Pozemní stavitelství IV.

CÍLE KAPITOLY

Cílem kapitoly je:

1. Dovědět se základní informace o účelu a funkcích střech.

2. Dovědět se základní informace o požadavcích, jež jsou na střechy kladeny.

3. Naučit se kategorizovat střechy z několika různých hledisek.

RYCHLÝ NÁHLED DO PROBLEMATIKY KAPITOLY

1. Informace o účelu a funkcích střech.

2. Požadavky na střechy.

3. Rozdělení střech.

ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU

Na prostudování kapitoly bude třeba asi 2 hodiny.

KLÍČOVÁ SLOVA KAPITOLY

Střecha, nosná střešní konstrukce, střešní plášť, požadavky na střechy, rozdělení střech

1.1 Účel a funkce střech

Střecha je obvodová stavební konstrukce, která ohraničuje budovu zpravidla nad posledním podlažím (tj. shora), výjimečně i z boku (viz obr. 1. 1). Tvoří jednu z hlavních konstrukcí budovy. Spolu s ostatními obvodovými konstrukcemi chrání vnitřní prostředí objektu proti vnějším vlivům (voda, vlhkost, teplota, vítr, sluneční záření, hluk, apod.).

Obr. 1. 1: Střecha ukončuje objekt někdy i z boku

Každá střecha se skládá:

1. Z nosné střešní konstrukce.

2. Ze střešního pláště (z jednoho nebo z několika střešních plášťů, oddělených od sebe vzduchovými mezerami).

3. Z doplňkových konstrukcí a prvků.

Nosná střešní konstrukce je část střechy, která přenáší veškerá zatížení (od střešního pláště, vody, sněhu, větru, provozu, atd.) do ostatních nosných konstrukcí objektu. O typech nosných konstrukcí střech je pojednáno v kapitole 1.3.4.

Střešní plášť je část střechy tvořená nosnou vrstvou střešního pláště a hydroizolací, k nimž jsou zpravidla přiřazeny další vrstvy, podle funkce střešního pláště (např. vrstva tepelněizolační, parotěsná, expanzní, pomocná hydroizolace, separační, spádová, ochranná, provozní, dilatační, stabilizační, filtrační, drenážní, atd.). Střešní plášť chrání objekt před vnějšími vlivy a pomáhá zabezpečovat požadovaný stav vnitřního prostředí.

Poznámka:

• 1. Nosná střešní konstrukce může někdy plnit také funkci nosné vrstvy střešního pláště (např. železobetonová deska). Jindy funkci nosné vrstvy neplní (např. rovinný vazník, železobetonový průvlak, apod.).
• 2. V praxi často jedna vrstva střešní konstrukce plní více funkcí najednou (např. tepelná izolace a spádová vrstva, parotěsná vrstva a pojistná hydroizolace, expanzní vrstva a dilatační vrstva).

1.2 POŽADAVKY NA STŘECHY

Mezi základními požadavky na střešní konstrukce patří požadavky:

1. Statické - střecha musí přenést veškerá zatížení (od střešního pláště, vody, sněhu, větru, provozu, atd.) do ostatních nosných konstrukcí objektu.

2. Protipožární - musí vykazovat určitou požární odolnost.

3. Na využití střešních ploch - tzv. provozní střechy (pochůzné, pojížděné a zelené střechy).

4. Na využití podstřešních prostorů.

5. Na horní osvětlení - střešní okna, světlíky, apod.

6. Na větrání - u vzduchových mezer dvouplášťových či víceplášťových střech.

7. Na vnitřní prostředí - teplota a relativní vlhkost vnitřního vzduchu.

8. Na rozpětí (vzdálenost podpor) - podle účelu podstřešních prostorů.

9. Architektonické:

     - pasivní funkce (krytí objektu),

     - aktivní funkce (výraz díla) - viz obr. 1. 2.

10. Na trvanlivost - dočasné (provizorní), trvalé.

11. Ekonomické.

Obr. 1. 2: Střecha se podílí na tvorbě celkového architektonického výrazu budovy

Obr. 1. 3: Střecha se může podílet i na architektonickém výrazu interiéru

1.3 Rozdělení střech

Zastřešení budov může být provedeno v různých konstrukčních systémech, v různých architektonických tvarech a z různých stavebních materiálů. Dále může být realizováno nad objekty s rozdílným rozpětím svislých nosných konstrukcí, nad objekty o různém počtu podlaží. Střešní roviny mohou mít různý sklon. Proto také rozdělení střech může být provedeno z různých hledisek.

1. 3. 1 Rozdělení střech podle tvaru

Podle tvaru rozlišujeme:

a) střechy vytvořené rovinnými střešními plochami - ploché, pultové, sedlové, valbové, polovalbové, mansardové, křížové, polokřížové, stanové, věžové, pilové,

b) střechy vytvořené zakřivenými střešními plochami:

• rozvinutelnými - válcové, kuželové, zvlněné, z výseků válcových ploch,
• nerozvinutelnými - rotačními - kopulové, parabolické,
• translačními - přímkové, křivkové, konoidy, hyperbolicko-parabolické,

c) střechy vytvořené kombinací zakřivených ploch s rovinnými plochami.

STŘECHY VYTVOŘENÉ ROVINNÝMI STŘEŠNÍMI PLOCHAMI

STŘECHY VYTVOŘENÉ ZAKŘIVENÝMI STŘEŠNÍMI PLOCHAMI

Obr. 1. 4: Schémata střech podle tvaru

Obr. 1. 5: Mansardová střecha (kombinace rovinných střešních ploch)

Obr. 1. 6: Věžová střecha vytvořená z výseků rovinných ploch

Obr. 1. 7: Střecha vytvořená ze dvou konoidů

Obr. 1. 8: Střecha vytvořená zakřivenou plochou

Obr. 1. 9: Věžová střecha vytvořená jehlanem s osmiúhelníkovou podstavou

Obr. 1. 10: Při pohledu na Prahu seshora můžeme pozorovat různé tvary střech

1. 3. 2 Rozdělení střech podle rozpětí

a) malá rozpětí - do 12 m (např. krovy, konstrukce s průvlaky, panely, atd.),

b) střední rozpětí - 12 - 36 m (např. vazníky, rámové konstrukce, skořepiny, atd.),

c) velká rozpětí - 36 m a více (speciální vazníkové konstrukce, kopule, visuté střechy, pneumatické střechy, atd.).

Obr. 1. 11: Zastřešení kostela je zpravidla vždy prováděno na střední či velká rozpětí. Na obrázku je v dolní části vidět smontovanou ocelovou nosnou konstrukci střechy (příhradovou desku) před osazením

1. 3. 3 Rozdělení střech podle sklonu střešních rovin

a) ploché střechy - se sklonem vnějšího povrchu α ≤ 5°,

b) šikmé střechy - se sklonem vnějšího povrchu 5° < α ≤ 45°,

c) strmé střechy - se sklonem vnějšího povrchu 45° < α < 90°,

Obr. 1. 12: Ukázka střechy šikmých

Obr. 1. 13: Ukázka střechy strmé

1. 3. 4 Rozdělení střech podle konstrukčních systémů

a) krovy - dřevěné, železobetonové, ocelové, z kombinací materiálů,

b) vazníky - plnostěnné, příhradové; přímopásové, obloukové ocelové, železobetonové, z předpjatého betonu, dřevěné,

c) lomenice - vytvořené rovinnými deskami z různých materiálů,

d) skořepiny - vytvořené zakřivenými deskami z různých materiálů,

e) klenby - tvořené klenbovými oblouky různých tvarů a materiálů (cihly, železobeton, kámen),

f) prostorové příhradové konstrukce,

g) visuté (zavěšené) střechy - provádí se pro velká rozpětí. Konstrukčně se řeší jako membránové, lanové a kombinované,

h) pneumatické střechy - jejich hlavním nosným prvkem je vzduch nebo jiný plyn, popřípadě v kombinaci s jiným materiálem.

1. 3. 5 Rozdělení střech podle počtu střešních plášťů

a) jednoplášťové - střecha, která odděluje chráněné (vnitřní) prostředí jedním střešním pláštěm,

b) dvouplášťové - střecha, která odděluje chráněné (vnitřní) prostředí dvěma střešními plášti oddělenými od sebe vzduchovou vrstvou,

c) několikaplášťové - střecha, která odděluje chráněné (vnitřní) prostředí několika střešními plášti oddělenými od sebe vzduchovými vrstvami.

Obr. 1. 14: Schéma ploché střechy jednoplášťové

Obr. 1. 15: Schéma ploché střechy dvouplášťové

Obr. 1. 16: Schéma šikmé střechy dvouplášťové

Obr. 1. 17: Schéma ploché střechy několikaplášťové

1. 3. 6 Rozdělení střech z hlediska pochůznosti

a) nepochůzné - střechy, kde je umožněn přístup pouze pro kontrolu stavu konstrukce střechy a její nezbytnou údržbu. Případně pro kontrolu a obsluhu technologického zařízení umístěného na střeše.

b) provozní - střechy využívané pro účely dopravy, rekreace, umístění speciálního technologického vybavení, apod. Rozdělují se na pochůzné, pojížděné a zelené (vegetační).

Obr. 1. 18: Pohled na vegetační střechu zespodu

Obr. 1. 18: Pohled na vegetační střechu zespodu

samostatný úkol

1. Popište z čeho se skládá každá střecha.

2. Vysvětlete jaké požadavky jsou na střechy kladeny.

3. Vysvětlete jak rozdělujeme střechy.

SHRNUTÍ KAPITOLY

Po prostudování první kapitoly budete umět:

• 1. Z čeho se každá střecha skládá (obecně).
• 2. Jaké jsou na střechy kladeny požadavky.
• 3. Jak se střechy rozdělují z několika hledisek.