KONTROLNÍ TESTY
1. Střecha se skládá:
a) z nosné a nenosné konstrukce
b) z nosné konstrukce, z nenosné konstrukce a z klempířských výrobků
c) z nosné konstrukce a střešního pláště
d) z nosné konstrukce, střešního pláště a doplňkových prvků
2. Podle tvaru rozlišujeme střechy:
a) střechy vytvořené rovinnými střešními plochami a střechy vytvořené prostorovými střešními plochami
b) střechy vytvořené rovinnými střešními plochami a střechy vytvořené zborcenými plochami
c) střechy vytvořené rovinnými střešními plochami, střechy vytvořené zakřivenými střešními plochami (rozvinutelnými nebo nerozvinutelnými) a střechy vytvořené kombinací zakřivených ploch s rovinnými plochami
d) střechy vytvořené rovinnými střešními plochami a střechy vytvořené zakřivenými plochami
3. Podle půdorysu můžeme střechy odvodnit:
a) pouze vně dispozice
b) vně dispozice, dovnitř dispozice a dovnitř i vně dispozice
c) pouze dovnitř dispozice
d) dovnitř i vně dispozice
4. Střešní žlaby jsou:
a) podokapní, nástřešní a nadřímsové
b) podokapní, nástřešní, nadřímsové a hřebenové
c) podokapní, nástřešní, nadřímsové, mezistřeší a meziatikové
d) podokapní, nástřešní, nadřímsové, mezistřeší a zaatikové
5. Ke galvanické korozi může dojít:
a) v důsledku srážkové vody, jestliže stéká na ocelový plech, který není opatřen nátěrem
b) v důsledku uložení asfaltového pásu na ocelový pozinkovaný plech
c) v důsledku nevhodné kombinace kovů, které se vzájemně ovlivňují elektrochemicky
d) v důsledku potřísnění ocelového plechu kyselinou chlorovodíkovou při provádění klempířských prací
6. Ke galvanické korozi dojde jestliže:
a) ve směru toku srážkové vody umístíme pod měděné prvky klempířské výrobky z hliníku, titanzinku nebo z pozinkované oceli
b) pod klempířské výrobky z hliníku, titanzinku nebo z pozinkované oceli umístíme prvky z mědi
c) pod klempířské výrobky z pozinkované oceli umístíme prvky z hliníku
d) pod klempířské výrobky z hliníku umístíme prvky z pozinkovaného plechu
7. K bitumenové korozi může dojít jestliže:
a) v rámci provedení střešní krytiny zkombinujeme asfaltové pásy typu APP a SBS
b) v rámci provedení střešní krytiny zkombinujeme modifikované a oxidované asfaltové pásy
c) srážková vody stéká z pozinkovaného plechu na asfaltové pásy
d) srážková vody stéká z asfaltových pásů na povrch některých typů nechráněných kovů
8. Mezi výhody podtlakového systému odvodnění plochých střech patří:
a) úspora energie
b) malé zaplnění průřezu potrubí vodou a tím i lepší provětrávání potrubí
c) zaplnění celého průřezu vodou, z čehož vyplývají další jeho přednosti (úspora trubního materiálu, ležaté potrubí pod střechou je možno vést bez spádu, odstranění jednotlivých ležatých svodů, z čehož plyne úspora zemních prací, revizních šachet a prostupů potrubí skrze základy)
d) zaplnění celého průřezu vodou, což má za následek malý přetlak v potrubí, čímž se odstraní hlučnost kanalizace
9. Požadovaný spád ploché střechy můžeme zajistit:
a) výběrem vhodné střešní krytiny
b) návrhem separační vrstvy nebo dilatačních vrstev ve vhodném spádu
c) návrhem nosné konstrukce střechy v požadovaném spádu nebo vložením spádové vrstvy ve skladbě střešního pláště. Zároveň je velmi vhodné navrhnout tepelnou izolaci ve spádu (pomocí spádových klínů z EPS nebo z minerální vlny) a tím sdružit funkci tepelné izolace a spádové vrstvy.
d) návrhem dvouplášťové střechy
10. Z hlediska spádu střešních ploch je možno odvodnění plochých střech řešit:a) metodou různého spádu a stejného spádu střešních ploch
b) pouze metodou stejného spádu střešních ploch
c) řešením proniku střešních rovin
d) gravitačním nebo podtlakovým kanalizačním systémem
11. U šikmých a strmých střech je jejich minimální sklon určen:
a) doporučeným nejmenším sklonem uvedeným v ČSN 73 1901 nebo výrobcem příslušného typu skládané krytiny
b) sklonem spádové vrstvy
c) sklonem nosné konstrukce střechy (např. krokví)
d) sklonem tepelné izolace
12. Jaké jsou kanalizační systémy používané při odvodnění střech:
a) gravitační a podtlakové
b) přetlakové a podtlakové
c) přetlakové a podtlakové a rovnotlaké
d) gravitační
13. Světlost střešního vtoku a svislého dešťového odpadního potrubí stanovíme:
a) empiricky, odhadem
b) v závislosti na skutečné velikosti odvodňované plochy
c) v závislosti na půdorysném průmětu odvodňované plochy
d) v závislosti na typu střešní krytiny
14. Střešní vtoky a prostupy umísťujeme půdorysně ve vzdálenosti od atik nebo jiných nadstřešních konstrukcí:
a) min. 200 mm
b) min. 300 mm
c) min. 400 mm
d) min. 500 mm
15. Mezi základní vrstvy střešního pláště patří:
a) tepelná izolace
b) parotěsná vrstva a tepelná izolace
c) nosná vrstva a hydroizolační vrstva (krytina)
d) tepelná izolace a hydroizolační vrstva (krytina)
16. Povlakové krytiny:
a) jsou nepropustné pro vodu v kapalném a tuhém skupenství
b) jsou nepropustné pro vodu v kapalném skupenství
c) jsou nepropustné pro vodu v kapalném, tuhém a plynném skupenství
d) nejsou nepropustné, vodu pouze odvádějí
17. Skládané krytiny
a) jsou nepropustné pro vodu v kapalném a tuhém skupenství
b) jsou nepropustné pro vodu v kapalném skupenství
c) jsou nepropustné pro vodu v kapalném, tuhém a plynném skupenství
d) nejsou nepropustné, vodu pouze odvádějí
18. Mezi povlakové hydroizolace patří:
a) asfaltové pásy
b) hydroizolační fólie
c) stěrky
d) asfaltové pásy, hydroizolační fólie a stěrky
19. Asfalty dělíme na:
a) přírodní a živice
b) přírodní a ropné
c) živice a bitumeny
d) asfalty a bitumeny
20. Každý asfaltový pás se skládá z:
a) nosné vložky a obalových vrstev
b) nosné kovové fólie a krycích vrstev
c) nosné vložky, horní a dolní asfaltové vrstvy
d) nosné vložky a povrchové úpravy
21. Podle tloušťky dělíme asfaltové pásy na:
a) pásy typu SBS a APP
b) pásy typu A, B a C
c) pásy typu A, R a S
c) oxidované a modifikované
22. Pro hydroizolační vrstvu plochých střech jsou vhodné:
a) pásy typu A, R a S
b) pásy typu A, B a C
c) pásy typu A a R
d) pásy typu S
23. Podle způsobu výroby dělíme asfaltové pásy na:
a) pásy z oxidovaného asfaltu a pásy bitumenové
b) pásy z oxidovaného asfaltu a z modifikovaného asfaltu
c) pásy asfaltové a bitumenové
d) pásy s vysokým a nízkým obsahem asfaltů
24. Pásy z oxidovaného asfaltu:
a) v současné době již nepoužíváme jako hydroizolační vrstvu u plochých střech (pouze naprosto výjimečně - např. u provizorií)
b) nepoužíváme jako hydroizolační vrstvu u plochých střech
c) v současné době se již nevyrábějí
d) používáme je pouze jako expanzní vrstvu
25. Pásy z oxidovaného asfaltu:
a) mají vysoký bod měknutí (asi 150 °C) a tím i dobrou životnost
b) mají nízký bod měknutí (asi 80 °C) a tím i poměrně nízkou životnost
c) mají velmi vysoký bod měknutí ((asi 200 °C) a tím i extrémní životnost
d) bod měknutí nejsme schopni určit
26. Modifikované asfaltové pásy APP:
a) jsou odolné proti UV záření a jejich povrch nevyžaduje úpravu
b) jsou odolné proti UV záření a jejich povrch i přesto vyžaduje provedení ochranného nátěru
c) nejsou odolné proti UV záření a jejich povrch bývá již ve výrobě opatřen minerálním posypem
d) nejsou odolné proti UV záření a jejich povrch musí být opatřen ochranným nátěrem
27. Modifikované asfaltové pásy SBS:
a) jsou odolné proti UV záření a jejich povrch nevyžaduje úpravu
b) jsou odolné proti UV záření a jejich povrch i přesto vyžaduje provedení ochranného nátěru
c) nejsou odolné proti UV záření a jejich povrch bývá již ve výrobě opatřen minerálním posypem
d) nejsou odolné proti UV záření a jejich povrch musí být opatřen ochranným nátěrem
28. Mezi nenasákavé nosné vložky asfaltových pásů patří:
a) jutová tkanina, kovové fólie a plastové fólie
b) sulfátové papíry, rohože ze skleněných vláken a polyesterové rohože
c) rohože ze skleněných vláken, polyesterové rohože, kovové fólie a plastové fólie
d) střešní surové lepenky, sulfátové papíry a jutová tkanina
29. Minimální sklon ploché střechy je:
a) 3° (5,24 %)
b) 2° (3,49 %)
c) 1° (1,75 %)
d) 0,5° (0,87 %)
30. Na vytvoření povlakové krytiny (hydroizolace) ploché střechy používáme:
a) dva natavitelné hydroizolační asfaltové pásy typu S o tloušťce každého pásu min. 3 mm
b) dva natavitelné hydroizolační asfaltové pásy typu S o tloušťce každého pásu min. 4 mm
c) dva natavitelné hydroizolační asfaltové pásy typu S o tloušťce každého pásu min. 5 mm
d) tři natavitelné hydroizolační asfaltové pásy typu S o tloušťce každého pásu min. 4 mm
31. Na vytvoření povlakové krytiny (hydroizolace) ploché střechy používáme:
a) jeden natavitelný hydroizolační asfaltový pás typu S o tloušťce min. 4 mm. Jeho použití pro vytvoření jednovrstvé hydroizolace musí být v souladu s technickými podmínkami výrobce.
b) jeden natavitelný hydroizolační asfaltový pás typu S o tloušťce min. 5 mm. Jeho použití pro vytvoření jednovrstvé hydroizolace musí být v souladu s technickými podmínkami výrobce.
c) jeden natavitelný hydroizolační asfaltový pás typu S o tloušťce min. 6 mm. Jeho použití pro vytvoření jednovrstvé hydroizolace musí být v souladu s technickými podmínkami výrobce.
d) jeden natavitelný hydroizolační asfaltový pás typu S . Na jeho tloušťce nezáleží. Jeho použití pro vytvoření jednovrstvé hydroizolace však musí být v souladu s technickými podmínkami výrobce.
32. Na vytvoření povlakové krytiny (hydroizolace) ploché střechy používáme:
a) pouze asfaltové pásy typu S s nenasákavou vložkou
b) pouze asfaltové pásy typu S, na typu vložky nezáleží
c) asfaltové pásy typu R nebo S s nenasákavou vložkou
d) zásadně asfaltové pásy bezvložkové
33. Asfaltové pásy se k podkladu připevňují:
a) pouze natavením
b) natavením, event. přitížením stabilizační vrstvou nebo provozním souvrstvím provozních střech
c) natavením, nalepením, mechanickým kotvením nebo přitížením stabilizační vrstvou nebo provozním souvrstvím provozních střech
d) natavením, nalepením, event. přitížením stabilizační vrstvou nebo provozním souvrstvím provozních střech
34. Vzájemné přesahy asfaltových pásů jsou minimálně:
a) 50 mm
b) 100 mm (při mechanickém kotvení min. 150 mm)
c) 150 mm
d) 150 mm (při mechanickém kotvení min. 200 mm)
35. Při pokládce dvou asfaltových pásů nad sebou se jejich přesahy střídají:
a) přesně nad sebou
b) o 1/4 šířky pásů
c) o 1/2 šířky pásů
d) o 1/3 šířky pásů
36. Hydroizolační fólie se vyrábějí obvykle v tloušťkách
a) 3 ÷ 5 mm
b) 2 ÷ 4 mm
c) 1 ÷ 3 mm
d) 1,2 ÷ 2 mm
37. Průtažnost hydroizolačních fólií je:
a) až 50 %
b) až 100 %
c) až 200 %
d) až 500 % i více
38. Pokládku hydroizolačních fólií může provádět:
a) vyškolený laik
b) každá stavební firma
c) pouze odborně vyškolená firma pro určitý druh fólie
d) každá stavební firma avšak za dohledu odborně vyškoleného dozoru
39. Tažnost asfaltových pásů se pohybuje v rozmezí
a) 2 % ÷ 60 % podle druhu nosné vložky
b) 2 % ÷ 3 %
c) 1 %
d) do 10 %
40. Pokládku asfaltových pásů může provádět:
a) vyškolený laik
b) každá stavební firma
c) pouze odborně vyškolená firma pro určitý druh fólie
d) každá stavební firma avšak za dohledu odborně vyškoleného dozoru
41. Odolnost proti mechanickému poškození:
a) je větší u hydroizolačních fólií než u asfaltových pásů
b) je větší u asfaltových pásů než u hydroizolačních fólií
c) je u asfaltových pásů i u hydroizolačních fólií přibližně stejná
d) závisí na konkrétním typu výrobku
42. Hydroizolační fólie se k podkladu připevňují:
a) pouze přilepením k podkladu
b) natavením, event. přitížením stabilizační vrstvou nebo provozním souvrstvím provozních střech
c) přilepením k podkladu (pomocí lepidla, nebo samolepící fólie), mechanickým kotvením, přitížením stabilizační vrstvou nebo provozním souvrstvím provozních střech
d) natavením, přilepením k podkladu, event. přitížením stabilizační vrstvou nebo provozním souvrstvím provozních střech
43. Hydroizolační fólie:
a) jsou odolné proti UV záření
b) nejsou odolné proti UV záření
c) proti UV záření jsou odolné pouze některé typy
d) jsou odolné proti UV záření pouze několik let. Pak odolnost ztrácejí.
44. Hydroizolační fólie při pokládce:
a) vyžadují důslednou technologickou kázeň
b) nevyžadují přílišnou technologickou kázeň
c) nevyžadují přílišnou technologickou kázeň, je však nutná jejich ochrana proti mechanickému poškození
d) záleží na konkrétním typu výrobku
45. Druhy hydroizolačních fólií jsou:
a) termoplastické a elastomerní fólie
b) termoplastické fólie, termoplastické fólie s nízkým obsahem asfaltů, elastomerní fólie a termoplasticko-elastomerní fólie.
c) termoplastické fólie, elastomerní fólie s nízkým obsahem asfaltů, elastomerní fólie a termoplasticko-elastomerní fólie
d) termoplastické fólie, elastomerní fólie s nízkým obsahem asfaltů, elastomerní fólie a elasticko-elastomerní fólie
46. Mezi termoplastické fólie patří:
a) EPM a CSPE
b) PIB a EPDM
c) ECB a OCB
d) mPVC, EVA, PO a PEC
47. Fólie na bázi měkčeného PVC (mPVC):
a) mají vysoké hodnoty faktoru difúzního odporu (μ ≥ 260 000)
b) mají hodnoty faktoru difúzního odporu cca μ ≥ 100 000
c) mají nízké hodnoty faktoru difúzního odporu μ < 18 000
d) mají velmi nízké hodnoty faktoru difúzního odporu μ < 3 000
48. Mezi známé druhy fólií na bázi měkčeného PVC (mPVC) patří:
a) Optifol, Fatrafol, Hydrolen a Sarnafil
b) Fatrafol, Hydrolen, Sarnafil Alkorplan, Sikaplan
c) Vedaplan, Fatrafol, Hydrolen, Sarnafil, Alkorplan, Sikaplan
d) Rhepanol, Hertalan, Fatrafol, Hydrolen, Sarnafil Alkorplan a Sikaplan
49. Fólie na bázi etylen-vinyl-acetátů:
a) mají vysoké hodnoty faktoru difúzního odporu (μ ≥ 500 000)
b) mají hodnoty faktoru difúzního odporu cca μ ≥ 100 000
c) mají nízké hodnoty faktoru difúzního odporu μ < 18 000
d) mají velmi nízké hodnoty faktoru difúzního odporu μ < 3 000
50. Mezi fólie na bázi etylen-vinyl-acetátů patří:
a) Rhepanol a Hertalan
b) Evalon a Vaeplan
c) Optifol a Hertalan
d) žádná z uvedených fólií
51. Termoplastické fólie se spojují:
a) svařováním horkým vzduchem pomocí horkovzdušných agregátů
b) lepením pomocí speciálních lepidel
c) svařováním pomocí plamene z propanbutanového hořáku
d) mechanicky
52. Elastomerní fólie:a) mají nízké hodnoty faktoru difúzního odporu (μ < 18 000)
b) mají velmi nízké hodnoty faktoru difúzního odporu (μ < 3 000)
c) mají vysoké hodnoty faktoru difúzního odporu (PIB μ ≈ 260 000, EPDM μ ≈ 30 000)
d) mají velmi vysoké hodnoty faktoru difúzního odporu (μ ≥ 750 000)
53. Speciální fólie:
a) jsou určeny do agresivního ovzduší
b) mají vedle hydroizolační funkce ještě některé funkce další (např. s protiskluznou vrstvou, s fotovoltaickými články apod.)
c) používají se pro vytvoření některých prostupů střešním pláštěm
d) mají vyšší životnost
54. Z hlediska materiálu rozdělujeme stěrky na:
a) asfaltové, syntetické a akrylátové
b) přírodní a asfaltové
c) asfaltové, akrylátové, polyuretanové a polyesterové
d) tekuté fólie, asfaltové a syntetické
55. Nejkvalitnějším typem stěrek jsou stěrky:
a) polyesterové
b) asfaltové
c) přírodní
d) polyuretanové
56. Mezi doplňkové vrstvy střešního pláště nepatří:
a) parotěsná vrstva, tepelná izolace, expanzní vrstva
b) nosná vrstva, krytina (hydroizolace)
c) vegetační vrstva
d) ochranná vrstva, separační vrstva, filtrační vrstva drenážní vrstva
57. Pojistná hydroizolace v plochých střechách:
a) může být využita také jako parotěsná vrstva
b) nemůže být využita jako parotěsná vrstva
c) může být využita jako parotěsná vrstva pouze za určitých okolností
d )musí mít minimální hodnotu difúzního odporu, resp. ekvivalentní difúzní tloušťky
58. Pomocná hydroizolace se navrhuje:
a) z asfaltových pásů typu S
b) z asfaltových pásů typu A nebo R
c) z hydroizolačních fólií
d) ze stěrkových hmot
59. Sklonovou (spádovou) vrstvu navrhujeme z materiálů:
a) s vysokou nasákavostí,
b) s minimální nasákavostí
c) na nasákavosti materiálu vůbec nezáleží
d) maximální nasákavost materiálu je závislá na typu hydroizolace
60. Vlhkost ve střešním plášti může mít následující příčiny:
a) rovnovážná a v důsledku kondenzace vodní páry
b) v důsledku kondenzace vodní páry, zabudovaná a srážková (jestliže do střešního pláště zatéká)
c) rovnovážná a srážková (jestliže do střešního pláště zatéká)
d) rovnovážná, zabudovaná, v důsledku kondenzace vodní páry a srážková (jestliže do střešního pláště zatéká)
61. Je vhodné, aby sklonová (spádová) vrstva působila také jako tepelná izolace?
a) ne, v žádném případě
b) ano, je to vhodné. Pro tento účel používáme tepelně izolačních spádových klínů z pěnového polystyrénu nebo z minerálních vláken
c) ano, je to vhodné. Pro tento účel používáme spádovou vrstvu z betonové mazaniny
d) ano, je to vhodné. Pro tento účel používáme spádovou vrstvu ze sypkých materiálů
62. Pokud je sklonová vrstva umístěna nad tepelnou izolací, pak je maximální doporučená vzdálenost dilatačních spár:
a) 6 x 6 m
b) 2 x 2 m
c) 1 x 1 m
d) 0,5 x 0,5 m
63. Pro tepelnou izolaci plochých střech používáme pěnový polystyrén o objemové hmotnosti minimálně:
a) 10 kg.m-3
b) 15 kg.m-3
c) 20 kg.m-3
d) 30 kg.m-3
64. Parotěsná vrstva má následující funkci:
a) brání kondenzaci vodní páry uvnitř střešního pláště
b) zpomaluje kondenzaci vodní páry uvnitř střešního pláště
c) brání pronikání vodní páry dovnitř střešního pláště
d) tvoří pojistnou hydroizolaci proti srážkové vodě
65. Parotěsná vrstva má mít:
a) co nejmenší hodnotu difúzního odporu
b) difúzní odpor zde není podstatný
c) hodnotu difúzního odporu vetší než hydroizolace (krytina)
d) hodnotu ekvivalentní difúzní tloušťky min. rd = 0,5 m
66. Faktor difúzního odporu nám udává:
a) kolikrát je difúzní odpor materiálu vyšší než difúzní odpor vzduchu o stejné tloušťce
b) kolikrát je difúzní odpor materiálu nižší než difúzní odpor vzduchu o stejné tloušťce
c) jak tlustá by musela být vrstva vzduchu, aby měla difúzní odpor stejný jak příslušný materiál
d) o kolik je difúzní odpor materiálu vyšší než difúzní odpor vzduchu o stejné tloušťce
67. Ekvivalentní difúzní tloušťka nám udává:
a) jakou minimální tloušťku má mít parotěsná vrstva
b) jakou minimální tloušťku má mít hydroizolace (krytina)
c) jak tlustá by musela být vrstva vzduchu, aby měla difúzní odpor stejný jak příslušný materiál
d) kolikrát je difúzní odpor materiálu vyšší než difúzní odpor vzduchu o stejné tloušťce
68. Pokud jde o celistvost parotěsné vrstvy:
a) může být bez problémů perforována kotevními či jinými prvky
b) perforaci kotevními nebo jinými prvky se snažíme, pokud je to možné, vyhnout. To proto, že perforací se výrazně snižuje její difúzní odpor.
c) je třeba realizovat co nejvíce otvorů v parotěsné vrstvě, abychom zajistili únik vodní páry ze střešního pláště
d) bez problémů můžeme perforovat pouze parotěsnou vrstvu vytvořenou asfaltovým pásem
69. Nejvyšší hodnotu faktoru difúzního odporu z následujících materiálů má:
a) trapézový plech
b) asfaltový pás s hliníkovou vložkou
c) elastomerní fólie
d) pěnové sklo
70. Hodnota faktoru difúzního odporu pěnového skla při pokládce ve dvou vrstvách se vzájemně vystřídanými spárami zalitými asfaltem je:
a) μ = 100 000
b) μ = 500 000
c) μ = 600 000
d) μ = 700 000
71. Pokud je parotěsná vrstva perforována, pak v rámci tepelně technického posouzení střešního pláště:
a) perforaci nijak nezohledňujeme, protože tuto skutečnost nelze ve výpočtu nijak vystihnout
b) perforaci zohledníme v závislosti na materiálu střešní krytiny
c) perforaci zohledníme pomocí součinitele podmínek působení, kterým vynásobíme její hodnotu faktoru difúzního odporu, čímž ji snížíme
d) perforaci zohledníme v závislosti na hodnotě relativní vlhkosti vnitřního vzduchu v podstřešním prostoru
72. Parotěsnou vrstvu vždy umísťujeme:
a) co nejblíže k vnitřnímu povrchu střešního pláště
b) ve středu střešního pláště
c) co nejblíže k vnějšímu povrchu střešního pláště
d) pod mikroventilační vrstvu
73. Parotěsná vrstva:
a) nikdy nebrání vysýchání zabudované (příp. zkondenzované) vlhkosti do interiéru
b) může bránit vysýchání zabudované (příp. zkondenzované) vlhkosti do interiéru, proto je třeba dbát na skladbu vrstev umístěných nad ní a jejich zabudovanou vlhkost
c) napomáhá vysýchání zabudované (příp. zkondenzované) vlhkosti do interiéru
d) zpravidla má na vysýchání zabudované (příp. zkondenzované) vlhkosti do interiéru jen velmi malý vliv
74. Expanzní (mikroventilační) vrstva se navrhuje:
a) nad parotěsnou vrstvu
b) pod tepelnou izolaci z minerálních vláken
c) pod parotěsnou vrstvu, pod krytinu, event. pod parotěsnou vrstvu i pod krytinu
d) pod pěnové sklo
75. Expanzní (mikroventilační) vrstva:
a) musí být napojena na venkovní ovzduší
b) nesmí být napojena na venkovní ovzduší
c) musí být napojena na interiér
d) nesmí být napojena na interiér
76. Expanzní (mikroventilační) vrstva:
a) vyrovnává tlak vodní páry mezi příslušným místem ve střešním plášti a tepelnou izolací
b) vyrovnává tlak vodní páry mezi příslušným místem ve střešním plášti a interiérem
c) vyrovnává tlak vodní páry mezi příslušným místem ve střešním plášti a exteriérem
d) vyrovnává tlak vodní páry mezi příslušným místem ve střešním plášti a hydroizolací
77. Ochranná vrstva:
a) chrání tepelnou izolaci
b) chrání hydroizolaci
c) chrání celé souvrství střešního pláště
d) nasákavé vrstvy ve střešním plášti
78. Dilatační vrstva:
a) umožňuje dilatační pohyby souvrství střešního pláště od atiky
b) umožňuje dilatační pohyby podkladních vrstev střešního pláště
c) umožňuje dilatační pohyby tepelné izolace
d) umožňuje dilatační pohyby sousedních vrstev umístěných ve střešním plášti
79. Separační vrstva:
a) vkládá se mezi dvě sousední vrstvy střešního pláště, pokud je třeba je oddělit z důvodů mechanických, chemických, technologických či jiných
b) vkládá se mezi dvě sousední vrstvy střešního pláště z důvodu umožnění jejich vzájemného pohybu
c) vkládá se mezi dvě sousední vrstvy střešního pláště z důvodu jejich rozdílného stáří v případě rekonstrukcí střešních plášťů
d) vkládá se mezi souvrství střešního pláště a atiku
80. Stabilizační vrstva:
a) nahrazuje stabilizovaný polystyrén
b) zajišťuje stabilní životnost hydroizolace
c) svou hmotností zajišťuje statickou stabilitu všech vrstev střešního pláště proti působení tlaku a sání větru
d) svou hmotností zajišťuje statickou stabilitu střešní krytiny proti působení tlaku a sání větru
81. Hodnota tepelného odporu střechy nebo svislé obvodové konstrukce musí ve směru od interiéru k exteriéru:
a) stoupat
b) klesat
c) zůstávat konstantní
d) může být naprosto libovolná
82. Hodnota difúzního odporu střechy nebo svislé obvodové konstrukce musí ve směru od interiéru k exteriéru:
a) stoupat
b) klesat
c) zůstávat konstantní
d) může být naprosto libovolná
83. Parciální tlak vodní páry je v našich klimatických podmínkách větší počet dní v roce:
a) v interiéru nižší než v exteriéru,
b) v interiéru vyšší než v exteriéru,
c) přibližně stejný v interiéru jako v exteriéru
d) v interiéru je jen velmi nepatrně vyšší než v exteriéru
84. Hodnotu ekvivalentní difúzní tloušťky určíme ze vztahu:
a) sd = μ.d
b) sd = φ.d
c) sd = δ.d
d) sd = umax.d
85. Při umístění tepelné izolace na vnější straně konstrukce:
a) většinou nedochází ke kondenzaci vodní páry uvnitř konstrukce
b) vždy dochází ke kondenzaci vodní páry uvnitř konstrukce
c) vždy dochází ke kondenzaci vodní páry v tepelné izolaci
d) kondenzace vodní páry uvnitř konstrukce je úplně vyloučena
86. Při umístění tepelné izolace na vnitřní straně konstrukce:
a) kondenzace vodní páry uvnitř konstrukce je úplně vyloučena
b) vždy dochází ke kondenzaci vodní páry v tepelné izolaci
c) většinou dochází ke kondenzaci vodní páry uvnitř konstrukce. Oblast kondenzace se posouvá směrem dovnitř konstrukce.
d) nikdy nedochází ke kondenzaci vodní páry uvnitř konstrukce
87. Nachází-li se tepelná izolace na vnitřní straně konstrukce a umístíme-li na ni parotěsnou vrstvu, pak v zimním období v našich klimatických podmínkách:
a) zvýšíme parciální tlaky vodní páry uvnitř konstrukce
b) snížíme parciální tlaky vodní páry uvnitř konstrukce
c) záleží na celkové skladbě konstrukce
d) vliv parotěsné vrstvy se nijak neprojeví
88. Tepelně technické posouzení jednoplášťové ploché střechy musí obsahovat:
a) posouzení hodnoty součinitele prostupu tepla, povrchových teplot v rizikových místech a kondenzace vodní páry uvnitř střešního pláště
b) posouzení hodnoty součinitele prostupu tepla, povrchových teplot v rizikových místech a ekvivalentní difúzní tloušťky parotěsné vrstvy
c) posouzení hodnoty součinitele prostupu tepla, povrchových teplot v rizikových místech a ekvivalentní difúzní tloušťky hydroizolace (krytiny)
d) pouze posouzení hodnoty součinitele prostupu tepla, vše ostatní je zbytečné
89. Skladba střešního pláště:
a) ovlivňuje pouze průběh teplot v jeho jednotlivých vrstvách
b) ovlivňuje pouze průběh parciálních tlaků vodní páry v jeho jednotlivých vrstvách
c) ovlivňuje průběh teplot i průběh parciálních tlaků vodní páry v jeho jednotlivých vrstvách
d) záleží na konkrétní skladbě střešního pláště
90. Teplota a relativní vlhkost vnitřního vzduchu:
a) má vliv na případnou kondenzaci vodní páry uvnitř střešního pláště
b) nemá žádný vliv na kondenzaci vodní páry uvnitř střešního pláště
c) má vliv pouze u dvouplášťových střech
d) záleží na konkrétní skladbě střešního pláště
91. Teplota a relativní vlhkost vnitřního vzduchu:
a) má vliv na případnou kondenzaci vodní páry uvnitř střešního pláště
b) nemá žádný vliv na kondenzaci vodní páry uvnitř střešního pláště
c) má vliv pouze u dvouplášťových střech
d) záleží na konkrétní skladbě střešního pláště
92. Skladba střešního pláště (materiály, tloušťky a pořadí jednotlivých vrstev):
a) má vliv na případnou kondenzaci vodní páry uvnitř střešního pláště
b) nemá žádný vliv na kondenzaci vodní páry uvnitř střešního pláště
c) má vliv pouze u dvouplášťových střech
d) záleží na konkrétní skladbě střešního pláště
93. Při vysoké hodnotě difúzního odporu Rd (resp. ekvivalentní difúzní tloušťky sd) střešní krytiny:
a) je kondenzace vodní páry ve střešním plášti vyloučena
b) vzniká riziko kondenzace vodní páry ve střešním plášti, zejména pokud zde není navržena parozábrana
c) hodnota difúzního odporu Rd (resp. ekvivalentní difúzní tloušťky sd) střešní krytiny nemá na kondenzaci vodní páry uvnitř střešního pláště žádný vliv
d) riziko kondenzace vodní páry ve střešním plášti je zanedbatelné
94. Vyloučit kondenzaci vodní páry ve střešním plášti nebo ji výrazně snížit můžeme:
a) vhodným návrhem expanzní vrstvy
b) vhodným návrhem dilatační vrstvy
c) návrhem materiálu hydroizolace (krytiny) s nižší hodnotou difúzního odporu Rd (resp. ekvivalentní difúzní tloušťky sd ), návrhem vhodné parozábrany, zvýšením tloušťky tepelné izolace. Popřípadě kombinací těchto způsobů.
d) pouze návrhem vhodné parozábrany, ostatní úpravy nemají z tohoto hlediska žádný vliv
95. Tepelně technické posouzení jednoplášťové ploché střechy musí obsahovat, kromě jiného také:
a) posouzení rychlosti větru
b) posouzení rychlosti proudění vzduchu ve vzduchové mezeře
c) posouzení průběhu teplot ve vzduchové mezeře
d) posouzení kondenzace vodní páry uvnitř vzduchové mezery a na vnitřním povrchu dolního pláště
96. Tepelný odpor horního pláště dvouplášťových střech musí mít hodnotu minimálně:
a) 1,0 m2.K.W-1
b) 0,2 ÷ 0,5 m2.K.W-1
c) 0,6 m2.K.W-1
d) 0,8 m2.K.W-1
97. Zásadní vliv na rychlost proudění vzduchu ve vzduchové mezeře dvouplášťových střech má:
a) teplota vzduchu ve vzduchové mezeře
b) převýšení nasávacích a výdechových otvorů
c) rychlost větru
d) tepelná izolace na horním plášti
98. Ploché střechy mají sklon vnějšího povrchu střešního pláště:
a) α = 0° (0 %)
b) α ≤ 5° (8,75 %)
c) α ≤ 10° (17,36)
d) α ≤ 15 (26,80)
99. Ploché střechy se objevují:
a) už ve starověku
b) ve středověku
c) v 18. století
d) teprve asi v posledních třiceti letech
100. Jednoplášťová větraná střecha:
a) je větrána vzduchovou mezerou o malé tloušťce
b) je větrána systémem větracích kanálků napojených na venkovní ovzduší. V současné době se však u nově navrhovaných objektů nepoužívá.
c) je větrána vzduchovou mezerou o velké tloušťce
d) tento typ střechy neexistuje
101. Místa poruch v plochých střechách:
a) zjišťují se velmi snadno
b) nejde je zjistit
c) místa poruch se obtížně zjišťují
d) zjišťujeme termovizním měřením
102. Jednoplášťové ploché střechy s klasickým pořadím vrstev a s parotěsnou vrstvou navrhujeme nad vnitřním prostorem, kde:
a) je velmi vysoká relativní vlhkost vnitřního vzduchu (φ > 90 %)
b) je nízká relativní vlhkost vnitřního vzduchu (φ ≤ 40 %)
c) je relativní vlhkost vnitřního vzduchu φ ≤ 80 %
d) relativní vlhkost vnitřního vzduchu zde není podstatná
103. Dvouplášťové ploché střechy větrané navrhujeme nad vnitřním prostorem, kde:
a) je velmi vysoká relativní vlhkost vnitřního vzduchu (φ > 90 %)
b) je nízká relativní vlhkost vnitřního vzduchu (φ ≤ 40 %)
c) je relativní vlhkost vnitřního vzduchu φ > 80 %
d) relativní vlhkost vnitřního vzduchu zde není podstatná
104. Dvouplášťové ploché střechy nevětrané navrhujeme nad vnitřním prostorem, kde:
a) u novostaveb zásadně nenavrhujeme
b) je nízká relativní vlhkost vnitřního vzduchu (φ ≤ 40 %)
c) je relativní vlhkost vnitřního vzduchu φ > 80 %
d) je velmi vysoká relativní vlhkost vnitřního vzduchu (φ > 90 %)
105. Tříplášťové ploché střechy navrhujeme nad vnitřním prostorem, kde:
a) je třeba omezit odtávání sněhové pokrývky na střeše (např. v horském prostředí)
b) je nízká relativní vlhkost vnitřního vzduchu (φ ≤ 40 %)
c) je relativní vlhkost vnitřního vzduchu φ > 80 %
d) je velmi vysoká relativní vlhkost vnitřního vzduchu (φ > 90 %)
106. Jednoplášťové ploché střechy s opačným pořadím vrstev:
a) jsou z hlediska stavebně fyzikálního výhodnější než ploché střechy s klasickým pořadím vrstev
b) jsou z hlediska stavebně fyzikálního méně výhodné než ploché střechy s klasickým pořadím vrstev
c) jsou z hlediska stavebně fyzikálního přibližně na stejné úrovni jako ploché střechy s klasickým pořadím vrstev
d) jsou z hlediska stavebně fyzikálního zcela nevýhodné
107. U jednoplášťové ploché střechy s opačným pořadím vrstev:
a) není možno vyloučit kondenzaci vodní páry v tepelné izolaci
b) při správném návrhu je kondenzace vodní páry v tepelné izolaci vyloučena
c) kondenzace vodní páry v tepelné izolaci vyloučena jen v případě nízké relativní vlhkosti vnitřního vzduchu (jestliže φ ≤ 60 %)
d) kondenzace vodní páry v tepelné izolaci vyloučena jen v případě velmi nízké relativní vlhkosti vnitřního vzduchu (jestliže φ ≤ 40 %)
108. U jednoplášťové ploché střechy s opačným pořadím vrstev oproti jednoplášťové střeše s klasickým pořadím vrstev a s parotěsnou vrstvou:
a) dochází k úspoře jedné vrstvy střešního pláště - parozábrany
b) nedochází k úspoře žádné vrstvy střešního pláště
c) dochází k úspoře jedné vrstvy střešního pláště - tepelné izolace
d) dochází k úspoře jedné vrstvy střešního pláště - podhledové vrstvy
109. Jednoplášťová střecha kombinovaná:
a) jedná se o kombinaci jednoplášťotvé ploché a jednoplášťové šikmé střechy
b) jedná se o kombinaci jednoplášťové a dvouplášťové ploché střechy
c) jedná se o kombinaci různých tvarů střech
d) jedná se o kombinaci střechy s klasickým pořadím vrstev a s opačným pořadím vrstev
110. Jednoplášťová střecha větraná:
a) je větrána otevřenou vzduchovou mezerou
b) je větrána mikroventilační vrstvou
c) je větrána systémem větracích kanálků
d) může být větrána různě
111. Provozní střechy:
a) umožňují využití střešní plochy pro určitý účel užívání
b) jsou určeny pro umístění určité technologie
c) jsou určeny pouze pro pojezd dopravních prostředků
d) jsou určeny pouze pro využití k účelům rekreace
112. Hydroizolace u střešních zahrad:
a) musí být tvořena třemi vrstvami asfaltových pásů
b) musí být výhradně z polymerních fólií
c) musí vykazovat odolnost proti prorůstání kořenů
d) musí vykazovat odolnost proti prorůstání kořenů a působení bakterií
113. Hydroizolace u pojížděných střech:
a) musí být tvořena třemi vrstvami asfaltových pásů
b) musí být výhradně z polymerních fólií
c) musí vykazovat odolnost proti prorůstání kořenů
d) musí mít odolnost proti mechanickému poškození a proti působení chemických vlivů (ropné produkty, minerální oleje apod.)
114. U provozních střech je kromě jiného také nutno:
a) zajistit dostatečný provoz na střeše
b) zajistit maximální ochranu hydroizolace
c) provádět větrání střešního pláště
d) zajistit minimální ochranu hydroizolace
115. Tepelná izolace u provozních střech:
a) musí mít dostatečnou pevnost v tlaku
b) může mít malou pevnost v tlaku
c) musí mít objemovou hmotnost alespoň 50 kg.m-3
d) na pevnosti v tlaku nezáleží
116. Vegetační vrstva u střešních zahrad:
a) zlepšuje tepelně izolační vlastnosti střechy
b) zhoršuje tepelně izolační vlastnosti střechy
c) výrazně zhoršuje tepelně izolační vlastnosti střechy
d) její vliv z tohoto hlediska není prokázán
117. U dlažeb na podložkách na provozních střechách se podložky vždy kladou:
a) na hydroizolaci
b) na tepelnou izolaci
c) na hydroizolaci u střech s klasickým pořadím vrstev, resp. na tepelnou izolaci u střech s opačným pořadím vrstev
d) na separační vrstvu, která se uloží na na hydroizolaci u střech s klasickým pořadím vrstev, resp. na tepelnou izolaci u střech s opačným pořadím vrstev
118. U dlažeb do podsypu na provozních střechách bývá tloušťka podsypu obvykle:
a) do 50 mm
b) do 80 mm
c) do 100 mm
d) do 150 mm
119. Dlažbu do maltového lože na provozních střechách:
a) můžeme položit přímo na hydroizolaci
b) na hydroizolaci je nutno položit separační a zároveň dilatační vrstvu (např. tkaninu, fólii apod.)
c) na hydroizolaci je nutno provést roznášecí vrstvu
d) na hydroizolaci je nutno provést tepelnou izolaci
120. Lokální povrchové úpravy se na provozních střechách provádějí například:
a) jestliže je na střeše umístěno např. technologické zařízení, které vyžaduje občasnou obsluhu či kontrolu
b) z důvodu údržby střešního pláště
c) u provozních střech
d) u střešních zahrad aby bylo možno pohybovat se po plochách mezi vegetací
121. Pojížděné střechy jsou určeny:
a) pouze pro pojezd motorových vozidel a jejich parkování
b) pro pojezd motorových vozidel a jejich parkování, pro provoz kolejových vozidel (vlaků nebo tramvají) a pro přistávání letadel
c) pro přistávání letadel
d) pro provoz kolejových vozidel a pro přistávání letadel
122. Tepelnou izolaci u pojížděných střech navrhujeme:
a) z minerální vlny
b) s vyšší pevností v tlaku a ve smyku (např. extrudovaný polystyrén nebo pěnové sklo - podle konkrétního namáhání)
c) z polystyrénových granulí
d) z tvrzených desek z minerální vlny
123. Podle typů ozelenění rozdělujeme zelené střechy na:
a) střechy s interní a s externí zelení
b) střechy s intenzivní a s extenzivní zelení
c) střechy s nízkou a vysokou zelení
d) střechy s nízkou, střední a vysokou zelení
124. Do vegetačního souvrství zelených střech nepatří:
a) hydroakumulační vrstva
b) filtrační vrstva
c) drenážní vrstva
d) parotěsná vrstva
125. Před započetím pokládky vegetačního souvrství u zelených střech provedeme:
a) odtrhovou zkoušku hydroizolace
b) zátopovou zkoušku hydroizolace
c) tahovou zkoušku hydroizolace
d) smykovou zkoušku hydroizolace
126. Lehké ploché střechy mají plošnou hmotnost:
a) do 30 kg.m-2
b) do 50 kg.m-2
c) do 100 kg.m-2
d) do 150 kg.m-2
127. Lehké ploché střechy mají:
a) nízkou vzduchovou neprůzvučnost
b) střední vzduchovou neprůzvučnost
c) vysokou vzduchovou neprůzvučnost
d) různou vzduchovou neprůzvučnost
128. Lehké ploché střechy mají
a) nízkou tepelnou setrvačnost
b) střední tepelnou setrvačnost
c) vysokou tepelnou setrvačnost
d) velmi vysokou tepelnou setrvačnost
129. Lehké ploché střechy jsou z hlediska sání větru:
a) velmi odolné
b) středně odolné
c) různě odolné
d) velmi citlivé
130. U lehkých plochých střech na dřevěném bednění:
a) je třeba bednění impregnovat proti biologickým dřevokazným škůdcům - s ohledem na třídu pohrožení
b) je třeba bednění impregnovat pouze proti dřevokaznému hmyzu
c) je třeba bednění impregnovat pouze proti dřevokazným houbám
d) bednění není třeba impregnovat
131. Nosná konstrukce lehkých plochých střech:
a) má velmi vysoký difúzní odpor
b) má vysoký difúzní odpor
c) má velmi nízký difúzní odpor (v důsledku spár mezi prkny, resp. ocelovými plechy)
d) má nulový difúzní odpor
132. Ocelové kotevní prvky u lehkých plochých střech musí vykazovat odolnost proti korozi alespoň:
a) 5 Kesternichových cyklů
b) 10 Kesternichových cyklů
c) 12 Kesternichových cyklů
d) 15 Kesternichových cyklů
133. Horní plášť dvouplášťových plochých střech musí mít hodnoru´=´tu tepelného odporu minimálně:
a) 0,1 m2.K.W-1
b) 0,2 ÷ 0,5 m2.K.W-1
c) 0,4 m2.K.W-1
d) 0,5 m2.K.W-1
134. Vzdálenost přiváděcích a odváděcích otvorů u dvouplášťové větrané střechy nemá být větší než:
a) 10 m
b) 12 m
c) 15 m
d) 18 m
135. Správná funkce dvouplášťové ploché střechy závisí kromě správného projekčního návrhu také na:
a) na umístění objektu ve vztahu k okolí (konfigurace terénu, okolní zástavba, vegetace v okolí objektu)
b) vegetaci, která se nachází v okolí objektu
c) okolní zástavbě
d) okolní zástavbě a vegetaci, která se nachází v okolí objektu
136. Dvouplášťové nevětrané ploché střechy:
a) u novostaveb zásadně nenavrhujeme, pouze výjimečně u rekonstrukcí. A to pouze za určitých předpokladů
b) u novostaveb můžeme navrhnout, snížíme tím alespoň hodnotu součinitele prostupu tepla U
c) u novostaveb tento typ střech navrhujeme zcela běžně
d) u novostaveb tento typ střech navrhujeme pouze v horských podmínkách
137. Z hlediska stavební tepelné techniky je nejnepříznivějším typem dvouplášťové střechy, jestliže:
a) dolní plášť vykazuje vysoký difúzní odpor
b) dolní plášť vykazuje velmi malý difúzní odpor (například v důsledku perforace) a horní plášť je tvořen dřevěným bedněním
c) jestliže horní plášť vykazuje vysoký difúzní odpor
d) jestliže horní plášť vykazuje nízký difúzní odpor
138. U dvouplášťové větrané ploché střechy při tepelně technickém posouzení musíme posoudit:
a) proudění vzduchu ve vzduchové mezeře
b) součinitel prostupu tepla U dolního pláště, povrchové teploty v rizikových místech, kondenzaci vodní páry v dolním plášti, kondenzaci vodní páry ve vzduchové mezeře a na dolním povrchu horního pláště. Dále hodnotu tepelného odporu horního pláště
c) kondenzaci vodní páry ve vzduchové mezeře a na dolním povrchu horního pláště
d) tepelný odpor dolního pláště, povrchové teploty v rizikových místech, kondenzaci vodní páry v dolním plášti, kondenzaci vodní páry ve vzduchové mezeře a na dolním povrchu horního pláště. Dále hodnotu tepelného odporu horního pláště
139. Kondenzaci vodní páry ve vzduchové mezeře jsme schopni eliminovat:
a) úpravou geometrie vzduchové mezery a přiváděcích a odváděcích otvorů, nebo přidáním ventilačních hlavic
b) zvýšením difúzního odporu hydroizolace
c) snížením difúzního odporu tepelné izolace umístěné na dolním plášti
d) kombinací b) a c)
140. Kondenzaci vodní páry na dolním povrchu horního pláště jsme schopni eliminovat:
a) úpravou geometrie vzduchové mezery a přiváděcích a odváděcích otvorů, nebo přidáním ventilačních hlavic, čímž snížíme vlhkost vzduchu proudícího v mezeře. Tím také snížíme jeho teplotu rosného bodu. Dále přidáním tepelné izolace na horním plášti, čímž zvýšíme teplotu na dolním povrchu horního pláště.
b) zvýšením difúzního odporu hydroizolace
c) snížením difúzního odporu tepelné izolace umístěné na dolním plášti
d) kombinací b) a c)
141. Účinky sání větru u okrajů střech je možno omezit:
a) správným návrhem tepelné izolace
b) eliminací tepelných mostů
c) použitím těžkých asfaltových pásů
d) plnoplošným přilepením hydroizolace, zdrsněním střešních ploch (např. pomocí žeber vytvořených profilovaným plechem), vytvořením průduchů (štěrbin) mezi stěnou budovy a okapem, provedením asfaltového nátěru o větší tloušťce
142. Výška atiky nad rovinou střechy:
a) podle ČSN 73 1901 musí být alespoň 1 m
b) není stanovena žádným předpisem, ale měla by se pohybovat v rozmezí 200 ÷ 300 mm
c) není stanovena žádným předpisem, ale měla by mít výšku alespoň 500 mm
d) není stanovena žádným předpisem a tudíž postačí i 50 mm.
143. Princip funkce různých typů střešních vtoků:
a) je závislý na jejich napojení na hydroizolaci
b) s napojením na hydroizolaci nijak nesouvisí
c) je závislý na projekčním řešení
d) je závislý na typu hydroizolace
144. Prostupy potrubí skrze hydroizolaci rozlišujeme:
a) jednoplášťové, dvouplášťové a pro horká média
b) jednoplášťové, dvouplášťové a tříplášťové
c) jednoplášťové, dvouplášťové a s pevnou přírubou
d) jednoplášťové, dvouplášťové a víceplášťové
145. Prostuppové tvarovky u hydroizolací z asfaltových pásů se řeší atypicky a to:
a) speciálními pryžovými profily, nebo pomocí bezvložkových asfaltových pásů
b) polymerními fóliemi,
c) lemováním z pozinkovaného plechu
d) trvale pružným tmelem
146. Pokud přes dilatační spáru prochází parozábrana:
a) v místě dilatační spáry je třeba ji proříznout
b) i místě dilatační spáry musí zůstat celistvá, avšak ponechá se mírně prověšená
c) ukončí se těsně před dilatační spárou
d) v místě dilatační spáry se zdvojí
147. U světlíků musí být hydroizolace vytažena:
a) alespoň 150 mm nad povrch střechy, raději však až na úroveň čočky
b) alespoň 500 mm nad povrch střechy
c) alespoň 600 mm nad povrch střechy
d) alespoň 700 mm nad povrch střechy
148. Poruchy střech dělíme na:
a) statické poruchy a poruchy životnosti krytiny
b) statické poruchy a havárie
c) statické poruchy, poruchy životnosti krytiny a havárie
d) statické poruchy, stavebně fyzikální poruchy a poruchy vodotěsnosti
149. Statické poruchy rozdělujeme na:
a) ztrátu únosnosti betonových, ocelových a dřevěných nosných konstrukcí
b) ztrátu únosnosti, nebo nadměrný průhyb betonových, ocelových a dřevěných nosných konstrukcí
c) poruchy vzniklé přetížením střechy, poruchy vzniklé tlakem nebo sáním větru, poruchy vzniklé korozí ocelových nosných prvků či betonářské výztuže, poruchy vzniklé napadením dřevěných prvků biologickými škůdci
d) poruchy vzniklé přetížením střechy, poruchy vzniklé tlakem nebo sáním větru, poruchy vzniklé korozí ocelových nosných prvků či betonářské výztuže, poruchy vzniklé havárií
150. Nedostatečné větrání vzduchové mezery dvouplášťových střech:
a) nikdy nemůže být příčinou statické poruchy
b) může být příčinou statické poruchy, pokud je horní plášť tvořen dřevěným bedněním - může dojít k jeho napadení biologickými dřevokaznými škůdci (dřevokazné houby, dřevokazný hmyz, hniloba, plísně)
c) může být příčinou statické poruchy, pokud horní plášť nevykazuje dostatečnou hodnotu tepelného odporu
d) může být příčinou statické poruchy, pokud horní plášť nevykazuje dostatečnou hodnotu difúzního odporu
151. Důsledkem nadměrné kondenzace vodní páry ve střešním plášti je zejména:
a) snížení hodnoty jeho součinitele prostupu tepla U
b) zvýšení hodnoty jeho součinitele prostupu tepla U
c) zvýšení hodnoty jeho tepelného odporu R
d) snížení hmotnosti střešního pláště
152. Ke stavebně fyzikálním poruchám střešních plášťů patří také jejich nedostatečné akustické vlastnosti (nedostatečná vzduchová či kročejová neprůzvučnost). Nedostatečná vzduchová neprůzvučnost se může projevovat zejména u:
a) vegetačních střech
b) pochůzných střech
c) pojížděných střech
d) lehkých plochých střech
153. Diagnostika stavebně fyzikálních poruch a poruch vodotěsnosti střešních plášťů a návrh jejich opravy musí být provedena odborně. A to formou odborného posudku, který musí obsahovat:
a) výsledky vizuální prohlídky střechy, popis odběru jednotlivých sond a jejich vyhodnocení a tepelně technické posouzení střechy
b) výsledky vizuální prohlídky střechy a tepelně technické posouzení střechy
c) tepelně technické posouzení střechy
d) výpočet součinitele prostupu tepla U
154. Kondenzace vodní páry ve vodorovných koutech v místě styku obvodové stěny a nosné konstrukce střechy u jednoplášťové ploché střechy bývá zapříčiněna tepelným mostem u vnějšího okraje, který vzniká:
a) v důsledku nedostatečné tepelné izolace atiky, římsy, nebo volného okraje
b) v důsledku nedostatečné tepelné izolace střešní vpusti
c) v důsledku nedostatečné tepelné izolace atiky
d) v důsledku chybně provedené hydroizolace v daném místě
155. Kondenzace vodní páry ve vodorovných koutech v místě styku obvodové stěny a nosné konstrukce střechy u dvouplášťové ploché střechy bývá zapříčiněna tepelným mostem u vnějšího okraje, který vzniká:
a) v důsledku nedostatečné tepelné izolace atiky, římsy, nebo volného okraje
b) v důsledku nedostatečné tepelné izolace obvodového zdiva v místě vzduchové dutiny pod větracími otvory
c) ) v důsledku nedostatečné tepelné izolace atiky
d) v důsledku chybně provedené hydroizolace v daném místě
156. Kondenzace vodní páry ve vodorovných koutech v místě styku obvodové stěny a nosné konstrukce střechy u sklonitých střech bývá zapříčiněna tepelným mostem u vnějšího okraje, který vzniká:
a) v důsledku nedostatečné tepelné izolace atiky, římsy, nebo volného okraje
b) v důsledku nedostatečné tepelné izolace obvodového zdiva v místě vzduchové dutiny pod větracími otvory
c) v důsledku nedostatečné tepelné izolace atiky
d) v důsledku nedostatečné tepelné izolace půdní nadezdívky
157. V ploše plochých střech se tepelné mosty vyskytují nejčastěji:
a) v místech nedostatečně izolovaných střešních vpustí, proniků potrubí, světlíků apod.
b) v místech, kde není řádně propojena parotěsná vrstva
c) v místech, kde není řádně propojena mikroventilační vrstva
d) u inverzních střech
158. Nejvhodnější způsob řešení tepelné izolace železobetonové římsy je:
a) položením tepelné izolace na její horní povrch
b) položením tepelné izolace na její dolní povrch
c) položením tepelné izolace na horní i dolní povrch
d) použitím vhodného systému výztuže, který umožní přerušení železobetonové konzoly a tím i provedení spojité tepelné izolace
159. Určete, u kterých z následujících schémat je tepelná izolace provedena chybně:
a)
b)
c)
d)
160. Určete, u kterých z následujících schémat je tepelná izolace provedena chybně:
a)
b)
c)
d)
161. Určete, u kterých z následujících schémat je tepelná izolace provedena chybně:
a)
b)
c)
d)
162. Návrh parotěsné vrstvy s nedostatečnou hodnotou difúzního odporu je vadou:
a) projekční
b) je vadou materiálu
c) je vadou realizační
d) je vadou projekční i realizační
163. Která z následujících vad je vadou projekční:
a) špatné napojení hydroizolace na střešní vtok
b) odpadávající ochranný posyp z asfaltových pásů nebo šindelů
c) chybný návrh kombinace materiálů, které se vzájemně ovlivňují galvanickou korozí
d) nedostatečné slepení přesahů dvou sousedních asfaltových pásů, nebo fólií
164. Která z následujících vad je vadou projekční:
a) nedostatečné vzájemné slepení dvou na sobě položených asfaltových pásů
b) zanesení ochranné mřížky střešního vtoku nečistotami
c) návrh chybné skladby střešního pláště pro konkrétní okrajové podmínky
d) nedostatečně stabilizovaný pěnový polystyrén
165. Která z následujících vad je vadou použitého materiálu v konstrukci střechy:
a) kaverny ve střešních keramických taškách
b) chybné výškové osazení střešního vtoku
c) chybný návrh kombinace materiálů, které se vzájemně ovlivňují chemicky
d) špatné provedené spádu povrchu střechy
166. Která z následujících vad je vadou použitého materiálu v konstrukci střechy:
a) zabudování mokrých materiálů do střešního pláště pod hydroizolaci
b) zabudování nedostatečně vysušené nosné vložky v asfaltových pásech nebo šindelích
c) návrh určitého typu skládané krytiny pro střechu s nedostatečným sklonem
d) zvlňování hydroizolace z asfaltových pásů
167. Která z následujících vad je vada způsobená nekvalitním provedením:
a) nedostatečné vzájemné slepení dvou na sobě položených asfaltových pásů
b) návrh určitého typu skládané krytiny pro střechu s nedostatečným sklonem
c) zabudování nedostatečně vysušené nosné vložky v asfaltových pásech nebo šindelích
d) nedostatečně stabilizovaný pěnový polystyrén
168. Která z následujících vad je vada způsobená nekvalitním provedením:
a) špatné provedené spádu povrchu střechy
b) návrh určitého typu skládané krytiny pro střechu s nedostatečným sklonem
c) návrh chybné skladby střešního pláště pro konkrétní okrajové podmínky
d) kaverny ve střešních keramických taškách
169. Která z následujících vad je vada způsobená nekvalitním provedením:
a) zabudování nedostatečně vysušené nosné vložky v asfaltových pásech nebo šindelích
b) nedostatečné slepení přesahů parozábrany a nedostatečně těsné napojení parozábrany na svislé konstrukce, které pronikají rovinou střechy
c) chybný návrh kombinace materiálů, které se vzájemně ovlivňují chemicky
d) návrh chybné skladby střešního pláště pro konkrétní okrajové podmínky
170. Která z následujících vad je vada způsobená nekvalitním provedením:
a) zabudování nedostatečně vysušené nosné vložky v asfaltových pásech nebo šindelích
b) vysoká hodnota difúzního odporu navržené hydroizolace
c) zabudování mokrých materiálů do střešního pláště pod hydroizolaci
d) nedostatečně kvalitní dřevo v konstrukci krovů (např. s množstvím podélných trhlin)
171. Která z následujících vad je vada způsobená nekvalitním provedením:
a) nanesení stěrkové hydroizolace v nedostatečné tloušťce
b) vysoká hodnota difúzního odporu navržené hydroizolace
c) nedostatečně kvalitní dřevo v konstrukci krovů (např. s množstvím podélných trhlin)
d) návrh chybné skladby střešního pláště pro konkrétní okrajové podmínky
172. Trvanlivost střešní krytiny je ovlivněna především:
a) teplotou a relativní vlhkostí vnitřního vzduchu
b) teplotou a relativní vlhkostí venkovního vzduchu
c) pravidelností provádění ochranných nátěrů
d) sklonem střešní plochy, kvalitou provedení a pravidelnou kontrolou a údržbou
173. Tepelně technické posouzení střešního pláště šikmé střechy musí obsahovat:
a) posouzení hodnoty součinitele prostupu tepla, povrchových teplot v rizikových místech a kondenzace vodní páry uvnitř střešního pláště
b) posouzení hodnoty součinitele prostupu tepla, povrchových teplot v rizikových místech a ekvivalentní difúzní tloušťky parotěsné vrstvy
c) ) posouzení hodnoty součinitele prostupu tepla, povrchových teplot v rizikových místech a ekvivalentní difúzní tloušťky hydroizolace (krytiny)
d) pouze posouzení hodnoty součinitele prostupu tepla, vše ostatní je zbytečné
175. Při tepelně technickém návrhu a posouzení střešního pláště šikmé střechy je nutno také respektovat následující zásady.
a) do výpočtu součinitele prostupu tepla zahrnout vliv systematických tepelných mostů (pokud se v konstrukci vyskytují)
b) do výpočtu součinitele prostupu tepla zahrnout vliv systematických tepelných mostů (pokud se v konstrukci vyskytují), do posouzení kondenzace vodní páry uvnitř střešního pláště zahrnout vliv lokálních netěsností, které jsou zapříčiněny mechanickým kotvením parozábrany konstrukci střešního pláště navrhnou jako vzduchotěsnou
c) řádně posoudit hodnotu ekvivalentní difúzní tloušťky parozábrany a pojistné hydroizolace
d) posoudit hodnotu tepelného odporu hydroizolace
176. Následující krovová soustava je:
a) stojatá stolice
b) ležatá stolice
c) věšadlo
d) vzpěradlo
177. Následující krovová soustava je:
a) stojatá stolice
b) ležatá stolice
c) věšadlo
d) vzpěradlo
178. Spoj, kterým je připojen hambálek ke krokvím se jmenuje:
a) kamp
b) čep
c) rybinový plát
d) ostřih
179. Ležatá stolice byla dříve používána zejména:
a) u obytných podkroví
b) u krovů s rozpětím větším než 15 m
c) u krovů s rozpětím menším než 5 m
d) u zemědělských staveb bez vnitřních zdí
180. Věšadlo se dříve navrhovalo:
a) u obytných podkroví
b) tam, kde vazný trám nebylo možno podepřít střední zdí
c) u krovů věžových
d) z důvodu úspory řeziva
181. Sloupek u věšadla (tzv. věšák) je namáhán:
a) tlakem
b) tahem
c) ohybem
d) tahem a ohybem
182. U krovů pultových střech se hřebenová vaznice klade:
a) na zdivo
b) na sloupky vzdálené od zdiva alespoň 50 mm. Pouze u malých rozpětí (do 4 m) na zdivo.
c) na bačkoru
d) na hambálek
183. Hlavním cílem při návrhu novodobých krovů je:
a) uvolnění dispozice v podstřešním prostoru
b) návrh střešního pláště o minimální tloušťce
c) estetický návrh konstrukce krovu
d) návrh střešního pláště bez tepelné izolace
184. Vazníkové střešní konstrukce se navrhují u střech:
a) s malým rozpětím
b) s velkým sklonem
c) s malým sklonem
d) jako bezespádové
185. Následující vazník nazýváme:
a) plnostěnný
b) příhradový dvojparabolický
c) čočkovitý
d) příhradový trojkloubový nosník
186. Následující vazník patří do soustavy:
a) pravoúhlá
b) kosoúhlá
c) násobná
d) složená
187. Následující prutové soustavy jsou typu:
a) německá
b) anglická
c) belgická
d) francouzská
188. Na níže uvedeném obrázku se jedná o ocelový vazník:
a) plnostěnný
b) příhradový
c) prolamovaný
d) prostorová příhradová konstrukce
189. Nízkoenergetické domy mají potřebu tepla na vytápění:
a) ≤ 50 kWh/m-2.rok
b) ≥ 50 kWh/m-2.rok
c) ≤ 15 kWh/m-2.rok
d) ≤ 5 kWh/m-2.rok
190. Potřebu energie na vytápění domu, kromě jiného, ovlivňuje:
a) typ vytápěcího systému
b) existence tepelných mostů a výrazných tepelných vazeb mezi konstrukcemi
c) typ paliva
d) způsob ohřevu teplé vody
191. Velikost prosklených ploch v obvodovém plášti:
a) nemá žádný vliv na tepelné ztráty
b) má pouze zanedbatelný vliv na tepelné ztráty
c) má významný vliv na tepelné ztráty
d) má vliv na tepelné ztráty pouze u severní stěny
192. U rodinného domu situovaného v lokalitě, která je obtížně dostupná veřejnou dopravou a kde chybí základní občanské vybavení (škola, zdravotní středisko apod.):
a) může množství energie spojené s provozem osobního automobilu dosáhnout stejné či vyšší úrovně než je potřeba energie pro vlastní provoz nízkoenergetického domu
b) v žádném případě nemůže množství energie spojené s provozem osobního automobilu dosáhnout stejné či vyšší úrovně než je potřeba energie pro vlastní provoz nízkoenergetického domu
c) množství energie spojené s provozem osobního automobilu je vždy vyšší než je potřeba energie pro vlastní provoz nízkoenergetického domu
d) množství energie spojené s provozem osobního automobilu je vždy několikanásobně vyšší než je potřeba energie pro vlastní provoz nízkoenergetického domu
193. Se vzrůstající rychlostí větru:
a) snižují se tepelné ztráty infiltrací a snižuje se hodnota součinitele přestupu tepla na vnější straně obvodových stěn a střešních plášťů
b) zvyšují se tepelné ztráty infiltrací a zvyšuje se hodnota součinitele přestupu tepla na vnější straně obvodových stěn a střešních plášťů
c) zvyšují se tepelné ztráty infiltrací a snižuje se hodnota součinitele přestupu tepla na vnější straně obvodových stěn a střešních plášťů
d) snižují se tepelné ztráty infiltrací a zvyšuje se hodnota součinitele přestupu tepla na vnější straně obvodových stěn a střešních plášťů
194. Nejvyšší intenzita sluneční energie dopadá na:
a) vodorovnou plochu (např. plochou střechu)
b) jihozápadně orientovanou stěnu
c) severozápadně orientovanou stěnu
d) jižně orientovanou stěnu
195. Je třeba, aby hodnota A/V u nízkoenergetického domu byla co nejmenší. Poměr A / V má být:
a) < 1
b) < 0,9
c) < 0,8
d) < 0,7
196. Tepelný most je část konstrukce, která má:
a) součinitel prostupu tepla U výrazně nižší než okolní konstrukce
b) součinitel prostupu tepla U jen nepatrně nižší než okolní konstrukce
c) součinitel prostupu tepla U výrazně vyšší než okolní konstrukce
d) součinitel prostupu tepla U ≥ 5,0 W.m-2.K-1
197. Tepelná vazba je:
a) styk dvou nebo více stavebních konstrukcí, které mají odlišné hodnoty součinitele prostupu tepla U, čímž je v daném místě ovlivněn tepelný tok
b) styk dvou nebo více stavebních konstrukcí, které mají odlišné hodnoty součinitele prostupu tepla U s rozdílem alespoň 1 W.m-2.K-1, čímž je v daném místě ovlivněn tepelný tok
c) styk dvou nebo více stavebních konstrukcí, které mají odlišné hodnoty součinitele prostupu tepla U s rozdílem alespoň 2 W.m-2.K-1, čímž je v daném místě ovlivněn tepelný tok
d) styk dvou nebo více stavebních konstrukcí, které mají odlišné hodnoty součinitele prostupu tepla U s rozdílem alespoň 3 W.m-2.K-1, čímž je v daném místě ovlivněn tepelný tok
198. Množství tepla akumulovaného v konstrukci závisí na:
a) hodnotě tepelné jímavosti b, intenzitě slunečního záření a době oslunění konstrukce, resp. době proudění okolního vzduchu s vyšší teplotou
b) hodnotě tepelné jímavosti b a intenzitě slunečního záření
c) hodnotě tepelné jímavosti b
d) intenzitě slunečního záření a době oslunění konstrukce
199. U oken s nízkými hodnotami součinitele prostupu tepla U:
a) okenní rámy snižují hodnotu součinitele prostupu tepla U
b) zvyšují jeho hodnotu součinitele prostupu tepla U
c ) nemají na hodnotu součinitele prostupu tepla U okna výrazný vlivd) okenní rámy se zde zanedbávají
200. U nízkoenergetických domů by okna měla vykazovat hodnotu součinitele prostupu tepla:
a) U ≤ 0,8 W.m-2.K-1
b) U ≤ 0,9 W.m-2.K-1
c) U ≤ 1,0 W.m-2.K-1
d) U ≤ 1,1 W.m-2.K-1
201. Lehké obvodové stěny mají plošnou hmotnost:
a) do 30 kg.m-2
b) do 50 kg.m-2
c) do 100 kg.m-2
d) do 150 kg.m-2
202. Tepelně technické posouzení obvodové stěny musí obsahovat:
a) posouzení hodnoty součinitele prostupu tepla, povrchových teplot v rizikových místech a kondenzace vodní páry uvnitř střešního pláště
b) posouzení hodnoty součinitele prostupu tepla, povrchových teplot v rizikových místech a ekvivalentní difúzní tloušťky omítky
c) ) posouzení hodnoty součinitele prostupu tepla, povrchových teplot v rizikových místech a ekvivalentní difúzní tloušťky parotěsné vrstvy
d) pouze posouzení hodnoty součinitele prostupu tepla, vše ostatní je zbytečné
203. Pokud je obvodová stěna dřevěná pak:
a) nelze připustit kondenzaci páry uvnitř konstrukce (tedy Mc,a = 0)
b) kondenzaci vodní páry uvnitř konstrukce není třeba posuzovat
c) určité menší množství kondenzátu je možno připustit
d) množství kondenzátu Mc,a < 0,5 kg.m-2.rok-1
204. Pokud se v obvodových konstrukcích vyskytují tzv. systematické tepelné mosty:
a) je možno je zanedbat
b) do výpočtu se zahrnují jen při menších vzdálenostech
c) do výpočtu se zahrnují jen při větších vzdálenostech
d) vždy se musí zohlednit ve výpočtu. Jejich zanedbáním by došlo k výraznému nadhodnocení konstrukce z hlediska tepelně technických vlastností
205. Z hlediska stavební tepelné techniky je nejvhodnější dodatečná tepelná izolace.
a) z exteriéru
b) z interiéru
c) tepelně izolační omítky
d) z pěnového skla
206. ETICS je mezinárodní zkratka pro:
a) vnější kontaktní zateplovaní systémy
b) tepelně izolační omítky
c) cech pro zateplování budov
d) předvěšené (provětrávané) zateplovaní systémy
207. Jednou z nevýhod dodatečného vnitřního zateplení z vnitřní strany konstrukce je:
a) výrazně nižší průběh teplot v konstrukci oproti průběhu před zateplením, čímž se oblast kondenzace posouvá k vnitřnímu povrchu konstrukce
b) výrazně vyšší průběh teplot v konstrukci oproti průběhu před zateplením, čímž se oblast kondenzace posouvá k vnitřnímu povrchu konstrukce
c) výrazně vyšší průběh teplot v konstrukci oproti průběhu před zateplením, čímž se oblast kondenzace posouvá k vnitřnímu povrchu konstrukce
d) výrazně nižší průběh teplot v konstrukci oproti průběhu před zateplením, čímž se oblast kondenzace posouvá k vnějšímu povrchu konstrukce
208. Posun oblasti kondenzace k vnitřnímu povrchu konstrukce u dodatečného zateplení z vnitřní strany může mít negativní dopad na:
a) materiály, které se v oblasti kondenzace nacházejí (např. zhlaví dřevěných stropních trámů či vazných trámů krovů, které mohou být napadeny dřevokaznými škůdci, následkem čehož může posléze dojít k jejich destrukci)
b) venkovní omítky
c) vnitřní omítky
d) vnitřní malbu
209. Mezi výhody dodatečného zateplení obvodových stěn z vnější strany patří:
a) potřeba lešení a lávek
b) závislost realizace na počasí
c) posun oblasti kondenzace k vnějšímu povrchu, případně i úplné vyloučení kondenzace
d) vysoká cena
210. Mezi výhody dodatečného zateplení obvodových stěn z vnější strany patří:
a) vytvoření souvislé obálky objektu (bez tepelných mostů) a zachování tepelné akumulace obvodových konstrukcí
b) potřeba lešení a lávek
c) závislost realizace na počasí
d) vysoká cena
211. Mezi nevýhody dodatečného zateplení obvodových stěn z vnitřní strany patří:
a) potřeba lešení a lávek
b) závislost realizace na počasí
c) vnitřní zateplení netvoří souvislou obálku objektu. Zůstávají tepelné mosty v místech navazujících konstrukcí (stropů a stěn). Vnitřní zateplení také eliminuje tepelnou akumulaci konstrukce
d) vytvoření souvislé obálky objektu (bez tepelných mostů) a zachování tepelné akumulace obvodových konstrukcí
212. Tepelně izolační omítky:
a) mají větší tepelně izolační schopnost než kontaktní nebo provětrávané zateplovací systémy
b) v závislosti na materiálu mohou mít i větší tepelně izolační schopnost než kontaktní nebo provětrávané zateplovací systémy
c) mají výrazně nižší tepelně izolační schopnost než kontaktní nebo provětrávané zateplovací systémy
d) mají přibližně stejnou tepelně izolační schopnost jak kontaktní nebo provětrávané zateplovací systémy
213. Vnější kontaktní zateplovaní systémy:
a) vyžadují řádnou přípravu podkladu
b) na přípravě podkladu nezáleží
c) je možno je aplikovat i na vlhký podklad
d) je možno je aplikovat i na zcela mokrý podklad
214. Vnější kontaktní zateplovaní systémy:
a) je možno aplikovat i na konstrukce exponované zemní vlhkostí (pod úrovní terénu), avšak pouze s extrudovaným polystyrénem (XPS)
b) není možno aplikovat i na konstrukce exponované zemní vlhkostí (pod úrovní terénu)
c) je možno aplikovat i na konstrukce exponované zemní vlhkostí (pod úrovní terénu),
d) je možno aplikovat i na konstrukce exponované zemní vlhkostí (pod úrovní terénu), avšak pouze s expandovaným polystyrénem (EPS)
215. K výhodám provětrávaných zateplovacích systémů patří:
a) nízká cena
b) vysoká cena
c) suchá montáž a tím také nezávislost realizace na povětrnostních podmínkách
d) náročnost na údržbu
216. Šikmé a strmé střechy v horských oblastech:
a) navrhujeme s minimálním sklonem
b) navrhujeme se sklonem min. 35°
c) šikmé a strmé s takovým sklonem, aby nám nedocházelo ke kumulaci sněhu na střeše
d) na sklonu nezáleží
217. Ploché střechy v horských oblastech:
a) navrhujeme s takovým sklonem, aby nám nedocházelo ke kumulaci sněhu na střeše
b) navrhujeme s odvodněním dovnitř dispozice s vyhřívanými vtoky
c) navrhujeme s odvodněním vně dispozice
d) navrhujeme jako bezespádové
218. U střech situovaných v horských oblastech - pokud zde dochází ke hromadění sněhu:
a) jestliže je na střeše aplikována skládaná střešní krytina tvoří se na střeše sněhové nebo ledové valy. Tající voda ze sněhového či ledového valu pak vzlíná ve spárách skládané krytiny a proniká do střešního pláště. Případně také do prostoru pod střechou. V určitých případech sníh může bránit také větrání střešního pláště.
b) tající voda ze sněhového či ledového valu pak vzlíná ve spárách povlakové krytiny a proniká do střešního pláště
c) tající voda ze sněhového či ledového valu pak způsobuje nadměrnou korozi klempířských prvků
d) je to záležitost pouze statická
Vytisknout | Nahoru ↑