Pozemní stavitelství II. - cvičení »

RYCHLÝ NÁHLED DO PROBLEMATIKY KAPITOLY

• funkce schodišť
• názvy jednotlivých konstrukčních části
• rozdělení schodišť
• technické, typologické a rozměrové požadavky na schodiště
• návrh schodiště
• geometrické závislosti podesty a mezipodesty
• rozměry zábradlí
• Zakreslování, kótování schodiště ve stavebních výkresech

CÍLE KAPITOLY

Po úspěšném a aktivním absolvování této KAPITOLY

• Budete umět:
• základní rozdělení schodišť
• technické a rozměrové požadavky
• navrhnout schodiště, zábradlí a rampy
• získáte základní znalosti pro tvorbu výkresů schodiště

• Získáte:
• základní přehled a schopnost orientovat ve stavebních výkresech

• Budete schopni:
• orientovat se v problematice návrhu schodišť

ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU

Doporučuji důkladné prostudování této kapitoly, neboť informace v ní obsažené jsou nezbytně nutné pro další studium. Celkový doporučený čas k prostudování kapitoly je 240 minut.

KLÍČOVÁ SLOVA KAPITOLY

Schodiště, rampa, zábradlí, podesta, zrcadlo, stupeň, čelo stupně, podstupnice, rameno, schodnice, jalový stupeň, schodišťový prostor, vřetenová zeď, výstupní čára.

PRŮVODCE STUDIEM 2

Tato kapitola podává návod na řešení schodišťových konstrukcí a jejich zakreslování ve výkresech. Jsou vybrány pouze ty skutečnosti, které jsou náplní předmětu Pozemní stavitelství II. – cvičení.

Zájemci o podrobnější informace mohou použít v závěru uvedenou literaturu.

Znalosti získané v této kapitole si budete moci ověřit testem.

2.1 Základní funkce a požadavky

Schodiště je vertikální komunikací mezi různými výškovými úrovněmi. Podle umístění jsou schodiště buď uvnitř budovy – schodiště vnitřní, nebo jsou vně budovy a přímo s ní souvisejí – schodiště vnější, popřípadě jsou samostatné v terénu, kde překonávají výškové rozdíly – schodiště terénní.

2.1.1 Názvy jednotlivých konstrukčních části

• Schodiště – konstrukce sloužící k vertikálnímu komunikačnímu spojení, skládá se ze schodišťových ramen a z podest.
• Schodišťový prostor – komunikační prostor, vymezený schodištěm.
• Schodišťové rameno – konstrukce s nejméně třemi schodišťovými stupni, které spojuje dvě různé výškové úrovně. Nástupní rameno (obrázek 2-1:3), Výstupní rameno (obrázek 2-1:4).
• Schodnice – nosná konstrukce schodišťového ramene, která podporuje nebo do které jsou vetknuty schodišťové stupně.
• Schodišťová zeď (obrázek 2-1:6) – stěna ohraničující schodiště, u visutých schodišť tvoří nosnou konstrukci schodišťových ramen.
• Vřetenová zeď – nosná stěna, která podporuje nebo do níž jsou vetknuta přiléhající schodišťová ramena.
• Vřeteno – nosná konstrukce uprostřed schodišťového prostoru točitých schodišť, která podporuje nebo do níž jsou vetknuta schodišťová ramena.
• Schodišťové zrcadlo – volný prostor ohraničený schodišťovými rameny a podestami téhož schodiště.
• Hlavní odpočívadlo neboli podesta (obrázek 2-1:1) – plošná vodorovná konstrukce mezi schodišťovými rameny v úrovni podlaží.
• Vedlejší odpočívadlo neboli mezipodesta (obrázek 2-1:2) – plošná konstrukce mezi schodišťovými rameny. Součástí konstrukcí podest jsou nejen podestové desky, ale i podestové nosníky (obrázek 2-1:5), které podpírají konstrukce podest, popřípadě i schodišťová ramena.
• Schodišťový stupeň (schod) – prvek, sloužící ke stupňovitému překonávání dvou různých výškových úrovní.
• Stupnice – horní plocha schodišťového stupně, na kterou se našlapuje.
• Podstupnice – přední stěna stupně (deskové schodiště stupně jsou bez podstupnice)
• Čelo stupně – boční stěna stupně.
• Nástupní stupeň – první dolní stupeň ve schodišťovém rameni, na úrovni podesty.
• Výstupní stupeň – poslední horní stupeň ve schodišťovém rameni se stupnicí v úrovni horní podesty (může mít jinou šířku než ostatní stupně).
• Jalový stupeň – stupeň se stupnicí v úrovni dolní podesty, jímž se nepřekonává výškový rozdíl.
• Běžný stupeň – stupeň ve schodišťovém rameni mezi stupněm jalovým, popř nástupním a stupněm výstupním.
• Výstupní čára – myšlená čára schodiště, na níž mají všechny stupně téhož ramene stejnou šířku, u schodišť s přímými rameny leží v ose ramene, u schodišť se zakřivenými rameny tvoří křivku ležící ve vzdálenosti 300 až 400 mm (podle šířky ramene) od vnějšího okraje ramene.

Obrázek 2-1

2.1.2 Rozdělení schodišť

Podle umístění:

• vnitřní - umístěná uvnitř budovy, chráněná proti povětrnostním vlivům,
• vnější - umístěná vně budovy, nechráněná proti povětrnostním vlivům.

Podle použití:

• hlavní - sloužící jako základní vertikální pěší spojení v objektu,
• vedlejší (pomocné) – další schodiště z důvodu provozních, bezpečnostních,
• vyrovnávací - spojující různé úrovně téhož podlaží,
• vnější předložené - navazující na objekt,
• vnější terénní - umístěná samostatně v terénu.

Podle tvaru ramene:

• přímá - schodišťové stupně mají stálou šířku stupnice,
• zakřivená - mají kosé stupně, jsou méně bezpečná, ale zabírají menší prostor,
• smíšená - obsahují stupně rovné i kosé. Výstupní čára je složena z přímek a křivek.

Podle smyslu výstupu:

• přímá - výstupní čára je přímka,
• pravotočivá - výstupní čára se točí doprava,
• levotočivá - výstupní čára se točí doleva .

Podle počtu ramen:

• jednoramenné,
• dvouramenné - obě ramena musí mít stejný počet stupňů,
• víceramenné sdružené (větvené).

Podle konstrukčního uspořádání a způsobu podporování stupňů:

• schodiště s plně podporovanými stupni,
• schodiště s oboustranně podporovanými stupni,
• schodiště s jednostranně podporovanými stupni,
• schodiště se zavěšenými stupni.

Podle použitého stavebního materiálu rozeznáváme:

• schodiště kamenná,
• betonová (monolitická nebo montovaná z prefabrikovaných dílců),
• ocelová,
• dřevěná,
• kombinovaná z různých stavebních materiálů.

2.1.3 Technické a rozměrové požadavky na schodiště

Konstrukce ohraničující schodišťový prostor (včetně zastropení) musí být z nehořlavého materiálu, pokud příslušné projektové normy objektů nestanoví jinak. Schodišťový prostor musí být od půdního a sklepního prostoru oddělen. Schodišťový prostor musí mít větrání a má mít přímé denní osvětlení.

Podle sklonu schodišťových ramen rozeznáváme schodiště (obrázek 2-2 ):

1. rampové – sklon 10° až 20°
   • výšky stupňů 80 až 130 mm,
2. mírné – sklon 20° až 25°
   • výšky stupňů 130 – 150 mm,
3. běžné – sklon 25°až 35°
   • výšky stupňů 150 – 180 mm,
4. strmé – sklon 35° až 45°
   • výšky stupňů 180 až 200 mm,
5. žebříkové – sklon 45° až 58°
   • výšky stupňů 200 až 250 mm.

Obrázek 2-2
Rozdělení schodišť podle sklonu schodišťových ramen

Sklon schodišťového ramene je určen úhlem, který svírá schodišťové rameno s vodorovnou rovinou. Vzájemný vztah mezi výškou v mm a šířkou v mm schodišťového stupně je dán vzorcem:

2 v + š = 630 (mm)

kde 630 mm je průměrná délka lidského kroku.

V témže schodišťovém rameni nesmějí schodišťové stupně měnit svoje výšky ani šířky. Průřezové rozměry stupňů na výstupní čáře musí být stejné, nemají se měnit ani v jednotlivých podlažích téže budovy. Rozdílné výšky se vyrovnávají změnou počtu stupňů v ramenech.

V jednom rameni je maximální povolený počet stupňů 16, u pomocných schodišť, schodišť, schodišť v rodinných domcích a schodišť uvnitř bytů 18.

chodišťové stupně se v jednotlivých ramenech popisují a označují dle ( obrázek 2-3 ).

Obrázek 2-2
Popis stupňů ve schodišťovém rameni

Podle půdorysného tvaru jsou schodišťové stupně rozlišeny dle (obrázek 2 4).

Obrázek 2-4
Půdorysný tvar schodišťových stupňů

Průchodná šířka schodišťového ramene má být násobkem 550 mm, což je jednak minimální šířka potřebná pro průchod dospělého člověka a zároveň šířka únikového pruhu. Z toho vyplývá nejmenší možná průchodná šířka u schodiště (b p):

• pomocné schodiště 600 mm
• vedlejší schodiště 900 mm
• hlavní schodiště v rodinném domku 900 mm
• ostatní hlavní schodiště 1100 mm.

Šířky schodišťových ramen se dle druhu budovy a účelu schodiště navrhují podle předpisů, které jsou pro tyto druhy budov závazné. Pokud schodiště je součástí únikové cesty z objektu, pak je nutné šířky ramen a druh použitých konstrukcí dimenzovat.

Průchodná šířka podest a mezipodest se musí minimálně rovnat průchozí šířce ramen u mezipodesty. Podlažní podesty by měly být o 100 až 200 mm hlubší než je průchodná šířka přilehlých ramen.

Obrázek 2-5
Průchozí šířky podest a mezipodest

Obrázek 2-6
Průchozí šířka podest

Obrázek 2-7
Průchodná šířka podesty s dveřními otvory

Dveře otevíravé mimo prostor podesty, kromě schodišť v rodinných domcích a pomocných schodišť, mají mít vzdálenost vnitřní hrany zárubně od hrany nejbližšího schodišťového stupně alespoň 300 mm.

Obrázek 2-8
Vzdálenost vnitřní hrany zárubně a schodišťového stupně

Nejmenší dovolená podchodná výška h 1 v mm se určí v závislosti na sklonu schodišťového ramene podle vzorce:

h₁ = 1500 + (750/ cos α)

kde a je úhel sklonu schodišťového ramene.

Průchodná výška h 2 v mm se měří jako kolmá vzdálenost mezi výstupní čarou a konstrukcí nad výstupní čarou (podhledem), která se určí podle vzorce:

h₂ = 750 + 1500 cos α

kde a je úhel sklonu schodišťového ramene.

Průchodná výška nesmí být menší než 1900 mm kromě schodišť do podkroví, kde 1900 mm je hodnotou doporučenou (viz. obrázek 2.9.).

Povrch podest vnitřních schodišť musí být vodorovný beze sklonu v příčném i podélném směru. Povrchová úprava podest má být z materiálů stejných mechanických vlastností jako povrch stupňů. Povrch stupnice při okraji schodišťového stupně bývá skosen a stupnice je na okraji upravena povrchovou úpravou proti skluzu (karborundové pásky u kamenných obkladů).

Obrázek 2-9
Stanovení podchodné a průchozí výšky u schodišťového ramene

2.2 Návrh schodiště ve stěnovém systému

Schodiště je řešeno v administrativní budově jako dvojramenné o stejném počtu stupňů v rameni. Průchozí šířka byla stanovena jako minimální bp = 1200 mm.

2.2.1 Rozměrové určení schodišťového prostoru

Předpoklad je sudý počet stupňů v podlaží (dvojramenné schodiště):

• n = výška podlaží / navržená výška schodišťového stupně = 3150 / 150 = 21
• (21 je nutné upravit na sudé číslo = 20)
• výška stupně: v = 3150 / 20 = 157,5 (mm)
• počet stupňů v rameni: 10
• šířka stupně: 2 x v + š = 630
• 2 x 157,5 + š = 630
• š = 315 (mm)
• délka ramene: L = 9 x 315 = 2835 (mm)
• v rameni je vždy o 1 víc výšek než šířek)
• šířka ramene: bp = 1200 mm
• šířka podesty: bp min = 1200 + 100 = 1300 (mm)
• šířka mezipodesty: bp min = 1300 (mm)
• Schodišťový prostor:
• délka: D = 1200 + 2835 + 315 + 1300 = 5650 (mm)
• (315 … šířka stupně, o kterou je nutno minimálně schodišťový prostor prodloužit, aby mohly být desky či trámy u podesty a mezipodesty dobře vybedněny)
• šířka: Š = 1200 + 300 + 1200 = 2700 (mm)
• 300 … tloušťku zrcadla – navrhuji).

SAMOSTATNÝ ÚKOL 3

Navrhněte dvojramenné schodiště bytového domu (šířka a výška stupně, šířka a délka ramene, šířka podesty a mezipodesty, podchodná a průchozí výška). Konstrukční výška podlaží je 2,8 m. Velikost schodišťového prostoru je 5x3,6 m. Předpoklad je sudý počet stupňů v podlaží. Schématicky nakreslete a okótujte.

2.2.2 Návrh rozměrů konstrukčních prvků schodišť

Předpokládám schodiště bez podestových trámů. Desky D2 jsou vetknuty do desek D1.

tloušťka desky D1 : d1 = 2700 / 25 = 110 (mm)
tloušťka desky D2 : d2 = 2835 / 30 = 100 (mm)

Obrázek 2-10
Statické schéma schodišťě

Při vetknutí desky D2 do D1 je nutné zvětšit tloušťku desky D1 o 40 mm a zároveň tato zvětšená tloušťka desky D1 musí odpovídat předběžnému statickému návrhu.

Dle předchozího textu platí:

tloušťka D1 : 140 (mm)
tloušťka D2 : 100 (mm).

2.2.3 Geometrické závislosti datailů u podesty a mezipodesty

Početní řešení:

Pro geometrické závislosti vzdáleností lomů nástupních a výstupních ramen s podestami a umístění podestových trámů, platí následující empirické vztahy, které závisí na vzájemném posunu stupňů na výstupní čáře a jsou odvozeny z podobnosti trojúhelníků, tak jak je patrné z následujících obrázků.

Hrany nástupního a výstupního stupně jsou v jedné přímce a průsečnice schodišťových desek (podesty a ramen) jsou v jedné rovině, posunuty od hrany stupňů o š/2 (o brázek 2-11) .

Obrázek 2-11

Při návrhu minimální tloušťky podlahy na podestě se posunou hrany stupňů o celou šířku stupně (obrázek 2 12).

Obrázek 2-12

Je-li nižší tloušťka podlahy než na obr. 2.11, pak pokud dodržíme jednotnou průsečnici lomů podest a schodišťových ramen, jsou nástupní a výstupní stupně vzájemně posunuty (obrázek 2 13).

Obrázek 2-13

Na obrázku 2-14 je řešeno dvouramenné schodiště s pevně danou tloušťkou podlahové konstrukce na podestě. Není-li možné volit tloušťku schodišťových ramen t tak, aby průsečnice ramen s podestou byly totožné, pak průsečnice leží v rozdílné půdorysné poloze.

Obrázek 2-14

Pomocí lomených desek je možné řešit i schodiště trojramenné (obrázek 2 15).

Zvětšit obrázekObrázek 2-15
Vztahy při řešení trojramenného schodiště

Na obrázku 2-15 je řešeno trojramenné schodiště bez nosníku na podestě, aby nástupní a výstupní ramena byla stejná, je nutné volit stejné tloušťky podest. Při návrhu vycházíme z hlavní podesty s danou tloušťkou povrchové úpravy. Poloha výstupních a nástupních stupňů v jednotlivých ramenech je dána hodnotami uvedenými v obrázku 2-15. Ve vzorcích značí:

n - součet tlouštěk desky a podlahy na hlavní podestě.

V případě, že y 3 vyjde záporné číslo, je hrana výstupního stupně v podestě, a proto průsečnice šikmé desky se odsadí minimálně o hodnotu y 3 .

Pro dvojramenné i víceramenné schodiště platí, že podestové, či mezipodestové trámky umístěné do společného lomu vodorovných a šikmých desek mají obdélníkový průřez. Pro splnění této podmínky je nutno volit polohu podestového nosníku v průsečnici horních hran vodorovné a šikmé desky.

Pokud je trámek umístěn tak, že nemá obdélníkový průřez, je nutné zvětšit jeho výšku.

Tloušťka schodišťových ramen t (obrázku 2-11 až 2-15) závisí na povrchové úpravě stupňů, staticky nutné tloušťce a sklonu šikmé desky. Na obrázku 2-17 jsou doporučená řešení úprav šikmé desky. Tloušťku úprav lze zmenšit v případě přesného provedení práce a betonování schodišťových stupňů zároveň s deskou.

Zvětšit obrázekObrázek 2-16
podrobnosti řešení deskového schodiště s podestovým nosníkem

Zvětšit obrázekObrázek 2-17
Úpravy schodišťových ramen

Grafické řešení

Grafické řešení vychází z možnosti vynést detail podesty či mezipodesty v měřítku 1:1 či 1:2 a dodržení závislostí tak, jak jsou uvedeny v početním řešení. Při grafickém řešení je nutné dodržet postup vynášení dle následujícího textu! Tento postup vychází z dodržení statických rozměrů desek a trámků, tlouštěk podlah na podestách a z druhu povrchové úpravy stupňů. Při dodržení správného postupu a přesného rýsování lze neznámé hodnoty detailu odměřit.

Postup:

1. geometrický tvar stupňů ne výstupní čáře (nástupní a výstupní stupeň v našem případě je v jedné přímce)
2. určíme povrchovou úpravu stupňů (obrázku 2-15)
3. vyneseme šikmou desku D 2 v nástupním i výstupním rameni a společný průsečík desek je ve vzdálenosti š/2 od stupňů a společný průsečík desek je ve vzdálenosti š/2 od stupňů
4. vyneseme desku D 1 do společného průsečíku desek
5. odměříme tloušťku podesty (podlaha + D 1).

Při dodržení těchto závislostí vychází zpravidla veliká tloušťka podlahové konstrukce na podestě je vhodné ji ve skladbě vylehčit.

Při řešení jiného případu (obrázku 2-12) lze postupovat graficky tak, že je naopak závazná tloušťka podlahy na podestě a vzdálenost lomů desek, či posun stupňů na výstupní čáře lze odměřit přímo z detailu.

Tento grafický postup řešení detailu schodišť u podest má tu výhodu, že při správném postupu a dodržení závazných veličin lze detail,postupně upravovat dle estetických požadavků na schodišťový prostor. Stejným způsobem lez řešit geometrické závislosti u schodiště a podestovým trámkem.

Pokud je tento postup návrhu schodiště dodržen, lze přistoupit k vykreslení schodiště do řezu i půdorysu (obrázek 2-18) .

Obrázek 2-18
Úpravy schodišťových ramen

Výpočetní pomůcka pro návrh dvouramenného a trojramenného schodiště pomocí které si můžete ověřit správnost svých výpočtů.

• schodiste2.xls (dvouramenné schodiště),
• schodiste3.xls (trojramenného schodiště).

2.3 Rozměry zábradlí

Výška zábradlí (h2) se měří od hrany kteréhokoliv stupně daného ramene svisle k horní úrovni madla – obrázek 2 19a, tedy bez ohledu na to, zda jsou (krajní) zábradelní sloupky svislé anebo kolmé na sklon ramene – obrázek 2 19b.

Zvětšit obrázekObrázek 2-19
Výška zábradlí

Výška zábradlí (h 2) je ovlivněna hloubkou prostoru ( ∑ H), vůči kterému má ochrannou funkci fyzickou (pád do hloubky) i psychickou (pocit bezpečí) – obrázek 2-20 .

Má stejnou hodnotu pro vnitřní (obrázku 2-20 a) i vnější (obrázku 2-20 b) prostory.

Zvětšit obrázekObrázek 2-20
Výška zábradlí

Tabulka obsahuje vztah celkové hloubky prostoru pod zábradlím ( ∑ H) a potřebné výšky zábradlí (h z).

Je-li schodišťové zrcadlo podle obrázku 2‑21 široké pouze 200 mm a méně, může zůstat zábradlí vysoké 900 mm bez ohledu na ∑ H.

Obrázek 2-21
Šířka zábradelního zrcadla

Výplň zábradlí u schodišť, šikmých ramp, balkonů atd. může být plná (desková) nebo s mezerami (tyčová, sloupková, mřížová apod.). Největší přípustné mezery po obvodu nebo uvnitř zábradlí jsou stanoveny pro

• převážně kolmé členění (do odchylky 45° od svislice) podle obrázku 2-22 a, pro
• převážně vodorovné členění (odchylka větší 45° od svislice) podle obrázku 2-22 b.

U provozů s omezeným přístupem osob může být výplň s mezerami do 250 mm.

Zvětšit obrázekObrázek 2-22
Mezery ve výplni zábradlí

V budovách s bezpečným provozem dětí do 12 let se musí členit zábradlí podle obrázku 2-23a a 2-23b.

Zvětšit obrázekObrázek 2-23
Mezery zábradlí v dětských zařízeních

V těchto provozech se navrhuje i druhé – snížené madlo, viz. obrázek 2 24c. Jeho výška od podlahy (hm) je

Zvětšit obrázekObrázek 2-24
Úpravy zábradlí pro děti a staré lidi

Největší mezera mezi zábradlím kotveným v čele stupňů, je podle obrázku 2 24a, v dětských zařízeních podle obrázku 2-24b.

2.4 Zakreslování schodiště dle ČSN 01 3420

Schodiště a šikmé rampy se kreslí

1. v půdorysu (obrázek 2-25)
   1. místo průniku řezové roviny schodištěm, které překonává celou výšku podlaží – tenkou plnou čarou napříč schodišťovým ramenem
   2. viditelné hrany stupňů a obrysy schodišťových ramen pod řezovou rovinou – tenkou plnou čarou,
   3. viditelné obrysy schodišťových ramen nad řezovou rovinou – tenkou čerchovanou čarou,
   4. výstupní čára schodišťového ramene – tenkou plnou čarou,
2. ve svislém řezu (obrázek 2-26)
   1. ramena schodiště i podesty zobrazené v řezu – schematicky bez zakreslení stupňů a plocha konstrukce zobrazená v řezu se zpravidla vyčerní
   2. ramena schodiště, popř. i podesty zobrazené v pohledu – schematicky obrysem dvěma tenkými plnými čarami (bez zakreslení stupňů),
   3. zábradlí – schematicky obrysem tenkou plnou čarou.

Půdorys a svislý řez šikmou rampou se kreslí schematicky (příklad půdorysu je na obrázku 2- 27 a svislého řezu na obrázku 2-28).

Zvětšit obrázekObrázek 2-25 a 2-26

Zvětšit obrázekObrázek 2-27 a 2-28

Kreslení schodišť

Pro zobrazení půdorysu schodiště, které překonává celou výšku zobrazovaného podlaží, platí pro vedení myšlených rovin vodorovných řezů tyto zásady:

1. u jednoramenných a dvouramenných schodišť se řezová rovina vede přibližně ve 2/3 výšky zobrazovaného podlaží (řezová rovina přetíná výstupní rameno a mezipodlažní podesta se zobrazuje v pohledu shora)
2. u schodišť s více než dvěma rameny v zobrazovaném podlaží:
   1. kde se půdorysné průměty jednotlivých schodišťových ramen nekryjí, se řezová rovina má vést výstupním (posledním) ramenem a mezipodlažní podesty se zobrazují v pohledu shora,
   2. kde se průměty některých schodišťových ramen kryjí, se ramena mají zobrazit několika řezovými rovinami (kreslí se tolik půdorysů, aby každé rameno, včetně výstupního, bylo jednoznačně zobrazeno).

Zvětšit obrázekObrázek 2-29 a 2-30
Nemusí být řezová čára se zlomy. U zakřivených zlom vždy.

Půdorys schodiště, které nepřekonává celou výšku podlaží (např. vyrovnávací), se zobrazuje v pohledu shora (obrázek 2-29).

V půdorysu schodiště v prostoru zobrazovaného podlaží se kreslí:

1. místo průniku řezové roviny schodištěm, překonávajícím celou výšku podlaží – průsečnicí tenkou plnou čarou se zlomy (v jasných případech se mohou zlomy vynechat), přetínající schodišťové rameno pod úhlem 3° (obrázek 2-30a), u schodišť se zakřivenými rameny musí průsečnice (vždy zlomy) protínat hrany stupňů (obrázek 2-30b),
2. části konstrukce schodiště (schodišťová ramena) pod řezovou rovinou (v pohledu shora)
   1. hrany obrysu schodišťových ramen, obrysy viditelných schodnic, hrany stupňů, rozhraní mezi jalovými stupni a podlahou, schematické zobrazení zábradlí – tlustou plnou čarou, zábradlí na schodnicích podle obrázku 2-31a), zábradlí na stupních podle obrázku 2-31b) a zábradlí na čelech stupňů podle obrázku 2-31c),
   2. uložení stupňů (např. ve schodišťové zdi), zakryté hrany schodnic, podest apod. – tlustou čárkovanou čarou (obrázek 2-32),
3. viditelné části schodišťového ramene v nižším podlaží, vedoucího do zobrazovaného podlaží – podle zásad bodů b), s výjimkou zakrytých částí schodišťového ramene (neviditelných v pohledu shora) a uložení stupňů, které se v tomto případě nekreslí,
4. části konstrukce schodiště (schodišťového ramene) nad řezovou rovinou (obrázek 2-32 a 2-33)
   1. viditelné hrany obrysu schodišťového ramene, schodišťové podesty, schodnic a schodišťových stupňů (např. deskových) – tlustou čerchovanou čarou,
   2. zakryté hrany obrysu schodišťových stupňů – tlustou čerchovanou čarou se dvěma tečkami.

Zvětšit obrázekObrázek 2-31
(a – zábradlí na schodnicích, b – zábradlí na stupních, c – zábradlí na čelech stupňů)

Poznámka

Rozhraní mezi jalovými nebo výstupními stupni a podlahou, uložení stupňů a schodišťového zábradlí se v části schodišťového ramene nad řezovou rovinou nekreslí.

Výstupní čára schodišťového ramene se v půdorysu kreslí tenkou plnou čarou a označí se kroužkem na hraně prvního (nástupního) stupně a šipkou na hraně posledního (výstupního) stupně zobrazovaného ramene (obrázek 2-32 až 2-34). Při zobrazování schodiště, které vede jen do zobrazovaného podlaží, se kreslí jen polovina kroužku tehdy, shoduje-li se půdorysný průmět volné hrany podesty a hrany nástupního stupně pod touto podestou.

Zvětšit obrázekObrázek 2-32 a 2-33
(a – zábradlí na schodnicích, b – zábradlí na stupních, c – zábradlí na čelech stupňů)

Zvětšit obrázekObrázek 2-34

V půdorysu schodiště se kótují (příklad viz. obrázek 2-34):

1. délkovými kótami – rozměry všech konstrukcí schodiště (zobrazených v pohledu shora pod řezovou rovinou) např. délka a šířka schodišťového prostoru, podest, schodišťových ramen a zrcadel, šířka jalových a výstupních stupňů,
2. relativními výškovými kótami – úroveň podlah podest viditelných v pohledu shora,
3. součinem výšky x šířky (bxh) – rozměry stupňů (mimo jalových, které se neuvádějí) zápisem nad výstupní čarou (např. 167x290) jen tehdy, nejsou-li tyto rozměry uvedeny v jiném zobrazení.

Pro zobrazení svislého řezu schodištěm se řezová rovina vede tak, aby se objasnily výškové poměry schodiště, zejména podchodná a průchodná výška i tvar a rozměry stupňů.

Řezová rovina víceramenných schodišť s přímými rameny se má vést nástupním ramenem tak, aby ostatní ramena (výstupní, mezilehlá) byla zobrazena v pohledu.

Ve svislém řezu schodištěm se kreslí (příklad viz. obrázek 2-35):

1. obrysy konstrukcí zobrazených v řezu
2. rozhraní mezi konstrukcemi v ploše řezu (např. mezi schodišťovými stupni) nebo mezi materiály zobrazenými v řezu – tlustou plnou čarou
3. vnější obrysy a hrany konstrukcí zobrazených v pohledu (zpravidla ramena schodišť, vnější obrys zábradlí) – tlustou plnou čarou,
4. označení materiálů zobrazených v řezu – graficky (problematika je obsahem kurzu Pozemní stavitelství I).

Ve svislém řezu schodištěm se kótují (příklad viz. obrázek 2-35):

1. délkovými kótami – výškové rozměry konstrukcí schodiště, např. světlé výšky podlaží, poloha podest výšky překonané jednotlivými schodišťovými rameny,
2. relativními výškovými kótami – úrovně podlah všech podest, popř. dalších souvisících nosných konstrukcí.

Charakteristika každého schodišťového ramene se uvádí ve tvaru: počet výšek stupňů ve schodišťovém rameni x výška stupně x šířka stupně (nxhxb), např. 8x167x290, má-li výstupní (poslední) stupeň odlišnou šířku, uvádí se znaménkem +, např. 8x167x290+167x240 (jalové stupně se neuvádějí).

Zvětšit obrázekObrázek 2-35

Jednotlivé stupně (jejich výšky) celého schodiště v objektu se průběžně číslují od prvního nástupního stupně v rameni v nejnižším podlaží až do posledního výstupního stupně ramene v nejvyšším podlaží (jalové stupně se nečíslují).

V půdorysu schodiště se číslují jen stupně náležející do zobrazovaného podlaží. Ve svislém řezu schodištěm se stupně číslují průběžně v rámci celé výšky schodišťového prostoru. Příslušné pořadové číslo se píše v půdorysu i ve svislém řezu k hraně prvního (nástupního) stupně a k hraně posledního (výstupního) stupně v každém rameni.

Obrázek 2-36

Rampa se zobrazuje, kreslí a kótuje i ve svislém řezu podle obdobných zásad jako schodiště. Velikost sklonu rampy udaných poměrem 1:X (např. 1:5), nebo v procentech, popř. v úhlových stupních (značky jednotek se vždy připisují). Velikost sklonu v půdorysu se označí nad výstupní čarou a v řezech za značkou tvaru trojúhelníku (značky se orientují ve směru spádu). Příklad zobrazení a zakreslení půdorysu jednoramenné rampy je na obrázku 2-36.

SAMOSTATNÝ ÚKOL 4

Nakreslete a okótujte v měřítku 1:50 výřez půdorysu a řezu s dvojramenným vnitřním schodištěm.

TEST 2

1. Jak se vede myšlená plocha svislého řezu u víceramenných schodišť:

1. nástupním ramenem tak, aby ostatní ramena byla zobrazena v pohledu,
2. výstupním ramenem tak, aby ostatní ramena byla zobrazena v pohledu,
3. svislý řez se vede vždy mimo schodišťový prostor.

2. Které hrany schodišťových stupňů se kreslí v půdorysech čerchovanou čarou se dvěma tečkami:

1. části konstrukce schodiště pod vodorovnou řezovou rovinou,
2. části konstrukce schodiště nad vodorovnou řezovou rovinou,
3. žádné.

3. Jak se kreslí v půdorysu zábradlí připevněné na stupních:

1. tlustou plnou čárou přes schodišťové stupně,
2. tlustou čerchovanou čarou se dvěma tečkami přes schodišťové stupně,
3. tlustou plnou čárou mimo schodišťové stupně v části zrcadla.

4. Co je výstupní čára:

1. kreslí se tenkou plnou čárou, začíná na hraně prvního (nástupního) stupně kroužkem a šipkou na hraně posledního (výstupního) stupně zobrazovaného ramene,
2. kreslí se tlustou plnou čárou, začíná na hraně prvního (nástupního) stupně kroužkem a šipkou na hraně posledního (výstupního) stupně zobrazovaného ramene,
3. kreslí se tenkou plnou čárou, začíná na hraně posledního (výstupního) stupně kroužkem a šipkou na hraně prvního (nástupního) stupně zobrazovaného ramene,

5. Vzájemný vztah mezi výškou v mm a šířkou v mm schodišťového stupně je dán vzorcem:

1. 2 v + š = 630,
2. 2 š + v = 630,
3. 2 v + š = 330.

6. Průchodná šířka mezipodest:

1. musí být vždy minimálně 600 mm,
2. musí být minimálně 2x větší než průchozí šířka ramen,
3. se musí minimálně rovnat průchozí šířce ramen.

7. Schodišťové zrcadlo je:

1. volný prostor ohraničený schodišťovými rameny a podestami téhož schodiště,
2. plošná vodorovná konstrukce mezi schodišťovými rameny v úrovni podlaží,
3. nosná konstrukce uprostřed schodišťového prostoru točitých schodišť, která podporuje nebo do níž jsou vetknuta schodišťová ramena.

8. Nejmenší dovolená podchodná výška se určí v závislosti na sklonu schodišťového ramene podle vzorce:

1. h = 750 + (1500 / cos α),
2. h = 750 + 1500 cos α),
3. h = 1500 + (750 / cos α).