobku
  • název (údaje o výrobku, o materiálu – popis), tj. označení podle technické normy, popř. i schematické zobrazení výrobku
  • rozměry výrobku
  • technická norma, popř. číslo výkresu na němž je výrobek zobrazen
  • měřící jednotky
  • počet výrobků, množství, popř. i hmotnost jednoho výrobku
  • požadavky na úpravu výrobků (nátěry apod.)
  • doplňující údaje (například zabudované prvky)
  • poznámky, vysvětlivky

Ve specifikaci se uvádějí vždy jen ty údaje (sloupce), které mají pro daný výrobek (pro konstrukci ap.) a jeho výrobu význam. Sloupce lze podle potřeby i sloučit, pořadí sloupců však nelze měnit.

Údaje uvedené v jednotlivých sloupcích lze členit do několika částí (podíle podlaží, podle druhu výrobku ap.) se společným (souhrnným) názvem.

Plocha (plošný obsah) se v běžných případech uvádí ve čtverečních metrech (m 2) nebo v hektarech (ha) a zaokrouhluje se s přesností na dvě desetinná místa (např. 7,12; 125,04).

Příklady specifikací výrobků a prací jsou uvedeny na obrázku 59 a 60.

2.13 Poznámky na výkresu

V poznámce výkresu se zpravidla uvádějí:

  • doplňující slovní údaje k jednotlivým konstrukcím nebo k částem stavebního objektu (popis druhu konstrukce, údaje o použití materiálu apod.)
  • údaje, které nelze graficky vyjádřit v obrazu (grafické vyjádření by bylo nejasné)
  • vysvětlení označení použitých v obrazu, která nejsou normalizována a nejsou uvedena v legendě podle 2.11 Legenda.

Test 3

K otestování Vašich znalostí si můžete stáhnout a spustit test. A to test 3 který je zaměřen na látku obsaženou v této kapitole.

Vytisknout | Nahoru ↑