Pozemní stavitelství II. - cvičení »

RYCHLÝ NÁHLED DO PROBLEMATIKY KAPITOLY

• základní funkce a požadavky
• skladba podlahy
• zásady konstrukčního návrhu
• zakreslování podlah

CÍLE KAPITOLY

Po úspěšném a aktivním absolvování této KAPITOLY

• Budete umět:
• získáte všeobecné znalosti o funkci a skladeb podlah
• zakreslování, kótování podlah ve stavebních výkresech

• Získáte:
• základní přehled a schopnost orientovat ve stavebních výkresech

• Budete schopni:
• orientovat se v jednotlivých typech a úpravách podlah

ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU

Doporučuji důkladné prostudování této kapitoly, neboť informace v ní obsažené jsou nezbytně nutné pro další studium.

Celkový doporučený čas k prostudování kapitoly je 120 minut.

KLÍČOVÁ SLOVA KAPITOLY

Skladba, plovoucí, tuhé, dvojité podlahy, podkladní, vyrovnávací, izolační, roznášecí, nášlapné vrstvy.

PRŮVODCE STUDIEM 4

Tato kapitola podává návod na řešení podlahových konstrukcí a jejich zakreslování ve výkresech. Jsou vybrány pouze ty skutečnosti, které jsou náplní předmětu Pozemní stavitelství II. – cvičení.

Zájemci o podrobnější informace mohou použít v závěru uvedenou literaturu.

Znalosti získané v této kapitole si budete moci ověřit testem.

4.1 Základní funkce a požadavky

Podlaha je konstrukce, spočívající na horní části stropu nebo na jiném podkladu a může být jednovrstvá nebo vícevrstvá. Za součásti podlahy je také nutné považovat dilatační a jiné spáry v podlaze, ale i konstrukční návaznost podlah na dělící konstrukce. U podlah na stropních konstrukcích se posuzuje vzduchová a kročejová neprůzvučnost. U podlah bez ohledu, na jakém podkladu spočívají se dále posuzují tepelně technické vlastnosti, hydroizolační vlastnosti, průhyb, odolnost proti nárazu, odolnost proti soustředěnému zatížení, odolnost proti vodě a vlhkosti, součinitel odrazu světla, čistitelnost, obrusnost, nasákavost, mrazuvzdornost, odolnost proti ohni, odolnost proti chemickým vlivům, pružnost aj.

Mechanická odolnost

Přes konstrukci podlahy se přenáší užitné zatížení na nosnou část konstrukce. Musí vzdorovat mechanickým zatížením bez ztráty funkčnosti. Zkoušena je pevnost v tlaku, která je hodnocena u nášlapných vrstev. Pro jednotlivé typy podlah jsou stanoveny minimální hodnoty. Pevnost v tahu je rozhodující zvláště pro podlahové povlaky a jejich spojení s podkladem. Odolnost proti nárazu je požadována podle stanoveného provozu u dlažeb a mazanin. Odolnost proti soustředěnému zatížení se zjišťuje u pružných podlahovin. Jedná se o trvalou deformaci povrchu podlahy. Tvrdost povrchu je odpor proti vniknutí tělesa z jiného materiálu. Vyžaduje se u tvrdých a nepružných podlahovin. Odolnost proti obrusu je schopnost vrchní vrstvy podlahy odolávat zatížení provozem. Měří se úbytek tloušťky. Pružnost je podstatná hlavně při provozování sportovní činnosti. Pružnost podlahy musí být rovnoměrná po cele ploše.

Tepelně technické požadavky

Tepelně technické vlastnosti zahrnují tepelný odpor podlahy, tepelnou jímavost a také odolnost proti působení vysokých teplot. Dostatečný tepelný odpor je vyžadován především u podlah stropů oddělujících prostory s různým teplotním režimem. Jedná se především o stropy nad průjezdy apod. Teplota vnitřního povrchu podlahy musí ve všech vnitřních vytápěných prostorách převyšovat hodnotu teploty rosného bodu o požadovanou bezpečnostní přirážku. Tepelná jímavost je důležitá v místnostech s trvalým pobytem lidí. Tepelná jímavost podlahových konstrukcí se stanovuje pro zimní období a je měřena jako pokles teploty chodidla po 10 minutách kontaktu s podlahou o počáteční teplotě 17 °C. Pro různý účel místností jsou normou určené maximální přípustné hodnoty poklesu dotykové teploty. Nepřísnější požadavky musí splňovat místnosti, ve kterých je předpokládaná chůze bosýma nohama a dlouhodobější pobyt dětí.

Akustické požadavky

Akustické vlastnosti podlah je nutné posuzovat v souvislosti s konstrukcí stropu, na kterém je podlaha uložena. Vzduchová neprůzvučnost je v první řadě závislá na celkové hmotnosti souvrství stropu a podlahy a je to schopnost konstrukce zamezit šíření hluku vzduchem. Zlepšení lze dosáhnout zvýšením plošné hmotnosti celého stropu těžkou plovoucí podlahou. Kročejová neprůzvučnost je závislá na separování pochůzné vrstvy od konstrukce podlahy pružnou podložkou nebo vytvořením pružné pochůzné vrstvy podlahy. Vyjadřuje schopnost konstrukce tlumit hluk šířící se její hmotou. Zlepšení lze dosáhnout oddělením nášlapné vrstvy od podkladu zvukoizolační podložkou.

Odolnost proti vlhkosti

Odolnost proti vlhkosti je vyžadována v koupelnách, prádelnách, umývárnách a jiných vlhkých provozech. Zajišťuje se nášlapnou vrstvou a vodotěsnou izolací. Proti pronikání par do podlahy z nižšího podlaží (nad místnostmi s vysokou relativní vlhkostí vzduchu) se podlaha chrání parotěsnou zábranou. Vlhkost je limitována hodnota přípustné nasákavosti vyjádřená v % objemové hmotnosti.

Odolnost proti mrazu

Odolnost proti mrazu se vyžaduje u podlah vystavených buď stálému nebo střídavému působení teplot pod bodem mrazu (například na balkonech, na terasách, v průjezdech).

Optické vlastnosti

Povrchová vrstva podlahy má značný vliv na rozložení jasu a světelného toku i na velikost odražené složky osvětlení vnitřních prostor.

Bezpečnost provozu

Požadavky na bezpečnost se týkají především skluznosti podlah, která stoupá s vlivem provozní vlhkosti.

Požární bezpečnost

V chráněných únikových cestách je omezen přípustný index šíření plamene po povrchu nášlapné vrstvy hodnotou 100 mm.min-1.

Hygienická nezávaznost

Pro konstrukci podlahy musí být používány hygienicky nezávadné materiály, které neuvolňují do prostoru škodlivé látky, odolné proti houbám, plísním apod.

Odolnost proti chemikáliím

Požaduje se ve speciálních provozech jako jsou například chemické laboratoře a zajišťuje se především nášlapnou vrstvou.

Estetické požadavky

Estetické požadavky se týkají materiálu, barvy a provedení nášlapné vrstvy. Povrch podlah má být rovný. Maximální přípustná nerovnost je 1,0 – 10 mm/2 m délky podle typu podlahy.

4.2 Zásady konstrukčního návrhu

Podlahy jsou konstruovány jako kontaktní, ve kterých jsou jednotlivé vrstvy ve vzájemném plnoplošném spojení, a nekontaktní, které obsahují vzduchovou mezeru.

Obrázek 4-1
Obecná skladba podlahy
Zvětšit obrázek

Základními vrstvami podlah jsou:

• nášlapná vrstva - musí mít určité vlastnosti podle daného provozu, který se na podlaze odehrává. Je to užitková vrstva, která tvoří vlastní povrch podlahy. Do této vrstvy patří i spojovací materiál (lepidlo, tmel, malta apod.), kterou se nášlapná vrstva připevňuje buď na vyrovnávací, izolační vrstvy nebo přímo na podklad. Podle technologie provádění nášlapné vrstvy se podlahy dělí na podlahy skládané (dřevěné, dlažby) a na podlahy celistvé (mazaniny, povlaky).
• roznášecí vrstva - leží zpravidla pod nášlapnou vrstvou a roznáší bodové zatížení z nášlapné vrstvy do větší plochy na měkkou podložku, tvořenou akustickou nebo tepelnou izolací. Roznášecí vrstvy se provádějí ve formě násypů, mazanin nebo prefabrikovaných desek. Násypy se provádějí z písku nebo jiných sypkých hmot. Materiál musí být suchý a dostatečně zhutněný. Násypy mohou plnit i funkci tepelné nebo zvukové izolace. Mazaniny se provádějí z prostého betonu, z lehčeného betonu nebo z xylolitu. Nejčastěji se provádějí betonové mazaniny tloušťky 35 mm, které musí být z důvodu tepelné roztažnosti dilatovány cca 3x3 m. V případě nebezpečí zdeformování tepelné nebo zvukové izolace uložené pod betonovou mazaninou se musí vyztužit drátěnou sítí. Prefabrikované desky musí tvořit dostatečně rovnou plochu. Případné nerovnosti se vyrovnávají potěrem z rychle tuhnoucích hmot.
• izolační vrstva - odděluje konstrukci podlahy od ostatních stavebních konstrukcí. Izolační vrstvy se dělí podle své funkce na izolace zvukové, tepelné a izolace proti vodě a vlhkosti. Izolace zvukové se provádějí z pružných nebo z polopružných hmot, kladených obvykle na tenkou vrstvu z prosáté škváry nebo písku. Jako zvukově izolační materiály se používají desky a rohože ze skelných vláken, desky z čedičových vláken, dřevovláknité desky, dřevocementové desky, desky korkové, měkký pěnový polyuretan (Molitan) aj. Izolace tepelné se provádějí obdobně jako izolace zvukové. Materiály používané pro tepelně izolační vrstvy jsou například pěnový polystyrén apod. Izolace proti vodě a vlhkosti se používají u podlah místností s mokrým provozem a u podlah kladených na terén nebo násyp. Provádějí se obvykle ze zivičné izolace z asfaltových izolačních pásů kladených na betonový podklad.

4.2.1 Plovoucí podlahy

Plovoucí podlaha je charakteristická tím, že nášlapná vrstva spolu s roznášecí vrstvou spočívají na pružné podložce a touto podložkou jsou odděleny i od konstrukcí, tvořících obvod podlahy (od stěn, prahů dveří apod.). Pokud je nášlapná vrstva podlahy pružná, není třeba, aby byla od obvodu podlahy oddělena. Pokud je nášlapná vrstva podlahy tuhá, (dlažby, mazaniny apod.), slouží oddělení této vrstvy od obvodu podlahy současně jako dilatační spára. Nášlapná vrstva spolu s roznášecí vrstvou tvoří samostatnou desku, která je pružně uložena na podkladu.

Těžká plovoucí podlaha se navrhuje tak, aby její roznášecí a nášlapná vrstva měla velkou plošnou hmotnost (nad 75 kg/m2), aby zlepšila vzduchovou i kročejovou neprůzvučnost stropu jako celku. Roznášecí vrstvu tvoří betonová mazanina tloušťky větší, než 400 mm nebo betonová vrstva s ocelovou sítí tloušťky 30 - 40 mm. Měkká pružná zvukoizolační vrstva se musí zpravidla chránit proti vlhkosti při ukládání betonové mazaniny, nejlépe vrstvou nepískované lepenky nebo folií. Typický příklad těžké plovoucí podlahy je uveden na obrázku 4-2.

Lehká plovoucí podlaha (obrázek 4-3) používá nášlapné i roznášecí vrstvy s malou plošnou hmotností (do 15 kg/m2). Pro splnění požadavků na vzduchovou neprůzvučnost ji lze použít pouze na těžkou stropní konstrukci (nad 350 kg/m2) nebo na stropní konstrukci, kde akustickou funkci plní podhled. Lehká plovoucí podlaha je charakteristická tím, že roznášecí vrstva je současně vrstvou nášlapnou a je uložena na polotuhé zvukoizolační podložce. Tento typ podlahy umožňuje provádění suchým procesem. bez použití roznášecích vrstev ve formě betonových mazanin. Pro roznášecí vrstvy je možné použít deskové materiály derivátů dřeva.

Obrázek 4-2
Těžká plovoucí podlaha – nášlapná vrstva: 1 – keramická dlažba, 2 – cementová malta, 3 – keramický sokl, roznášecí vrstva: 4 – cementový potěr se sítí, zvukoizolační podložka: 5 – rohož z minerálních vláken, 6 – ochrana zvukové izolace (lepenka)

Obrázek 4-3
Lehká plovoucí podlaha – nášlapná vrstva: 1 – dřevěné vlysy, 2 – lepidlo, 3 – dřevěná ukončovací lišta, roznášecí vrstva: 4 – dřevotřísková deska, zvukoizolační podložka: 5 – rohož z minerálních vláken

4.2.2 Tuhé podlahy

Tak zvané tuhé podlahy (obrázek 4-5) jsou konstrukce, které ve skladbě neobsahují pružnou vložku, která tlumí kročejový hluk. Používají se v místnostech, kde není třeba chránit okolní prostory proti tomuto druhu hluku. Výhodou tuhé podlahy je její vysoká pevnost, přičemž je možné dodržet její menší tloušťku (do 20mm). Tepelně technickou schopnost konstrukce se musí řešit tepelně izolačním podhledem.

Obrázek 4-4
Tuhá podlaha – nášlapná vrstva: 1 – keramická dlažba, 2 – tmel, 3 - keramický obklad, roznášecí vrstva: 4 – cementový potěr se sítí, 5 – hydroizolace

Obrázek 4-5
Nulová podlaha - nášlapná vrstva: 1 – PVC povlak, 2 – textilní podložka, 3 – samonivelační vyrovnávací stěrka, 4 – PVC lišta

4.2.3 Dvojité podlahy

Dvojité podlahy se skládají ze dvou odlišných vrstev, kde je pochůzná vrstva spolu s roznášecí vrstvou umístěna na roštových nebo bodových podpěrách, kterými je přenášeno zatížení do vodorovné konstrukce nebo jiného podkladu. Nášlapná vrstva je oddělena od podkladu vzduchovou dutinou, která slouží k vedení rozvodů TZB, k odvětrání vlhkosti nebo radonu. Dvojité podlahy jsou také navrhované pro dosažení pružnosti podlahy ve sportovních stavbách (obrázek 4-6). Nášlapná vrstva spočívá na deskách ze sádrokartonu nebo aglomerovaného dřeva, které jsou podporovány systémem latí ukládaných v jednom nebo ve dvou směrech. Lze také pro dvojitou podlahu použít systém rektifikovatelných stojek (obrázek 4-7).

Obrázek 4-6
Dvojitá dřevěná podlaha jednoduchá palubovka: 1 – pružná podložka, 2 – roznášecí lať, 3 - palubky

4.2.4 Nulové podlahy

Tak zvaná nulová podlaha je tvořena z tenké tuhé nášlapné vrstvy (PVC, linoleum apod.), která je podložena měkkou tlumící vrstvou z pěnové pryže, plsti, textilu apod. tloušťky 2 až 4 mm. Zvukoizolační vlastnost je tím vyšší, čím vyšší je tvrdost nášlapné vrstvy a čím je tlumící vrstva měkčí. Když nášlapnou vrstvu tvoří měkký materiál jako je koberec s měkkým a dlouhým vlasem, tlumí tato podlaha sice kročejový hluk, ale má minimální vliv na zvukovou neprůzvučnost vodorovné konstrukce. Nulová podlaha se používala hlavně v panelové výstavbě. Skládala se z cementového potěru tloušťky 30 mm, který tvoří rovný podklad pro pokládaný kobercový povlak nebo povlak na bázi PVC, gumy, linolea apod. (obrázek 4-5). Nulová podlaha může být použita pouze na stropní konstrukci, která odděluje dva prostory, vytápěné na stejnou teplotu.

4.3 Druhy podlah

4.3.1 Dřevěné podlahy

Dřevěné podlahy jsou teplé, pružné a estetické. Jejich nevýhodou je objemová nestálost, která může být příčinou rozšíření styčných spár. Dřevěné podlahy jsou vhodné pro suché provozy, pro společenské a obytné místnosti. Podle prvků, ze kterých se dřevěné podlahy skládají, rozeznáváme podlahy palubové, vlysové, parketové a panelové.

Palubová podlaha - se v současné době používá jenom ojediněle. Provádí se z prken z měkkého dřeva o šířce 100 až 150 mm, o tloušťce 22 mm, které se spojují na péro a drážku. Palubová podlaha se přibíjí na dřevěné podkladní polštáře, osazované ve vzdálenosti 900 až 1000 mm.

Vlysová podlaha - je nejrozšířenějším druhem dřevěných podlah. Vlysy se vyrábějí z buku, dubu nebo jasanu a mají šířku 30 až 80 mm, délku 200 až 400 mm a tloušťku 16 až 22 mm. Spojují se po celém svém obvodu na péro a drážku a skládají se obvykle do rybinovitého vzoru. Vlysová podlaha se může přibíjet v drážkách k podkladovým deskám ze dřeva nebo na bázi dřeva. Ty mohou plnit současně funkci zvukově nebo tepelně izolační. Vlysová podlaha se klade zpravidla na betonový podklad, opatřený asfaltovým penetračním lakem, na který se lepí asfaltovým tmelem.

Parketová podlaha - se skládá z tabulí o rozměrech 300 x 300 mm až 600 x 600 mm, o tloušťce 9 až 22 mm, spojovaných na péro a drážku.Parkety jsou takové prefabrikáty složené z menších dřevěných prvků. Parketové tabule mohou být sestaveny z vlysů, z malých lamel nalepených na síťovinu (mozajkové parkety). Parketové podlahové dílce se lepí na betonový podklad do tmelů.

Panelová podlaha - se skládá z velkoplošných dílců, které mají rozměr až 3 m. Panely se skládají z nášlapné vrstvy, která je vlysová nebo dýhovaná. Nosnou vrstvu tvoří laťovka nebo dřevěné aglomerované desky (dřevotřískové, cementoštěpkové desky). Mohou být opatřeny i zvukově izolační vrstvou z minerálních vláken.

Lignocelulózové nášlapné vrstvy (na bázi dřeva) - patří mezi tradiční podlahoviny. Vzhled přírodního dřeva je výrazným interiérovým prvkem, tyto podlahy vykazují nízkou odnímatelnost tepla. Povrch je nutné upravovat napouštěcími pastami nebo laky. Všechny podlahoviny na bázi dřeva jsou citlivé na vlhkost.

Lamelové podlahy - jsou vytvářeny z jednotlivých prvků tvaru lamel o šířce cca 150 mm a délce 1- 2 m. Lamely jsou složené obvykle ze tří vrstev, dvou dýh z nichž vrchní je tvrdá, se středním jádrem z pilinových desek. Spojují se na pero a drážku, lepí se k deskovému podkladu lepidlem nebo tmelem.

Obrázek 4-8
Dřevěná prkenná podlaha – příklad skladby - dvě vrstvy prken, násyp, polštář, záklop, stropní trám, podhled

Obrázek 4-9
Dřevěná vlysová podlaha – příklad skladby - dřevěné vlysy, asfaltové lepidlo, cementový potěr se sítí

Obrázek 4-10
Lamelová podlaha – příklad skladby - dřevěné lamely, kročejové izolace (Mirelon), dřevotřísková deska, pískové lože

Obrázek 4-11
Desková podlaha – příklad skladby - povrchově lakovaná dřevoštěpková deska, 2x dřevoštěpkové desky podkladní, rohož z minerálních vláken

4.3.2 Dlažby

Dlažby se skládají z dlaždic nebo kostek kladených do malty, tmele nebo do písku a vzájemně spojených ve spárách. Když je dlažba kladena na stropní konstrukci, u které se předpokládá dodatečné dotvarování, musí být vyrovnávací vrstva oddělena od stropní konstrukce dilatační vrstvou z prosátého písku, z izolačních desek, z lepenky, která zabrání přímému přenášení pohybu nosné konstrukce do podlahy. Podlahy z dlaždic nejsou samy o sobě vodotěsné. Jsou-li použity v mokrém provozu, musí být izolovány vodotěsnou vrstvou. Použití dlažeb je vhodné v interiéru, v místech s vysokým stupněm průchodnosti, s provozem s velkým znečištěním, mechanického namáhání a odolnosti vůči chemickým vlivům. Podle druhu dlaždic rozeznáváme dlažby keramické, betonové, teracové, čedičové, xylolitové a dlažby z přírodního kamene.

Keramické dlažby - jsou oblíbené pro možnost nejrůznějšího barevného a tvarového řešení i uspořádání spár. Po jejich uložení a zatuhnutí malty nebo tmelu se spáry vyplňují cementovou kaší nebo spárovací hmotou v požadované barevnosti. Jsou vhodné do mokrých a vlhkých provozů, rovněž čištění je prováděno vodou, proto nejvhodnějším zakončením u stěn a příček je keramický sokl. Jejich běžné rozměry jsou 100 x 100 x 8 mm nebo 150 x 150 x 12 mm, povrch může být hladký nebo zdrsněný. Jemnozrné keramické dlaždice menších formátů jsou používány jako mozaikové dlažby.

Betonové dlažby - se používají v průmyslových objektech ve skladech, výrobních halách a také jako dlažba venkovní. Dlaždice mají rozměry 150 x 150 x 20 mm až 500 x 500 x 70 mm. V interiérech se kladou do cementové malty a ve vnějším prostředí do pískového lože.

Teracové dlažby - se používají v průmyslových objektech, ve skladech a na chodbách. Teracové dlaždice jsou dvouvrstvé, kde spodní vrstva je betonová a nášlapná vrstva je z teracové směsi. Vyrábějí se v rozměrech od 200 x 200 x 25 mm až 400 x 400 x 50 mm. Kladou se do lože z cementové malty.

Dlažby z přírodního kamene - se provádí buď z kamenných desek nebo z kamenných kostek. Kamenné desky se používají v reprezentačních interiérech. Vyrábějí se z mramoru, žuly apod. Kladou se maltového lože na betonový podklad. Dlažby z přírodního kamene jsou drahé a těžce opracovatelné. Proto se často nahrazují mozaikovými dlaždicemi, vytvořenými z úlomků kamenných různobarevných desek spojených barevnou cementovou směsí (tzv. benátská dlažba). Dlažba z kamenných kostek se v interiéru provádí pouze v průmyslových halách s těžkým provozem. Používají se žulové kostky kladené do pískového lože.

Čedičová dlažba - se používá v provozech, ve kterých se vyžaduje velká odolnost proti obrusu nebo v provozech, kde je podlaha vystavena účinkům chemických látek (louhu a kyselin). Dlaždice se vyrábějí z taveného čediče o rozměrech 200 x 200 x 20 mm.

Xylolitová dlažba - je poloteplá podlahovina, která se uplatňuje v bytové a občanské výstavbě. Dlaždice mají rozměry od 200 x 200 x 15 mm a kladou se do cementové malty.

Obrázek 4-12
Kamenná dlažba – příklad skladby - kamenná dlaždice, cementová malta, podkladní betonová mazanina

Obrázek 4-13
Keramická dlažba – příklad skladby - keramická dlaždice, malta nebo tmel

4.3.3 Mazaniny

Mazaniny jsou bezesparé monoltické vrstvy prováděné přímo na místě. Používáme jako betonové mazaniny s potěry, teracové mazaniny, xylolitové mazaniny a asfaltové mazaniny.

Betonové mazaniny a cementové potěry - mohou tvořit nášlapnou vrstvu v podružných místnostech jako jsou sklady, kotelny apod. Jejich povrch se stírá ocelových hladítkem. V těžkých provozech, jako jsou například garáže, sklady nebo průmyslové výrobny, je možné využít vhodných vlastností drátkobetonu, tedy betonové mazaniny vyztužené kovovými vlákny o různých tloušťkách a velikostech. Betonová mazanina s cementovým potěrem o tloušťce 10 až 30 mm se vyhlazuje ocelovým hladítkem a má dobrou odolnost proti abrazi.

Xylolitové mazaniny - je poloteplá podlahovina, používaná v obytných provozech a občanských budovách. Xylolit se vyrábí z rozemletého kysličníku hořečnatého (magnezit), z jemnozrné organické výplně (dřevěné piliny) a z roztoku chloridu hořečnatého. Podlaha se provádí jako jednovrstvá mazanina o tloušťce 15 až 25 mm uložená na podklad z betonu. Xylolitové podlahy se dilatují v max. plochách 30 m2. Musí být chráněny před vlhkostí. Mazanina se používá také jako podklad pro ostatní podlahoviny (povlakové podlahy).

Obrázek 4-14
Teracová mazanina – příklad skladby - lité teraco, samonivelační vyrovnávací stěrka

4.3.4 Povlakové podlahy

Povlaky jsou tenké nášlapné vrstvy z podlahových krytin nebo lité vrstvy z plastických hmot. Podlahové krytiny z linolea, z pryže, PVC, z textilií a kladou se rovnou na podkladní vrstvu na sucho nebo se lepí. Lité podlahoviny se nanášejí jako tenké vrstvy, které se roztírají stěrkou (tzv. stěrkové podlahy). Podkladem povlakových podlah může být betonová nebo xylolitová mazanina nebo desky z aglomerovaného dřeva.

Textilní povlaky - z různých typů kobercových materiálů vykazují nízkou odnímatelnost tepla, zlepšují kročeovou neprůzvučnost stropu, výrazně esteticky dotvářejí interiér, ale jsou náročné na údržbu a čištění. Mohou být zdrojem alergenů. Aplikují se lepením přímo nebo přes pružnou tenkou podložku, lze je nanášet i na sucho přibitím či vypnutím podokrajové lišty, což umožní snadnou výměnu. Spoje lze realizovat oboustranně lepící páskou. Používají se převážně pro bydlení trvalé i dočasné, ale také v občanských budovách, kde lze využít materiálu pro těžký provoz.

Plastové, pryžové a korkové povlaky - mají hladký a celistvý povrch. Pokládají se lepením podobně jako kobercové povlaky, některé typy jsou opatřené z výrobny tenkou textilní podložkou na spodní straně. Spojují se na sraz nebo svařením šňůrou ze stejného materiálu (v případě PVC), takže je vytvořená jednotlivá povrchová vrstva.

Linoleové povlaky - jsou hygienické, snadno čistitelné. Linoleová hmota (směs oleje, pryskyřice, korkové a dřevěné moučky) nanesená na jutové tkanivo, vytváří povlak o tloušťce 2 až 3 mm, který se k podkladu lepí. Tyto podklady se využívají v obytných budovách, ve zdravotnických zařízeních apod.

Povlaky pro sportovní účely - Pro sportovní účely jsou používány speciální podlahové povlaky nejčastěji na bázi vinylu, polyuretanu nebo PVC na polyuretanové podložce nebo ve formě kobercového povlaku, jehož smyčky jsou v některých případech vyplněny pryžovým granulátem.

Obrázek 4-15
Kobercový povlak – příklad skladby - koberec, podložka, 2x cementoštěpková deska, zvukoizolační podložka

Obrázek 4-16
Povlaky pro sportovní účely – příklad skladby - kobercový povlak: vpichovaný koberec, pryžový granulát, lepidlo

Zvětšit obrázekObrázek 4-17
Povlaky pro sportovní účely – příklad skladby - štěpková podlaha: protiskluzný lak, samonivelační stěrka, elastická podložka, lepidlo

4.3.5 Skladby podlah

Zvětšit obrázekObrázek 4-18
Příklady skladby podlah - a) podlahy dřevěné, b) dlažby, c) mazaniny, d) povlakové podlahy, e) povlakové podlahy nulové

4.4 Zakreslování podlah dle ČSN 01 3420

V půdorysu podlaží se u konstrukcí podlah kresli:

1. změna úrovně podlahy (obrázek 4-19), dilatační spáry v podlaze i v konstrukci stropu viditelné v pohledu shora (obrázek 4- 23b) – tlustou plnou čarou,
2. dilatační spáry v podlaze zakryté jinou konstrukcí (obrázek 4- 19c) – tlustou čárkovanou čarou,
3. průnik rovin sklonité podlahy – tenkou plnou čarou, s vyznačením sklonu šipkou,
4. rozhraní různých druhů nášlapné vrstvy podlahy v jedné místnosti – tlustou plnou čarou.

V půdorysu zobrazovaného prostoru (místnosti) se konstrukce a provedení podlahy (druh a úprava podlahy, lišty, sokly, dilatace apod.) označí odkazem podle zásad (problematika je obsahem kurzu Pozemní stavitelství I).

Zvětšit obrázekObrázek 4-19

Ve svislém řezu se zobrazuje zpravidla celková tloušťka konstrukce podlahy (bez kreslení jednotlivých vrstev a bez grafického označení materiálů)

1. vnější obrys konstrukcí zobrazovaných v řezu – velmi tlustou plnou čárou v případě, kdy se materiál konstrukce zobrazované v řezu graficky neoznačí (nešrafuje) nebo tlustou plnou čárou v případě, kdy se plocha zobrazená v řezu označí (šrafuje).
2. vnější obrys konstrukcí zobrazených v pohledu - tlustou plnou čárou,
3. rozhraní jednotlivých materiálů zobrazených v řezu - tlustou plnou čárou.

Skladba vrstev konstrukce podlahy se označí odkazem podle zásad (problematika je obsahem kurzu Pozemní stavitelství I).

Kótování délkových rozměrů a výškových úrovní střech podle zásad (problematika je obsahem kurzu Pozemní stavitelství I).

SAMOSTATNÝ ÚKOL 7

Navrhněte, nakreslete a okótujte v měřítku 1:10 řez dřevěnou podlahou a stropem obytné místnosti nad nevytápěným suterénem.

TEST 4

1. Dilatační spáry v podlaze zakryté jinou konstrukcí se zakreslují:

1. tlustou čárkovanou čarou,
2. tlustou čerchovanou čarou se dvěma tečkami,
3. tenkou čerchovanou čarou se dvěma tečkami.

2. Ve svislém řezu podlahy se zobrazuje rozhraní jednotlivých materiálů zobrazených v řezu:

1. tlustou čárkovanou čarou,
2. tlustou plnou čárou,
3. velmi tlustou plnou čárou.