3. Základy hlubinné
Hlubinné základy (nazýváno též vertikální základy) přenášejí tíhu stavby do hloubky prostřednictvím vertikálních prvků. Hlubinné zakládání se používá při nedostatečné únosnosti povrchových vrstev, nachází-li se únosná půda ve větší hloubce pod základem.
Kromě pilot se používají v základech hlubinných šachtové pilíře, studně a kesony.
Zakládání na pilotách
Pilotu charakterizujeme jako stavební základový prutový prvek, který přenáší zatížení ze stavby na základovou půdu do hloubky. Poměr délky piloty k jejímu příčnému rozměru je u maloprůměrových pilot min. 5:1, u velkoprůměrových pilot je to 3:1, avšak minimální délka piloty je 2,0 m (ustanovení ČSN 73 1002 platí pro piloty od příčného rozměru 0,20 m až do příčného rozměru 2,50 m). Podle příčného rozměru jsou maloprůměrové piloty rozměru d = 0,20m až 0,60m a velkoprůměrové piloty rozměru d > 0,61m.
Osová vzdálenost pilot se stanovuje s ohledem na statické působení pilot a technologii jejich provádění. Nejmenší osová vzdálenost u maloprůměrových pilot je 2,5d, u velkoprůměrových pilot je to zpravidla 1,5d, minimálně však d + 0,5 m. U pilot předražených je nejmenší osová vzdálenost 3,5 d.
Rozdělení pilot
- podle vzájemného vztahu:
- piloty osamělé - piloty se vzájemně staticky neovlivňují, osová vzdálenost je přibližně 6d (d – průměr piloty),
- piloty skupinové - piloty se vzájemně staticky ovlivňují a posuzují se jako celek;
- podle přenášení zatížení na základovou půdu:
- piloty tlakové - pilot působí jako opřené, vetknuté nebo plovoucí; opřené piloty přenášejí zatížení špičkou, kterou se opírají o únosné podloží; piloty vetknuté přenášejí zatížení špičkou vetknutou do únosné půdy a třením na plášti; piloty plovoucí přenášejí zatížení převážně třením v celé ploše,
- piloty tahové,
- piloty namáhané ohybem;
Působení pilot - podle materiálu z kterého jsou zhotoveny:
- piloty dřevěné,
- piloty betonové,
- piloty železobetonové,
- piloty z předpjatého betonu,
- piloty ocelové;
Železobetonové monolitické piloty - vrtané s odňatou výpažnicí - podle výrobního postupu:
- piloty vháněné (prefabrikované),
- piloty vrtané,
- piloty monolitické (hloubené) s odňatou nebo ponechanou výpažnicí nebo bez výpažnice.
Umístění a působení pilot
- Piloty vháněné se zapouštějí do základové půdy beraněním, vibrováním, vibroúdernou metedou, zatlačováním, vplachováním, šroubováním.
- Vrtané piloty, zhotovované na místě do vrtu pro pilotu, se provádějí jako pažené nebo nepažené a betonují se do provedeného otvoru. Mají buď stejný průměr po celé délce nebo se směrem k patě zužují nebo jsou v patě v hlavě rozšířeny. Nejmenší průměr vrtaných pilot je 0,25 m.
Piloty - vrtané
Kontrola pilot
Stavební kontrola při realizaci pilot se vztahuje na:
- geologické složení v okolí piloty,
- postup hloubení otvoru pro pilotu nebo postup vhánění piloty,
- betonování dříku piloty,
- hotovu pilotu.
Při provádění piloty se porovnávají inženýrsko geologické poměry zjištěné při hloubení vrtu nebo vhánění piloty s výsledkem inženýrsko geologického průzkumu, který byl podkladem projektové dokumentace. Zjišťuje se zejména složení a vrstvení zeminy po celé délce prováděné piloty a druh základové půdy v její patě. Nastanou-li při provádění pilotáže odlišné skutečnosti od předpokladu průzkumu, vypracuje se další postup (mezi investorem, dodavatelem a projektantem).
Při hloubení piloty se kontroluje (ČSN 73 1002, čl.6.3):
- mezní odchylka osy vrtu nebo osy vháněné piloty vůči projektové dokumentaci, které smí být nejvýš 0,05 d, event. 5% nejmenší délky hrany vrtu, nejvýše však 100 mm,
- svislost vrtu nebo vháněné piloty, dovolená mezní vodorovná odchylka osy od svislice je 2% z délky vrtu,
- hloubka vrtu, která musí zajišťovat předpokládanou délku vetknutí v únosné vrstvě, u pilot vháněných dokonalé zaberanění,
- zavalování vrtu, kavernování stěn, čistota dna vrtu, průsak podzemní vody do vrtu, event. úplnost jejího vyčerpání.