9. STŘECHY V HORSKÝCH PODMÍNKÁCH
CÍLE KAPITOLY
Cílem kapitoly je:
Osvojit si zásady pro návrh střech v horských oblastech.
RYCHLÝ NÁHLED DO PROBLEMATIKY KAPITOLY
Co je v kapitole důležité.
1. Zásady pro návrh střech v horských oblastech
2. Vhodné a nevhodné typy střech v horských oblastech.
ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU
Na prostudování kapitoly bude třeba asi 3 hodiny.
KLÍČOVÁ SLOVA KAPITOLY
Střechy v horských oblastech, vhodné typy střech do horských oblastí, nevhodné typy střech do horských oblastí, zásady pro návrh střech v horských oblastech
Střechy v horských podmínkách jsou vystaveny mnohem nepříznivějším klimatickým vlivům než je tomu v nížinných oblastech. Především se jedná o:
- dlouhodobé zatížení nízkými venkovními teplotami. Dále o jejich velké kolísání a rychlost poklesu.
- větší rychlosti větru.
- větrem hnaný déšť a sníh.
- značná výška sněhové pokrývky.
Proto je zde třeba správně vyřešit jejich návrh. Při nesprávném návrhu střechy pak dochází k tvorbě ledových valů u okapů, k trhání okapů v důsledku tíhy sněhu, ke hromadění sněhu na střeše, k průsakům vody do podstřešních prostorů atd.
K prosakování vody do střešního pláště dochází tehdy, jestliže je na střeše aplikována skládaná střešní krytina a na střeše se tvoří sněhové nebo ledové valy. Tající voda ze sněhového či ledového valu pak vzlíná ve spárách skládané krytiny a proniká do střešního pláště. Případně také do prostoru pod střechou.
K výše uvedeným poruchám dochází tím více, čím více sněhu či ledu je na střeše akumulováno.
V určitých případech (např. pokud sníh sjíždí ze šikmé střechy na níže položenou plochou střechu - viz obr. 9. 10) může sníh bránit také větrání střešního pláště. Což může mít za následek vznik nadměrné kondenzace vodní páry ve střešním plášti se všemi negativními důsledky.
Pro navrhování střech v horských oblastech platí následující zásady:
1. Střechy šikmé a strmé:
- nad vytápěnými prostory nenavrhovat šikmé střechy jednoplášťové, ale dvouplášťové nebo tříplášťové.
- je třeba navrhovat střechy šikmé až strmé, jednoduchých tvarů (viz obr. 9. 19). Je nutno minimalizovat prostupy, nástavby a další prvky, které podporují ukládání sněhu na střeše.
- vnější odvodnění je nutno navrhnout tak, aby bylo zabráněno tvorbě ledových valů v místě okrajů střech.
- ve styku dvou střešních rovin je vhodné navrhovat krytinu, která umožňuje skluz sněhu.
- vyloučit skluz sněhu a ledu ze střechy do oblasti vstupu do budovy.
- navrhovat dostatečný přesah střechy tak, aby padající sníh ze střechy nedosáhl k obvodovým stěnám.
- používat materiálů odolných proti působení sněhu a mrazu.
2. Střechy ploché
- pokud se navrhují ploché střechy, které se z architektonických důvodů do horského prostředí zpravidla nehodí, pak je navrhujeme jako jednoplášťové, dvouplášťové větrané, event. tříplášťové s vnitřním odvodněním (viz obr. 9. 15 až 9. 18).
- u vnitřního odvodnění navrhovat elektricky vyhřívané vtoky.
- v případě balkónů, teras a lodžií je nutno vyřešit způsob odstraňování sněhu.
- používat materiálů odolných proti působení sněhu a mrazu.
O problematice sněhové pokrývky na střechách pojednává Z. Kutnar v [53]. Pokud jde o vhodné a nevhodné tvary střech, pak platí, že rizikové tvary střech jsou všechny tvary, na kterých zůstává sněhová pokrývka dlouhodobě ležet a přitom jsou odvodňovány vně dispozice (viz obr. 9. 1 až 9. 9).
Nevhodné typy střech
Obr. 9. 1: Jednoplášťová plochá střecha s podokapním žlabem, Obr. 9. 2: Jednoplášťová plochá střecha s přesahujícími okraji a s odvodněním přímo na terén, Obr. 9. 3: Dvouplášťová střecha větraná s přesahujícími okraji a s odvodněním přímo na terén
Obr. 9. 4: Tříplášťová střecha větraná s přesahujícími okraji a s odvodněním přímo na terén, Obr. 9. 5: Dvouplášťová větraná šikmá střecha s půdním prostorem odvodněná vně dispozice, Obr. 9. 6: Dvouplášťová větraná šikmá střecha odvodněná vně dispozice
Obr. 9. 7: Dvouplášťová větraná střecha mansardová odvodněná vně dispozice, Obr. 9. 8: Dvouplášťová větraná střecha s kombinovaným sklonem odvodněná vně dispozice
Obr. 9. 9: Dvouplášťová větraná strmá střecha s blokovaným skluzem sněhu. Odvodněná vně dispozice.
Další nevhodné typy střech jsou znázorněny na obr. 9. 10 až 9. 14.
Obr. 9. 10: Kombinace ploché a šikmé střechy na jedné budově., Obr. 9. 11: Kombinace ploché větrané dvouplášťové střechy a šikmé větrané střechy na jedné budově s přímým propojením střešních vrstev.
Obr. 9. 12: Seskupení šikmých větraných dvouplášťových střech, ohraničených atikou nebo římsou, Obr. 9. 13: Dvouplášťová větraná šikmá střecha s protisklonem. Odvodnění je provedeno pomocí úžlabí a chrliče., Obr. 9. 14: Dvouplášťová větraná šikmá střecha s protisklonem, ohraničená v horní části přesahem, v dolní části atikou.
Naproti tomu vhodné typy střech jsou znázorněny na obr. 9. 15 až 9. 18.
Obr. 9. 15: Jednoplášťová plochá střecha s vnitřním odvodněním, Obr. 9. 16: Jednoplášťová plochá střecha s přesahujícími okraji a s vnitřním odvodněním, Obr. 9. 17: Dvouplášťová větraná plochá střecha s vnitřním odvodněním
Obr. 9. 18: Dvouplášťová větraná plochá střecha s přesahujícími okraji horního pláště, z boku krytá, s vnitřním odvodněním, Obr. 9. 19: Dvouplášťová větraná strmá střecha s možným skluzem sněhu
SAMOSTATNÝ ÚKOL
1. Vyjmenujte zásady pro návrh střech v horských oblastech.
2. Nakreslete schémata typů střech vhodných do horských oblastí.
3. Nakreslete schémata typů střech nevhodných do horských oblastí.
SHRNUTÍ KAPITOLY
Po prostudování deváté kapitoly budete znát:
1. Zásady pro návrh střech v horských oblastech.
2. Vhodné a nevhodné typy střech do horských oblastí.
Vytisknout | Nahoru ↑