2.1 Základové patky

Základové patky jsou základové konstrukce, které se provádějí pod nadzákladové konstrukce většinou v konstrukčním systému skeletovém. Zatížení ze svislých vertikálních prvků, tj. sloupů se přenáší pokud možno centricky na základovou půdu. Založení na patkách vyžaduje málo stlačitelnou základovou půdu o dostatečné a stejnoměrné únosnosti. Patky mají sedat rovnoměrně. Realizace patek (z hlediska technologického i ekonomického) se doporučuje zpravidla při do půdorysné plochy 3000x3000 mm. Půdorysný tvar patek je čtvercový, obdélníkový, kruhový. Čtvercové patky se navrhují při centrickém zatížení. Při excentrickém zatížení lze umístit základovou patku vzhledem k ose sloupu nesymetricky, tak, aby těžiště základové spáry bylo totožné se středem působení tlaku.

Základové patky se zpravidla navrhují pro skeletové konstrukční systémy; sloupové systémy jsou zpravidla založeny na základových patkách, které účinky svislého zatížení, jež jsou soustředěny do jednotlivých sloupů, roznášejí přímo do základového podloží.

Svislé vnitřní konstrukce, jako jsou např. schodišťové stěny, požární dělící stěny a obvodové konstrukce se ve skeletových konstrukčních systémech zakládají na základových překladech (nazýváno též základové prahy), které přenášejí zatížení na jednotlivé patky. Pod základovými překlady musí být provedena poddajná, stlačitelná vrstva, která nebrání svislé deformaci, sednutí základového překladu, způsobeného sednutím patek a umožňuje přenos zatížení z konstrukcí uložených na základových překladech do základových patek. Sednutí svislých konstrukcí, které jsou uloženy na základových překladech je shodné se sednutím nosného systému založeného na základových patkách. Toto uspořádání vytváří předpoklady pro zamezení vzniku poruch svislých konstrukcí, které je způsobeno jejich rozdílným sedáním oproti sedání hlavního nosného konstrukčního systému, [5].

Tvarové, materiálové i rozměrové řešení patek může být ovlivněno způsobem kotvení sloupů nebo jiných konstrukcí, které jsou na patce uloženy (technologie provádění základových patek monolitických a montovaných). Patky železobetonové monolitické jsou z hlediska spotřeby betonové směsi úspornější než patky z prostého betonu. V závislosti na úrovni hladiny spodní vody, event. její agresivitě (viz výsledky IGP HGP) je nutné chránit výztuž patky vrstvou betonu. Vrstva betonu vytváří podkladní beton a krycí vrstvu v tl. cca 50-100 mm; proti agresivitě dále můžeme uplatnit aktivní izolace, nátěry, obklady, apod.

Sousední patky s rozdílnou hloubkou založení musí být v závislosti na druhu zeminy uspořádány tak, aby úhel β, který svírá spojnice přilehlých hran základových patek s vodorovnou splňoval u soudržných zemin podmínku: tg β = tg φv + cu / σsm kde φv je totální úhel vnitřního tření zeminy, Cu totální soudržnost zeminy, σ sm průměrné kontaktní napětí v základové spáře výše položené základové patky.

Rozdělení patek podle průřezu:

  • patky jednostupňové
  • patky dvoustupňové
  • patky tvary komolého jehlanu

Základová patka
Základová patka

Rozdělení patek podle technologie provádění:

  • patky monolitické:
    1. z prostého betonu
    2. železobeton
    3. patky proložené kamenem
  • Základová patka - monolitická
    Základová patka - monolitická

  • montované:
    1. kalichové
    2. plné

Vytisknout | Nahoru