2.6 Konstrukční úpravy v horizontálních základech
V horizontálních základech je nutné v určitých případech provést konstrukční úpravy vyvolané prostupem instalačního potrubí, změnou úrovně základové spáry, založením na hranici pozemku, apod.
Úprava horizontálního základu při prostupu potrubí
Při řešení prostupu instalačního potrubí horizontálním základem mohou nastat nejčastěji případy, kdy:
- prostup prochází pásem,
- prostup prochází v úrovní základové spáry,
- prostup prochází v blízkosti úrovně horního líce základového pásu.
Konstrukční úpravy
Prochází-li prostup pásem, zpevní se část základu nad potrubím vyztuženým překladem. Prostup, který prochází v úrovni základové spáry vyžaduje snížení základového pásu s přechodem na šikmé náběhy.
Úprava základů při změně úrovně základové spáry
Změny v úrovni základové spáry se vyskytují při výškové změně úrovně podlaží (např. u budov částečně podsklepených). Jsou-li rovnoběžné základové pásy umístěny v bezprostřední blízkosti v nestejné výšce, působí na níže založenou konstrukci boční tlak, vyvozovaný výše položeným základem, proto je nutné vyšší základ snížit do úrovně dané úhlem φ, pod kterým se v zemině roznáší zatížení.
Při výškovém rozdílu větším než 1500 mm musí být u kolmých základových pásů provedeno vyrovnání výškových úrovní stupňovitě nebo ve sklonu, odpovídajícímu úhlu, pod kterým se roznáší zatížení v materiálu základů (beton 45°, železobeton 30-35°).
Změna úrovně základové spáry
Úprava základů při zakládání na hranici pozemku
Při zakládání na hranici pozemku nebo v prolukách nesmí základová konstrukce zasahovat přes jeho hranici a budovy na sousedících pozemcích musí být odděleny dělící spárou. Sousední základy musí ležet ve stejné výškové úrovni. Má-li novostavba úroveň nejnižšího podlaží výše než budova stávající, je nutné nové základy na hranic pozemku prohloubit až na úroveň základové spáry stávající budovy. Má-li být novostavba založena pod základovou spárou budovy stávající, je nutné základ stávajícího objektu dodatečně prohloubit. Základy nosných stěn nebo sloupů, které jsou těsně přistavěny k sousední budově, jsou značně excentricky namáhány. Nerovnoměrné zatížení zeminy bývá příčinou jednostranného dosednutí základu. Kromě toho novostavba zatěžuje základovou půdu i pod částí stávajícího objektu; dochází k vzájemnému přitížení základové půdy, jehož účinkem může být i dodatečné sednutí starší stávající zástavby.
Excentrické zatížení základů a přitížení základové půdy na hranici pozemku lze vyloučit nebo alespoň omezit různými konstrukčními úpravami. Konstrukční úprava spočívá v založení štítové stěny nové budovy na tzv. základovém překladu, uložení na patkách nebo na konzole odsunutého základového pásu nebo založení na tzv. krátkém základovém pásu
Základy vnějších doplňujících části staveb
Mezi vnější doplňující části staveb patří předložené schody, přístřešky, rampy. Tyto konstrukce sedají mnohem méně než vlastní stavba.
Konstrukční řešení doplňujících částí staveb v návaznosti na nosnou konstrukci stavby lze řešit:
- Založením doplňující konstrukce na společném, rozšířeném základu stavby (rozšíření se může provést konzolou) nebo konzolovitým vyložením doplňující konstrukce z hlavní konstrukce. Znamená to, že doplňující konstrukce je spojena se stavbou a společně s ní sedá.
- Samostatným založením, kdy doplňující konstrukce je od stavby oddělena posuvnou dělící spárou nebo je volně uložena na konzole vyložené ze stavby, popřípadě je se stavbou spojena kloubově. V tomto případě sedá doplňující konstrukce samostatně, nezávisle na vlastní stavbě.
Vnější doplňující konstrukce